Příkladně Adam z Vartenberka, jehož otec vladařil na Novém zámku v Zahrádkách. Ničím nevynikl, protože zemřel ve věku deseti let. Nicméně odešel z tohoto světa necelé dva týdny po svém otci Janovi, předním českém vladaři a stalo se to 22. ledna 1595.
Melchior Poppius, cisterciácký mnich z plaského kláštera se vydal do České Lípy, aby vypomáhal u Magdalenky a sv. Petra a Pavla. Zásluhou svého světského pána se stal farářem v Holanech a Pavlovicích. Odpadl však k luterství. Přednesl velkou řeč nad vladařovou rakví, která vyšla v roce 1597 ve Wittenberku. Pohřeb byl společný, otec a syn. Adama neslo osm šlechticů a jeho otce šestnáct. Více o tom v knize Marie Vojtíškové „Třpyt a stíny města České Lípy v době krále Rudolfa II“.
Příjmení Adam bylo spojováno s luterským prostředím a v pobělohorské České Lípě bylo vzácné. V adresáři z roku 1930 není dokonce žádné. Jednoho Adama ještě vzpomeneme. Johann Herman (1812 - 1890), pocházel z Jiříkova, ze saského pomezí, proto asi toto jméno. Stal se sklářským podnikatelem v Polevsku. Již v roce 1843 založil sklářskou huť v Duchcově. Asi ho podnikatelské štěstí opustilo, usadil se v České Lípě jako pojišťovací inspektor. V letech 1848/49 vydával pod svým jménem zdejší nouzové peníze v hodnotě deset a dvacet krejcarů. Nouzovky jsou dnes sběratelskou vzácností.
Biblického Adama a Evu můžete spatřit na vývěsním štítu českolipských hrnčířů, jejichž tradice sahá až do 13. století. Pralidé stojí zkroušeně pod stromem poznání. Proč k tomuto znamení sáhli hrnčíři - tvořili své nádherné výrobky přece z hlíny.