Grosshennersdorf leží severně od Žitavy, před Herrnhutem, jemuž jsem věnoval štědrodenní tip (zde). Toto malebné městečko je známé svým ústavem pro postižené, zámkem rozstříleným Rusy za války i vzdělávacím centrem, do něhož se sjíždějí Němci, Poláci i Češi v rámci různých přeshraničních projektů.
Podnik ležící nedaleko centra obce vypadá zvenčí spíše jako klub pro důchodce, ale uvnitř nabízí více než jen posezení s přáteli u piva. V patře nad hospodou je ekologická knihovna (Umweltbibliothek), nalevo od výčepu je malý kinosál, kde zrovna v den mé návštěvy promítali krátké filmy z berlínského festivalu. Přestože bylo možné volně proplouvat mezi promítacím sálem a výčepem, odolal jsem jistě neobyčejnému filmovému zážitku a posadil se raději k dřevěnému stolu.
Pokud jsem si myslel, že tak uniknu přívalu němčiny, mýlil jsem se. Jen co jsem si stihl prohlédnout vystavené obrázky, zvedl se ze židle místní spisovatel a nabídl nám, že přečte několik svých povídek.
Během hodiny a půl, kdy naprosté ticho bylo přerušováno jen monotónním hlasem autora, jsem si důkladně prohlédl interiér (několikrát). Cihlové zdi, klenby, řada doplňků pocházejících z dob, kdy zde skutečně fungovala pekárna, mnoho světel, ukryté repráky, zadní salonek s pradávnou televizí. Teplo, ale zakouřeno až příliš. To bych asi vyčetl nejvíce.
Zajímavé bylo i osazenstvo. Kdyby se podobný podnik přece jen shodou šťastných náhod objevil v Lípě, obsadili by ho s největší pravděpodobností náctiletí hosté, zde jsem mohl tvořit věkový průměr.
Co se týká mnou konzumovaného piva - 0,4 l pohár mě přišel na euro devadesát. Chuťově žádný zázrak. Místní věděli, proč dávali raději přednost lahvové Plzni. Jenže když už jsem v cizině, nebudu přece pít Plzeň za dvě eura.
Obsluhující chlapíci byli velmi vstřícní, ale ke stolům nosili jen teplé nápoje a vegetariánskou pizzu. Pro pivo bylo lepší si dojít k výčepu.
Většina restaurací v Lípě má toalety v lepším stavu, než je k vidění v Grosshennersdorfu - upadávala klika, zásuvka hned pod vypínačem mě také znervózňovala, vytírá se až na konci směny atd. Na druhou stranu, při počtu lidí, který naplnil kinosál a hospodu tak, že se sedělo i na zemi a na matracích, byla vlastně čistota obdivuhodná.
Shrnutí: berte dnešní hospodský tip spíše jako tip na výlet, případně tip na podnikatelský záměr. Hospody mohou prosperovat, i když místo hracích automatů nabízejí jiné formy kulturního vyžití.