Budeme-li například v ideální čas cestovat přes Dubou, můžeme na náměstí odbočit do Pavliček, tam zaparkovat na plácku pod kaplí a na hodinku si vyšlápnout k ojedinělému pískovcovému suku, tzv. Čapské palici.
Já tam zaběhl hlavně kvůli tom, abych si fotografie tohoto místa přidal do svého soukromého portfolia, ale jako tradičně počasí nepřálo.
Čap patří mezi místa na Českolipsku, která mám spojená se svými postpubertálními čundry. Poprvé jsem zde byl s partou asi dvanácti kamarádů a kamarádek někdy v roce 1986. Táhli jsme od Úštěka, přes Helfenburk a Čap do Dubé. Holky nám v Litoměřicích koupily knížku Čtení před manželstvím, abychom se jako dovzdělali, a my ji celou cestu studovali. Byl jsem tenkrát zřejmě po celý čundr fascinován Mirkou, která hrála na kytaru a zpívala skoro stejně jako Lenka Filipová, přesto si pamatuji, že čapský zub mě ohromil rovněž.
Z Pavliček vyrazíme po modré a žluté značce. Ty se asi po kilometru rozdělí. Teď v zimě bude asi pohodlnější pokračovat po modré až k prudkému stoupání nazvanému Zámecké schody (zde zelená značka). Po nich je lepší vylézt než z nich padat. Kromě samotného geologického útvaru nám určitě udělá radost rozhled. Lesy, lesy, lesy, jako bychom snad ani nebyli ve střední Evropě. Také zde objevíme zbytky hradu - nádrž na vodu, sklípek.
Zpět sejdeme po žluté značce.
