Jednání sice místní uklidnilo, protesty proti těžbě uranu v této oblasti to ale nezastaví. ČTK to řekl Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí, který je jedním z organizátorů protestů.
Podle Bursíka je postoj ministerstva v souladu se surovinovou politikou státu, která stanovila, že se má ukončit těžba uranu, a zásoby se mají ponechat pro další generace. "Kdokoli spekuluje o těžbě uranu, nemá šanci to realizovat," řekl dnes novinářům Bursík. Nemohl však zaručit, že se v lokalitě Osečná - Kotel, nikdy těžit nebude. Ochrana ložiska, kterou ministerstvo vyhlásilo v dubnu na žádost Státního podniku Diamo, však podle něho nic neznamená. Ministerstvo se naopak podle něho bude zasazovat o to, aby stát dál investoval do sanace území po předchozí těžbě.
Odpůrci těžby přes ujišťování svůj boj nevzdají. "Naším cílem je, aby ochrana ložiska byla zrušena a zásoby uranu, který je v zemi, definitivně odepsány," řekl Jadrný. Dokud k tomu nedojde, nemůže si být podle něho region přes veškeré ujišťování jistý, že těžba skutečně nehrozí.
V chráněném ložisku o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem 20.000 tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 120 miliard korun. O zdejší ložisko přitom nemá zájem jen Diamo, v lednu požádala o povolení průzkumné těžby společnost Urania Mining. Firma je spojená s autralskou společností Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině. Ministerstvo to sice zamítlo, odpůrci se ale obávají, že tlak se bude stupňovat.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se navíc při květnové návštěvě v nedaleké Stráži pod Ralskem netajil tím, že těžba je skutečně jen otázkou času. "Každá země disponuje nějakým bohatstvím, někdo má ropu, někdo diamanty, my máme uran. Je to velké bohatství a jeho těžbu nelze do budoucna vyloučit, to by bylo nezodpovědné," řekl tehdy ČTK Říman. Těžit se ale podle něho bude moderními metodami a nikoli chemickou cestou, která devastuje přírodu, jako v minulosti.
Podle generálního ředitele Diama Jiřího Ježe se obnovení těžby v Ralsku dá předpokládat do 20 let. V zemi tam podle odhadů leží 115.000 tun rudy, což v současných cenách představuje 400 až 500 miliard korun, v Osečné by se mělo těžit později.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. V podzemí jsou tam na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Toto podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. Sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Nyní se ale začíná mluvit o její obnově. Cena uranu na světových trzích totiž v posledních letech vzrostla sedminásobně.