Štěpáne mohl bys zavzpomínat na své první setkání s florbalem a vůbec jeho počátky v České Lípě?
Dneska už vypadá komicky vzpomínka na zhruba metrové měkké florbalové hole, jejichž balík dorazil někdy na jaře roku 1996 na Gymnázium v České Lípě, kde jsem v té době studoval ve 3. ročníku. I s tímhle "primitivním" vybavením jsme ale od prvních školních hodin začali florbal milovat a nutili tělocvikáře, abychom se mu co možná nejvíc v rámci výuky věnovali. To byl pro mě vlastně počátek florbalu v České Lípě. Oficiálně se tak ale stalo o dva roky později, kdy se do tehdejší 5. ligy přihlásily hned dva českolipské týmy - TJ Loko Radiáci, který jsme utvořili v podstatě z bývalých „gympláků“, a FBC Líný F.Š.I., původně parta kluků ze Svárova. Radiáci soutěž vyhráli, tým F.Š.I. skončil na čtvrtém místě a oba rivalové se kvalifikovali pro další rok 4. ligy...
Ty jsi pak ale brzy odešel sbírat zkušenosti nejprve do prvoligového Ústí nad Labem a po necelých čtyřech sezonách jsi přestoupil do konkurenčního Liberce, kde jsi již dříve krátce působil…
To je pravda. Bylo to zrovna po vítězném předvánočním českolipském derby ve 4. lize. Během dvou týdnů jsem najednou skočil rovnýma nohama ze 4. do 1. ligy. Ústí n. L. vděčím za hodně. Tam jsem se dostal do opravdu "velkého" florbalu a začal sbírat zkušenosti v soubojích s nejlepšími hráči republiky. Navíc partu jako tam jsem už nikde jinde nepoznal. Po 3,5 sezonách to ale s týmem nedopadlo dobře. Z osobních důvodů ukončilo činnost několik klíčových hráčů a Ústí spadlo z ligy. Ozval se Liberec a já po určitém váhání přijal. Znal jsem trenéra i některé hráče ze svého dřívějšího epizodního působení v klubu, a i proto jsem věřil v další florbalový růst.
V Liberci jsi se stal oporou a dokonce kapitánem týmu a s týmem jsi několikrát usiloval o probojování do play-off florbalové extraligy – proč se to nepovedlo?
Tým Liberce od počátku mého působení pracoval s poměrně širokým, ale nevyrovnaným kádrem. Přestože jsme odehráli řadu výborných utkání, postup do play-off vždy o kousek unikl. Jinak mi ale město pod Ještědem přirostlo k srdci. Liberec je sportovní město a je to znát na každém kroku. Vždycky se tam rád budu vracet.
Společně se Štěpánem Slaným jsi dokonce nakoukl do širšího kádru reprezentace ČR…
Štěpán Slaný, původně konkurent z týmu Líný F.Š.I., se stal mým spoluhráčem v Ústí, které v té době postrádalo podobný typ dravého hráče. A já o jednom věděl.. :-) Spolu jsme po neúspěšné sezoně přešli do Liberce a až do letošního léta v něm nastupovali. Dva roky zpátky jsme opravdu nakoukli i do reprezentace při jednom soustředění. Byla to jen epizoda, přesto další dobrá zkušenost a já ji bral jako odměnu za kvalitní sezonu. Nikdy neříkej nikdy, ale teď už s tím moc nepočítám, možná Štěpán - je o čtyři roky mladší a ještě by mu to vyjít mohlo.
Během letošního léta jsi se rozhodl opět změnit dres a přestoupil jsi do bronzového družstva loňského ročníku Fortuna extraligy – FBK Sokol Mladá Boleslav. Co si od přestupu slibuješ?
Jak jsem říkal, Liberec mám moc rád. Ale po šesti sezónách (tři v Ústí) marných pokusů o play-off jsem potřeboval změnu. Je mi 27 let. Florbal je stále v podstatě amatérský sport a nevím, jak dlouho mi ještě práce umožní věnovat se mu naplno. Proto Boleslav. Mladý, individuálně vyspělý tým s výborným gólmanem. Zkrátka nová motivace. Ale Liberec taky vhodně doplnil kádr a budu mu držet palce. Přesto v souboji s ním beru jen vítězství.. :-)
Ovšem ještě než jste vstoupili do sezóny, postihla vaše mužstvo jedna velká nepříjemnost…
Bohužel. Náhradního gólmana týmu postihlo infekční onemocnění, v jehož důsledku musí tým z bezpečnostních důvodů odložit první čtyři ligová kola i finální fázi přípravy. Bude to určitě hendikep, ale věřím, že se s tím popereme. Všichni vědí, proč v Boleslavi jsou.
Během angažmá v Liberci jsi samozřejmě neztratil kontakt s českolipským florbalem a zprostředkoval jsi přestupy domácích talentovaných hráčů právě do města pod Ještědem. Co říkáš na jejich výkony?
Přestože florbal už skoro sedm let hraju mimo domov, zůstal jsem českolipákem a jsem za to rád. Florbal tu proto samozřejmě sleduju a snažím se mu i v rámci možností pomáhat. V poslední době mě rozhodně nejvíc potěšilo spojení odvěkých českolipských konkurentů do jednoho týmu - FBC Česká Lípa. Je to základní předpoklad pro další rozvoj tohoto sportu v Ćeské Lípě. Z České Lípy mimo dvou Štěpánů v Liberci hráli další tři kluci, kteří se svými výkony v týmu udrželi, což považuju za úspěch. Konkurence v lize je stále vyšší a přestoupit z nižší soutěže už není nic snadného.
Ty nejsi pouze aktivní hráč – okolo florbalu se pohybuješ i v dalších rolích…
Několik let jsem se tu věnoval trenérsky začínajícímu družstvu žen. Od letoška jsme se společně se Štěpánem Slaným rozhodli klubu pomoci komplexněji. Budeme centrálně zastřešovat sportovní přípravu všech družstev a koordinovat ji společně s jejich trenéry. Chceme vybudovat strukturu klubu ve všech věkových kategoiích a postavit tak českolipský florbal na úroveň srovnatelných měst v republice. To je priorita. V důsledku toho by se měly dostavit i výsledky. Nejbližším cílem je postup mužů do celostátní 2. ligy. Ale když se to nepovede letos, nebudeme z toho dělat tragédii. Musíme být trpěliví.
Jak vidíš budoucnost florbalu v České Lípě?
To souvisí s předchozí otázkou. Je to o práci každého trenéra, ale i hráče. Budování zázemí ze strany vedení klubu. Nejsme fotbal, ani hokej, abychom hráče platili, přesto je spousta věcí, co pro ně můžeme udělat, abychom jejich výkonnost zvedli.
Není na škodu, že tu není odpovídající hala, aby se zde dalo nejenom trénovat, ale i hrát soutěžní zápasy?
Absence haly je nesporně hlavní překážku rozvoje (nejen) florbalu v České Lípě. A nemluvím jen o sportovním hledisku. Město by si mělo uvědomit, kolik je tento nebo jakýkoli jiný kolektivní sport schopen sdružit mládeže a systematicky ji vychovávat ke správným hodnotám a kvalitnímu životnímu stylu. Když děti nebudou mít kde sportovat, těžko můžeme výše zmíněné věci v praxi naplnit. Snad se blýská na lepší časy a já se alespoň coby trenér po letech důstojné víceúčelové haly v České Lípě dočkám.
V čem si myslíš, že tkví atraktivita florbalu a kam se podle tebe bude florbal v nejbližších letech vyvíjet?
Florbal je rychlý a dynamický sport, který si vzal jen to lepší jak z hokeje, tak z fotbalu. Ze svého pozdějšího vzniku tak učinil svou výhodu. Padá v něm spousta krásných branek a hra má díky vhodně zvoleným pravidlům spád. Navíc pro začínající sportovce je ve srovnání s hokejem mnohem méně finančně náročný. Stačí mít sálovou obuv a hokejku (neboli florbalku) a může se začít. I proto je dnes na školách suverénně sportem číslo jedna. Je jen otázkou času, než ho začnou registrovat i sponzoři a další subjekty, které se s ním budou chtít spojit. To ho pak posune ještě dál.
Poslední otázka na závěr – plánuješ někdy v budoucnu návrat do FBC Česká Lípa ještě v roli aktivního hráče?
Musím se trošku usmát. Jak jsem psal, není mi 18 let a florbal mě neživí. Bojím se, že až skončím s ligovým florbalem, nebudu mít z pracovních důvodů na hru už čas. Ale rád bych se mýlil...
