Téma zahraničních pracovníků v České Lípě rezonuje a vyvolává vášnivé emoce. Občané se k němu často vracejí při setkáních s našimi kandidáty a pravidelně bývá zmiňováno také náhodnými respondenty v předvolebních videích, která natáčíme v různých částech města.
V polovině srpna jsem napsal článek Cizinci v České Lípě: fakta, právní normy, důsledky, kterým jsem na tuto situaci reagoval. Text, který se následně objevil v několika elektronických médiích (např. zde), ve shodě s názvem v podstatě jen shrnoval fakta a příslušná ustanovení právních norem. Protože jsem se snažil přistoupit k tématu co nejvěcněji, překvapila mě odezva na sociálních sítích a v soukromých zprávách. Část diskutujících mě obvinila z xenofobie, ale našli se i tací, kteří mi podsouvali jakési vítačství. Nepřičítám to své stylistické obratnosti ani neobratnosti, ale rozhodně vyhrocené atmosféře kolem tématu.
Už před měsícem a půl jsem ve svém článku předpovídal, že se z přítomnosti zahraničních dělníků v našem městě stane politická otázka. A pochopitelně na to došlo. Nečekal jsem však, že v kalných vodách nejvýrazněji zaloví místní ODS a její předseda Raninec. Jejich plakátové prohlášení o tom, že se nebojí říct stop přílivu zahraničních dělníků má bohužel hned několik vad.
Především není jasné, jakým způsobem chce pan Raninec omezovat přítomnost nějaké skupiny lidí ve městě. Heslo by snad dávalo smysl v parlamentních volbách, protože zákonodárci vyhlašují a upravují zákony, které by se na toto téma mohly vztahovat, ale je třeba si uvědomit, že na začátku října nás čekají volby do obecních zastupitelstev, která mají v tomto směru dost omezené pravomoci.
Pokud by pan Raninec nějaký nápad měl, mohl navíc konat již ve volebním období, které právě končí. Patřil k vrcholným představitelům města a navíc byl členem Komise pro zaměstnanost, podnikání a dotační programy, která jako poradní orgán rady města začala fungovat v roce 2015 a za jeden z cílů si vytkla jednání s předními místními zaměstnavateli, jejichž zástupci v ní také zasedli. Bohužel, tato komise patří k nejméně viditelným městským orgánům a informací o její činnosti je poskrovnu.
Ještě vloni, kdy už bylo zřejmé, že se pracovní trh potýká s obrovským převisem poptávky u řady profesí, se na městské webové stránce objevil článek o spolupráci České Lípy s jednou velkou místní společností, která tehdy plánovala zaměstnat dalších několik set pracovníků. Na ilustrační fotografii si výrobek této společnosti, která významnou část pracovníků samozřejmě musí dovážet, prohlíží právě pan Raninec. O rok později už tu máme výrok o zastavení přílivu, což nesvědčí o velké prozíravosti.
Jak jsem psal už v předešlém článku, je jasné, že přinejmenším část zahraničních pracovníků bude i v případě hospodářské krize a propouštění usilovat o to, aby u nás zůstala, a to kvůli vyšší životní úrovni nebo třeba dětem, které tu odmalička žijí a chodí do škol. V tomto směru je třeba přijmout fakta a pokud možno bez emocí s nimi pracovat. Městu by podle našeho názoru prospělo preventivní zřízení poradního orgánu pro národností menšiny a cizince.
Razantní prohlášení nic nevyřeší, i když jejich účelem samozřejmě není cokoli vyřešit, ale uhrát po nepovedeném volebním období ještě na poslední chvíli pár hlasů. Raději mějme odvahu říct, že složitá témata mívají složitá řešení a vyžadují komunikaci všech zapojených subjektů, a to včetně českolipských závodů nadnárodních firem, které mívají společenskou zodpovědnost ve svých korporátních dokumentech, prohlášeních a směrnicích.
Bc. Michal Prokop
soudní tlumočník a překladatel, kandidát Živé Lípy