Pane Pröllere, musím na úvod napsat, že se klaním před Vaším zaujetím a altruismem, s jakým bráníte na první pohled nenápadné objekty zkrášlující krajinu všude kolem nás. Cítíte to jako poslání?
Asi se to posláním dá nazvat, alespoň množství práce a času tomu odpovídá.
Snad každý kluk touží dobývat hrady, obdivuje sbírky zbraní a vycpaných šelem na zámcích. Jak došlo k tomu, že Vy jste skončil u Božích muk, kapliček a soch zapomenutých v polích?
Od dětství jsem trávil mnoho času v přírodě, kde jsem potkával mnoho většinou poškozených a neudržovaných drobných památek, které stojí na velmi pěkných až „romantických“ místech, což mne vždy zaujalo. Postupně jsem se dozvídal i o různých zajímavých příbězích, které se k těmto místům vážou, takže mne tyto objekty začaly zajímat čím dál více. A s tím rostla i chuť je zmapovat a zdokumentovat alespoň jejich současný stav a při poznání, jaké je jejich poškození, byl jen krůček k tomu se pokusit je zachránit.
Prozradíte mi, ke které z více než sedmi set drobných památek v našem okolí máte nějaký osobní vztah a proč?
Nejvíce mi asi přirostla k srdci kaplička Nejsvětější Trojice u lesní cesty z Písečné do Nového Šidlova, která byla již zcela zaniklá a kterou se nám, za finanční pomoci města Česká Lípa, podařilo vystavět zcela znovu, a myslím, že se jedná opravdu o místo s „geniem loci“. Navíc v základech kapličky se nám podařilo najít části zřejmě Božích muk s letopočtem 1694, která na tomto místě pravděpodobně stála před postavením kapličky. Mnoho památek má rovněž svůj osobní příběh.
Objevili jste při svém pátrání nějaký, který je obzvlášť zajímavý?
K téměř každé památce se vztahuje nějaký zajímavý příběh. Bohužel v našem „sudetském“ kraji, kde došlo k téměř 100% výměně obyvatel a řada kronik a písemností byla zcela zničena, není někdy možné se historie památky vůbec dopátrat. Jeden z velmi zajímavých příběhů, jenž nás i inspiroval k obnovení památky, se odehrál v r. 1804 v sedle „Na Výpřeži“, které se nachází poblíž Ještědu a prochází jím silnice z Liberce směrem na Českolipsko. Procházely tudy českolipské trhovkyně z libereckého trhu a právě v těchto místech je začali pronásledovat lapkové. Trhovkyním se podařilo poblíž obrázku Panny Marie uniknout a z vděčnosti slíbily, že obrázek na stromě obnoví. K tomu došlo r. 1811, kdy byl obrázek obnoven a vysvěcen v českolipském kostele Nanebevzetí Panny Marie. My jsme se tedy rozhodli, že jako Českolipané svatý obrázek do těchto míst vrátíme. Naše členka Annemarie Wünschová nakreslila starobylou metodou podmalby na sklo obraz Sedmibolestné Panny Marie, obrázek byl vysvěcen v tomtéž českolipském kostele a zavěšen na místo ve spolupráci s Jizersko - Ještědským horským spolkem přesně 200 let po šťastném vyváznutí trhovkyň.
Sochy, boží muka či kapličky byly anebo bohužel zase jsou v dosti zuboženém stavu. Za vše nemohou přírodní vlivy. Vandalové a zloději jsou všudypřítomní. Která událost Vás v posledních letech obzvláště naštvala?
Devastace začala samozřejmě hned po válce, ale zdá se, že k největší záměrné devastaci došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století. Samozřejmě i nyní dochází k poškozování památek, ale spíše krádežemi nežli vandalismem. Zvláště věcí z pískovce se za posledních 15 let v našem okolí ztratilo mnoho. Samozřejmě největší a nenahraditelnou ztrátou jsou plastiky, za které již není náhrada. Z opravených památek, na kterých jsme se podíleli, byl zatím ukraden obraz sv.Jana Křtitele ze skalního výklenku ve Ždíreckém Dole.
Já osobně jsem si velmi zamiloval Konojedy. Původně hlavně kvůli zdejší geologické raritě - Bochníkům, ale velmi mě zaujal i tamní kostel a zámek. Nemáte pro mě nějakou příznivou zprávu? Nedokážu pochopit, jak památka takového významu může takto chátrat.
Konojedy jsou jedním z míst, které uchvátí téměř každého alespoň trochu romanticky založeného člověka. I já při své první podrobnější návštěvě před třemi lety jsem byl tímto místem nadšen a zároveň jsem byl šokován ohromnou devastací místních památek. Proto vznikla mezi naším občanským sdružením a biskupstvím dohoda o spolupráci při obnově kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je to stavba svým významem a velikostí přesahující náš region, zvlášť umělecká výzdoba, kterou zde hrabě Špork nechal zřídit, byla úchvatná. Bohužel kostel byl na počátku devadesátých let dvacátého století vystěhován a byl pak ponechán napospas vandalům, kdy do něj měli několik let zcela volný vstup. To se nám podařilo změnit a nyní se v kostele konají brigády a koncerty. Naším úkolem je oživit tuto památku tak, aby opět měla šanci získat nějaké finanční prostředky na obnovu, která bude nákladná. Bohužel naše síly stačí na úklid vnitřních prostor a udržování nejbližšího okolí, ale nemůžeme se pouštět do nějakých odbornějších prací.
To, že chátrání kostela pokračuje, dokazuje i zřícení velkého vrcholového kříže z vrcholu zvonice kostela při bouřce na počátku prázdnin. Osud bývalého kláštera Servitů a pozdějšího zámku se zdá již mnohem horší. Je v soukromém vlastnictví a chátrání krovů a střechy pokračuje takovým tempem, že již nevidím mnoho šancí na jeho fyzickou záchranu.
Můžete případným zájemcům o spolupráci naznačit v několika větách, jak vaše sdružení funguje?
Sdružujeme zájemce o problematiku sakrálních památek Českolipska a okolí, ve sdružení je nyní šedesát členů ze severních Čech a Prahy. Naším úkolem je tyto památky dokumentovat a hlavně se snažit je obnovovat a dále udržovat. Pokoušíme se i vytvořit okruh odborníků a řemeslníků, kteří dokáží tyto objekty obnovovat odborně s co nejmenšími náklady. Dále pátráme po historických materiálech, které se k těmto památkám vztahují.
Říká se, že o peníze jde dnes až v první řadě. Z jakých zdrojů své aktivity financujete? Jaký je zhruba váš rozpočet?
Finanční prostředky se pokoušíme získávat z nejrůznějších zdrojů. Jedná se o soukromé dárce, nadace, krajské úřady, obecní a městské úřady. Je to velmi časově náročná práce, ale zatím se zdá, jak dokazuje množství opravených památek, že se nám celkem daří. Poslední dva roky se také snažíme jednotlivým správcům farností, kde stojí nejpoškozenější kostely, jako je Brenná, Drchlava, Stvolínky, Pavlovice, pomáhat s vypracováváním projektů, na jejichž základě se finanční prostředky dají posléze získat.
Jak se vám spolupracuje se státní správou?
Ze zkušeností, které máme v oblasti památek, zatím vyplývají celkem kladné závěry, samozřejmě pokud pomineme nedostatek finančních prostředků. Jen nás mrzí určitý nezájem z řad některých obecních i městských úřadů, které menší i větší sakrální památky nepovažují za důležité a jejich stav je jim lhostejný.
------------------------------------
Miroslav Pröller je předsedou občanského sdružení Drobné památky severních Čech. Je mu 34 let, v České Lípě bydlí od roku 1991 a povoláním je celník.
