Biograf - slovo o dvou významech. První značí životopisec, druhý můžeme vyjádřit zkratkou kino nebo bio. Bohužel druhá zkratka se již užívá k jinému účelu. Vzájemná spojitost tu je. Biograf - předvádění živých obrázků. Kino se stalo oblíbenou lidovou zábavou.
V roce 1915 byl v České Lípě pro vojáky 18. pěšího pluku, chystající se do pole, zařazován film Sen rezervisty. Šlo o první případ povinného filmového představení. V srpnu 1945 byl zase pro zdejší Němce zařazen jako povinný sovětský film Člověk č. 317, věnovaný Osvětimi.
Ve 20. letech byl sál kina určen také příležitostným koncertům. V roce 1926 zde hrál houslový virtuos Jan Kubelík. Recenzent koncertu si stěžoval zvláště na vrzající podlahu. Před některými filmy byla příležitostně zařazována různá komická čísla. Tuším v roce 1927 zde hostoval místní rodák, berlínský filmový a operetní herec Karl Geppert, zvaný "lange Kerl" (dlouhý chlap).
Po roce 1930 bylo zavedeno zvukové kino a provoz byl upraven a rozšířen. O nedělích byla běžně čtyři představení. Vestibul byl nově vymalován, právě tak jako sál s balkonem a lóžemi, o což se postaral malířský mistr Wilhelm Reichelt. Sklářský výtvarník Gőrner byl autorem obrovského obrazu Adam a Eva v ráji, který visel nad vchodem do baru, pozdější kinokavárny.
Ještě něco z biografů venkovských. Mimoňské kino vzniklo přestavbou pivovaru. Biograf v Horní Polici založil pan Schneider, majitel továrny na jízdní kola Achilles. V epoše socialismu patřilo toto kino k prvním širokoúhlým. Biograf v Dubé byl v roce 1947 upraven a rozšířen u příležitosti premiéry prvního českého barevného filmu Jan Roháč z Dubé, jehož provedení se účastnil také ministr Václav Kopecký.