Celkově posedmnácté vyrazili studenti Gymnázia Česká Lípa na svou prázdninovou Expedici. Nazvána byla podle nejvyšší hory Slezských Beskyd, ale účastníky zavedla i na Ostravsko, Oravu či do Krakova a Osvětimi.
Dolní Vítkovice patří podle statistiků mezi nejnavštěvovanější památky České republiky. Jde v podstatě o skanzen výroby železa. Areál zahrnuje vysoké pece, koksovnu či důl Hlubina. Ostravské Hradčany jsou národní kulturní památkou a byly navrženy i k zápisu do seznamu UNESCO. I proto se staly prvním cílem. Největší atrakcí je vyhlídková plošina zavěšená na vysoké peci, jejím autorem je architekt Josef Pleskot.
Ubytování expedičníků bylo zajištěno v kempu Lučina u Žermanické přehrady. Voda vypadala čistě, a tak program prvního dne skončil typicky prázdninově.
Druhý den se v úmorném vedru zamířilo za další typicky ostravskou památkou – do hornického muzea v Landeku. Zajímavostí je, že se zde jako na jediném místě v republice uhelná sloj dostává až na povrch. Nejprve se však šlo pár metrů pod zem, kde je možné spatřit různé způsoby těžby černého uhlí. Od těch nejprimitivnějších po současné. Jedna expozice je rovněž věnována báňské záchranné službě. Po poledni následovala procházka po zdejší naučné stezce, která zájemce zavede k mamutovi, zmíněné uhelné sloji či k místu, kde byla nalezena Landecká – Petřkovická Venuše. Tato soška se svými fyzickými dispozicemi poměrně liší od známější Venuše Věstonické.
Příbor je městečko ležící nedaleko Kopřivnice. Turistickou kariéru si postavilo na svém rodákovi, který byl před lety zařazen mezi sto nejvýznamnějších osobností lidstva. Jmenuje se Sigmund Freud. Nasadíte si sluchátka a on vás „osobně“ provede po svém rodném domě a také trochu svým životem. Nejvíce fotogenický je model křesla umístěný před domkem.
Štramberské uši, štramberská trúba, štramberské pivo. Štramberk se zkrátka nemohl vynechat. I když své body v závěrečném hodnocení získal především díky tomu, že jedna ze studentek spadla do kašny.
Koupání podlehla většina i po návratu na základnu u Žermanické přehrady.
Třetí den všechny čekala první túra – a rovnou na vrchol, který dal Expedici svůj název. Většina turistů, kteří míří do Beskyd, zná jejich moravskou část. Mnoho lidí ani netuší, že kopec s názvem Velká Čantoryje v Česku leží. Část gymnazistů má od 3. července 2015 jasno. Autobus je opustil u dvou vápenných pecí ve Vendryni (kde mimochodem bydlí Ewa Farna) a od té doby se jen stoupalo. Samozřejmě opět v úmorném dusnu. Hodinová pauza u chaty nedaleko vrcholu přišla vhod. Ani nebylo poznat, jestli majitelé jsou Češi nebo Poláci, platit se dalo v obou měnách a oba jazyky se dost mísily. K rozhledně se došlo prakticky po rovince.
Zbytek dne následoval malý sestup a pak zase výšlap k schronisku Soszow, kde už čekala paní Dorotka se svým mužem, aby Českolipany skutečně pohostili. Ve své chatě měli jen třicet postelí, přesto se našlo dost místa, aby se vyspali všichni. A kytara zněla dlouho do noci…
Autoři fotografií: Antonín Mestek, František Kuchař, Milan Bárta