Od středověku do novověku bylo bombardování zdokonalováno technicky i organizačně. Střely dopadaly na střechy domů a prorážely díry všemi patry a když rozhodily ohniště vznikl požár. Jeden za druhým tak zaplavily celé město a útočníci té zkáze pomáhali vrháním ohňových věnců.
V roce 1757 se bojovalo tři dny o Jablonné v Podještědí hájené ustupujícími Prusy. Bombardování rakouských děl názorně představuje obraz umístěný na chodbě okresního muzea.
Pravé letecké bombardování zažilo Českolipsko až na samém konci II. Světové války. Na nově zřízeném provizorním letišti německé branné moci v Hradčanech útočili spojenci minimálně 16. a 29. dubna 1945.
Stíhací letectvo odstřelující vlaky, takzvaní kotláři, se nad Českolipskem objevovali již v březnu. Poslední jejich úspěšný útok byl proveden 29. dubna na cisternový vlak na českolipském nádraží. Souprava se zásobou pohonných hmot byla vyvážena po trati do Děčína do lesa u Dolní Libchavy, kde ji bylo možné skrýt mezi stromy. Letci dostihli vlak na viaduktu v oblouku za Ploučnicí a zapálili.
Od 7. května operovali nad Českolipskem sovětští letci. Vyhledávali cíle, které měly podle názoru sovětského velení důležitý význam pro pohyb německé armáda, jejíž ústup chtěli zastavit. 8. května napadli Mimoň ve snaze zničit Poštovský most. To se nepodařilo, ale poškozeno bylo padesát dva domů a operace si údajně vyžádala 40 mrtvých. Téhož dne odpoledne ve 14 a v 16.30 hodin zaútočila sovětská letadla na Českou Lípu a rozbila provoz železničních dílen a továrny na vagony. Nádraží bylo poškozeno jen ve velmi malém rozsahu.
Náhodně byly shozeny bomby poblíž Tyršových škol u knihkupce Perného, v Mánesově ulici a mezi dvěma vilkami Na Kopečku. Nahodile shozená bomba poškodila slévárnu z Žandově a další puma spadla u koupaliště v Novém Boru.
Poslední letci způsobené neštěstí bylo zapálení kolony německých vozidel v Dubé uprostřed městečka. Zbytečně bylo zničeno několik domů v tomto překrásném místě.