Titul biskup pochází z řeckého slova episcopos, což se překládá jako ten, kdo "shlíží shůry", kdo dohlíží nebo dozírá. Jde o nástupce apoštolů s plností kněžství, kteří mají vést lid ve svěřeném území.
V roce 1655 bylo založeno biskupství litoměřické v čele s prvním biskupem hrabětem Šlejnicem. Představitel původně saského rodu usedlého na Šluknovsku, zajišťoval již dopředu některé majetky pro budoucí biskupství a tak zakoupil stvolínecké panství. zdejší zámek po pozdějších přestavbách se stal biskupským letním sídlem a po jistý čas zde byla uložena také část proslavené obrazárny litoměřických biskupů. Na založení biskupství měli účast také někteří kněží, kteří pročli českolipským augustiniánským gymnáziem.
Žádný z litoměřických biskupů se na Českolipsku nenarodil. zajímavé je, že rada z nich pocházela ze Šluknovska a kraj měl označení, možná trochu hanlivé, "černý kout". Ve Stráži pod Ralskem se narodil pozdější pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu (1665 - 1733). Na stolci pražských arcibiskupů pobyl jen krátce v období 1731 - 1733. Ve svém úřadu toho mnoho nedokázal. Významný byl svou předešlou činností, kdy byl tuitulárním biskupem a měl význačný podíl na svatořečení Jana Nepomuckého a prosadil zmírnění pronásledování tzv. kacířských knih.
Pro dějiny Českolipska budou mít trvalý význam dva litoměřičtí biskupové dvacátého století. Antonín Alois Weber v úřadu byl v letech 1931 - 1947 a Štěpán Trochta (1947 - 1974). První byl významným odpůrcem nacismu. Němec tolerantního smýšlení, který k Čechům hovořil česky. Druhý byl vězněm nacistického koncentračního tábora a jako litoměřický biskup byl uvězněn komunistickou totalitou. Zemřel utýrán poměry v letech normalizace. Webera vyznamenal prezident Havel Řádem T. G. Masaryka in memoriam a biskup Trochta byl ještě za svého života jmenován kardinálem.