Existovala dříve, než měla své jméno, které se zrodilo za socialismu, když souběžně v západním světě, zvláště zásluhou Axela Springera, vyrostl tzv. bulvár. Se socialistickou bleskovkou byly takové noviny, plné senzací, více na koukání než na čtení, nejspíše bratranci.
Již tiskař Jeřábek v padesátých letech vyvěšoval noviny na dům, aby lidé byli rychleji informováni. Starý Leipaer Zeitung tiskl sloupcové obtahy určené pro korektury a také pro vyvěšení na vývěsku. Tím pádem byly na Josefském náměstí (dnes Osvobození) vybrané informace k dispozici už dopoledne zatímco noviny vycházely až kolem 16. hodiny. Nejslavnější českou bleskovkou se stalo vyvěšení článku ve vývěsce Národní politiky v Praze na Václavském náměstí 28. 10. 1918 s oznámením, že Rakousko přijalo 14 Wilsonových bodů. Téměř okamžitě bylo po monarchii.
V ulici U Synagogy v České Lípě se po násilném zničení židovského chrámu nacisty v listopadu 1938 objevila tisková vývěska s výstřižky a obrázky z nejodpornějších evropských novin Der Stürmer prokládanými sentencemi místních nacistů. Také ulice se již jmenovala jinak - SA Strasse.
Po válce začal v České Lípě s bleskovou propagandou proti reakci komunistický funkcionář Bedřich Pištora. Z materiálů administrace Rudého práva sestavoval informační přehledy na vývěsce na domě čp. 5 pod náměstím. Určitá část se dochovala a je zajímavým dokladem pohnutých časů let 1947 - 1948. Pod reakcí se skutečně chvěla půda.
Na to přišel čas skutečných bleskovek. Můžeme je rozdělit na dvě skupiny. První byly zhotovovány v jednom exempláři jako velké kreslené plochy, v nich byly tváře zpátečníků a škůdců a znázorňovány tam byly dobové nešvary. Vodítkem pro kreslíře, někdy velmi zručné, byl tehdy populární časopis Dikobraz. Těchto bleskovek se zachovalo velmi málo a jsou skutečnou vzácností. Druhou skupinou byly bleskovky tištěné na ormigovém papíře lihovými rozmnožovacími stroji. Kresby byly jednoduché a někdy špatně čitelné. U těchto tiskovin se témata zužovala na konkrétní výrazy nebo útoky proti zpátečníkům někdy dosti osobní. V okresním muzeu je zachována slušná sbírka, podobně jako v okresním archivu, velkým problémem je ale uchování tohoto technicky nekvalitního materiálu.