Někteří fotografové se rádi zabývali snímáním povětrnostních zvláštností. V okolí České Lípy to dělal na svých vycházkách třeba Franz Hauptmann (1891 - kolem roku 1945), učitel na škole v Jahnově ulici, dnes ZŠ Pátova.
Při největších požárech zdejších měst a obcí blesk neasistoval. Dvojí zkázu České Lípy (1787 a 1820) měla na svědomí lidská nedbalost. Blesk zaúčinkoval při požáru Jestřebí 29. července 1848, kdy vyhořelo 32 domů. Jinak se blesky rády vozily po výčnělcích skal a bily do starých domů.
Originální příběhy se vypráví o řádění tajemného kulového blesku. 21. dubna 1808 vnikl kulový blesk do kostela sv. Mikuláše v Brništi a rozházel při svém létání sem a tam lavice a sošky. Vyhnul se jen oltáři s křížem. V tom bylo spatřováno zvláštní znamení, což vedlo k vytvoření místní poutní tradice tak řečené bouřkové slavnosti. V církevních motlitbách jsou příležitostné pasáže vzývající boží ochranu před bouřemi a blesky. Brnišťská pouť byla první lokální slavností obnovenou v socialismu, a to v roce 1956. Měla jen již podobu světské slavnosti s obyčejnou tancovačkou.
Ochranu před blesky poskytovaly hromosvody. Jako pěkná a pevná technická a umělecká díla je ve druhé polovině 19. století nabízeli dva znamenití českolipští zámečníci a kováři Grossherr a langer. Oba soupeřili v mistrovství kovářské práce hlavně při výrobě kovových mříží a plůtků na městském hřbitově. Ze zachovaných částí zbylých po likvidaci starší části hřbitova se restartuje v muze první soubor výtvorů.