Celé týdny trvající vedra a sucho - a náš severočeský region patří podle posledních údajů k těm nejpostiženějším - by už bylo možno nazvat stavem přírodní či meteorologické katastrofy. Trpí lidé i příroda. Trávníky jsou žluté a vyschlé na troud, stromy leckde schnou nastojato.
A z městské krajiny prakticky zmizela voda. Vyschly kaluže, strouhy, zamokřená místa. Znamená to akutní ohrožení života ve městě volně žijících živočichů, pokud se třeba nedostanou k nejbližší ještě nevyschlé vodoteči. To je pro rozlehlost města jednak málo reálné, jednak by přitom museli překonat řadu frekventovaných komunikací, což je pro ně další ohrožení.
Ohroženi jsou živočichové žijící na sídlištích či v parcích a na dalších „zelených“ plochách. Ježci, zajíci, veverky, plši a mnozí další, včetně třeba některých zaběhnutých domácích. Také mnoho druhů zpěvného ptactva.
Naštěstí aspoň v tom můžeme následky přírodní katastrofy zmírňovat a doslova zachraňovat životy našich zvířecích a ptačích kamarádů. Tak jako v zimě mnozí už zcela samozřejmě umísťují na okna krmítka, měli bychom teď na okenní parapety dávat misky s vodou. A větší nádoby třeba na trávníky před domem, raději na nějaké místo, které není všem na očích, aby se tam zvířátko nebálo přijít.
Je to výzva i pro děti (samozřejmě nejen pro ně), které zpravidla mívají nějaké domácí zvíře, o které tak jako tak pečují. Mohou k tomu přidat denní péči o nějaký ten z kuchyně vyřazený kastrolek či pekáč, do kterého budou pravidelně doplňovat vodu. Mnoho času jim to nezabere, zvládnou to třeba při venčení pejska, a mohou se pak ve škole pochlubit, že pomohly zachraňovat zvířátka.
Miroslav Hudec
předseda pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život