Co se dělo ve světě erasmáckých dobrovolníků Farní charity Česká Lípa v posledních čtrnácti dnech? Španěl José zorganizoval s pomocí Rusky Máši týdenní španělsko-anglický příměstský tábor pro všechny malé i větší zájemce. Přinášíme Vám proto rozhovor s oběma organizátory.
Co Vás vedlo právě k této aktivitě?
J: Rozhodl jsem se zorganizovat týden španělštiny pro děti, protože jsem si myslel, že by to pro ně mohlo být zajímavé a atraktivní.
M: José chtěl udělat něco speciálního, jakožto jeho mini-projekt (pozn. autora – povinná aktivita projektu v rámci Evropské dobrovolnické služby). Moc dobře si ještě vzpomínám, kolik času mu zabralo přemýšlení nad tím, jaké aktivity udělá, kolik času se děti budou učit a kolik si hrát. Má role v jeho projektu byla mu být k ruce a pomáhat mu ovládat děti – sedm kluků. (smích) Také mu pomáhat s přípravami materiálu na aktivity.
Jak probíhaly přípravy?
M: Byl to celkem dlouhý proces. Nejdříve jsme přemýšleli nad aktivitami, které by mohly na děti fungovat. Pak jsme museli naplánovat, jaký materiál a jaké přípravy k aktivitám budeme potřebovat. Mnohokrát jsme pak své nápady upravovaly, až jsme nakonec připravili takový rozvrh, který se nám líbil.
J: Myšlenka byla učit děti formou her a aktivit, které by je bavily, a to včetně aktivit pohybových. To se myslím podařilo.
José během výuky španělštiny.
Co nějaká překvapení a výzvy? Čekaly na vás?
M: Děti dokáží překvapit každý den. Byli jsme sice celkem připraveni díky naší předchozí zkušenosti z projektu, ale na co jsme například připraveni nebyli vůbec, bylo třeba, když polovina dětí zůstala zamčená na druhé straně dveří! Tedy překvapení i výzva bylo ty dveře otevřít!
J: Pro mě bylo největší výzvou učit španělštinu sedm kluků, kteří nikdy před tím neslyšeli ani slovo španělsky a k tomu je učit takovou formou, aby je to bavilo!
"Chtěla bych vám moc poděkovat za týden, který u vás můj syn strávil. Moc se mu to líbilo. Španělština ho chytla."
Neučili se jen kluci, ale jistě jste se také hodně naučili vy dva.
J: Ano, já jsem si třeba připomněl, že španělština je krásný jazyk a že zde má své místo a budoucnost.
M: Já bych řekla, že jsem si ověřila, jak důležitá je týmová práce. Někdy je prostě nemožné udělat něco na výbornou bez pomoci druhého. V našem případě jsme vždy věděli, že máme jeden druhého, a když nějaká situace začala být nekontrolovatelná, vzájemně jsme se podpořili a pomohli si.
Nejlepší moment z celého tábora?
J: Jednoznačně aktivity v lese, kdy se kluci dozvěděli mnoho o španělské kultuře a zároveň byli obklopeni přírodou. Celkově reakce od rodičů i dětí byly na konci moc příjemné. Jeden z e-mailů, který nám dorazil od jedné z maminek, zněl přímo takto: "Chtěla bych vám moc poděkovat za týden, který u vás můj syn strávil. Moc se mu to líbilo. Španělština ho chytla. Zároveň děkuji za vysvobození syna z místnosti." (smích)
M: Pro mě to bylo zjištění, že ti kluci, co byli zavření za zamčenými dveřmi, tam seděli a opakovali si zatím slovíčka, která se naučili předchozí den! (smích)
Účastníci Tábora španělštiny s dobrovolníkem-lektorem Josém.
Více o životě v našem městě na facebooku EVS Without the Borders. Informace o Farní charitě Česká Lípa naleznete zde.