Jak jsme dopadli Na Blízalce? A proč jsme tam byli hned dvakrát? Potkali jsme zubry? Objevili jsme starou poustevnu ve Zbynsku? Kde se natáčel Stalingrad? Co je plužina?
Den první (8. srpna 2011 – pondělí)
12,15 (27,5 km) Hospůdka Na Blízalce, Ploužnice
Už jsme si dělali chutě na oběd, ale smůla. Námi vyhlédnutá hospoda, vždy tak vlídná k cyklistům, změnila od 1. 8. otvírací dobu. Místo od dvanácti má otevřeno až od patnácti hodin. Navíc je ze zdravotních důvodů k pronájmu či prodeji.
Hradčany jsme jenom projeli a vřítili se na letiště. Celé jsme ho objeli, protože na opačném konci dráhy je keška s názvem Kummer am See.
--
Hradčany(do roku 1948 německy Kumr, Kummer am See) vznikly v roce 1711 v souvislosti s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu v tomto kraji. Na počátku 20. století se staly oblíbeným turistickým letoviskem díky místním rybníkům a nedalekým pískovcovitým skalám nazývaným Hradčanské stěny. Obliba stoupla po postavení silnice z Mimoně na Doksy v roce 1909. Roku 1921 zde žilo 370 obyvatel, z nichž bylo 361 německé národnosti. Vojenský prostor zde vzniknul po odstoupení Sudet nacistickému Německu v roce 1938. Wehrmacht zabral oblast mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm, která měla rozlohu přes 250 km2. Na jaře 1945 vzniklo v těsném sousedství obce vojenské letiště, které bylo v zápětí po svém dokončení poničeno americkým náletem.
Mezi roky 1968–1991 působila v celém VVP Ralsko sovětská armáda. Ta v 80. letech 20. století původní letiště významně rozšířila na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m. Vojenské letiště u Hradčan je od roku 1991 částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. V roce 1999 se na hradčanském letišti uskutečnil 6. ročník tanečního festivalu CzechTek.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/
--
Řešíme, jestli vyrazíme spíše ke Kuřívodům nějakými lesními cestami nebo zpět do Mimoně … či rovnou na východ do Osečné. Oběd asi vynecháme. Dáme housky, co nám je namazaly holky, a pak prostě někam vyjedem.
15,00 (42,7 km) Hospůdka Na Blízalce, Ploužnice
Aniž bychom to nějak extra plánovali, jsme zpět v Ploužnici. Tentokrát je již hospoda otevřená. Jsme však jedinými hosty a nevaří se. Paní říká, že sem chodí jen po práci. Děvčata, co to měla před ní, to vzdala, protože je špatný počasí a restaurace nevynáší.
Máme za sebou zatím nejhezčí úsek cesty. Vjeli jsme do obory Židlov, přečetli si, jak se držet dál od zubrů a že z důvodu vlastní bezpečnosti nemáme sjíždět ze značené cyklostezky. Naším cílem však bylo objevit starou poustevnu Zbynsko, vytesanou v pískovcové skále. Měl jsem její souřadnice, takže když jsme se dostali za Ploužnický potok, z cesty jsme sjeli a po ujetí a ujití asi sedmi kilometrů poustevnu skutečně objevili. Několik vchodů a oken, schodiště, funkční komín. Jen toho bahna nemuselo být cestou k ní tolik. Radek utopil jednu ze včera vypraných bot.
--
Ves Zbyny se poprvé v psaných historických pramenech objevuje v roce 1293, ovšem další zpráva pocházející až z roku 1582 již mluví pouze o lese zvaném Zbinsko, který náležel ke Svébořicím. O zakladateli či majitelích hrádku Zbyny tedy neexistují žádné bližší informace a lze se pouze domnívat, že se mohlo jednat o sídlo některého z vartemberských či bezdězských manů.
Sídlo vzniklo na skalnatém klesajícím ostrohu trojúhelného tvaru, na západě chráněném Divokým údolím a na jižní straně krátkým bočním údolíčkem. Na čelní straně odděloval areál hrádku od pokračující plochy ostrožny 8-9 metrů široký šíjový příkop, před nímž se dochoval i částečně poškozený val. Za příkopem zřejmě stávala hlavní obdélná obytná budova, o podobě další zástavby zatím bohužel nemáme bližší informace. Situaci komplikuje i skutečnost, že areál hrádku po jeho opuštění poznamenaly terénní úpravy poustevníků, kteří povrch terasovitě srovnali pro zemedělské účely. Zda i některé z dochovaných skalních světniček v údolí pod hradem pocházejí z doby života hradu či zda vznikly až při založení poustevny hrabětem Hartigem v druhé polovině 18. století nelze zatím s jistotou rozhodnout.
Zdroj: T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999
--
Zpět jsme jeli stylem: držet se co nejkvalitnější cesty … takže teď jsme opět tady, ale přijeli jsme sem odjinud. A opět zvažujeme, kam dál. Radek nejprve navrhoval vrátit se zpět do obory a jet rovnou na východ, ale přesvědčil jsem ho, že zajímavější to bude přes Nový Dvůr a pak dál podél oplocení obory ke Stohánku.
--
Ploužnice(Plauschnitz) – první zmínka o vsi pochází z roku 1369. Je uváděna jako přináležející místo k hradu Stohánek. Roku 1432 a 1516 se obec uvádí v souvislosti s panstvím Děvín. Název Ploužnice ukazuje na český původ – „plužina = neoratelné pole“. V roce 1921 bylo při sčítání lidu zapsáno 82 domů a 425 obyvatel. Z toho 25 Čechů, 391 Němců a sedm obyvatel bylo nezjištěné národnosti.
Zdroj: Obce živé i zaniklé, Mikroregion Podralsko
--