V týdnu jsem vydal jen dvě fotky týkající se ničení zeleně, teď tedy nabízím další. První série je od Miroslava Hudce a dokumentuje situaci na Špičáku, druhá od Miloslava Lomiče a zachycuje lití betonu na Děčínské.
Osobně mě více drtí situace na Špičáku. Zdejší Spar zatím důsledně bojkotuji, podle mě tam nemá co dělat a ničení nedávno vysazených platanů je jen třešničkou na dortu roztahovačnosti stavební lobby podporované radnicí. Platany jsou rovněž symbolem bezkoncepčnosti práce vedení města: za naše peníze se vysadí stromy a pak se nechají chcípnout. Opakuje se tak jen v malém situace kolem Sportareálu (opravená střecha a pak celková rekonstrukce) či Dubice (sypání síranu hlinitého sinicím v rozběhnuté sezoně). Zajímalo by mě, kolik Českolipanů hospodaří podobně. Také uděláte garáži novou střechu a pak ji zboříte? A novou garáž následně postavíte v místě, kde jste si před rokem vysadili rybízy a angrešty? Pokud ano, uvažujte o vstupu do některé vládnoucí strany.
Svůj názor můžete vyjádřit v anketě pod reklamami.
Volba prezidenta se přímo dotýká jen několika volitelů z našeho regionu a poslance Juraje Ranince coby člena volební komise, přesto se o ní zmíním. Snažil jsem se v pátečních volných chvílích akci z Pražského hradu sledovat a nestačil jsem se divit. Snad se pořad nevysílá nikam do zahraničí! Větší frašku jsem v politice ještě neviděl. Nešlo o to, že všichni haněli všechny, ale spíše o formální stránku věci. Afektovaný předsedající byl většinou úplně mimo mísu. Dohady o tom, jestli je ještě minutu před devátou, anebo už minutu po ní, zabraly pět minut, aby nakonec páteční volba skončila bez vyhlášení výsledků.
V sobotu už mi stačilo jen si přečíst komentáře. Nejvíce mě zaujal údajný psychický nátlak na poslance ČSSD Evžena Snítilého. Trpí ČSSD stihomamem nebo ODS přesvědčením, že koupit se dá všechno a každý? Nejsem vševědoucí, ale za nedůstojnost volby prezidenta z mého pohledu řadového občana může především sociální demokracie. Její představitel nezvládl vedení schůze a Paroubek by si mohl odpustit ty své ústní větry zasévající mezi lidi totální nedůvěru k čemukoliv.
Bohužel mi o víkendu nebylo dáno, abych si užil jarního počasí někde v přírodě. Takže pro uklidnění aspoň pár fotografií z minulého týdne. Výletil jsem v Ústí nad Labem a jeho okolí.
Také jsem se minule zapomněl pochlubit, jak dopadly dvě besedy, které jsem uspořádali s Barborou Koudelkovou na gymnáziu a v knihovně. Potěšilo mě, že zejména do knihovny si našlo cestu více než čtyřicet čtenářů (spíše bych měl napsat čtenářek). Dotazy svědčily o skutečnosti, že problémy týrání, zneužívání či bílých koní budou vždy aktuální. Přestože naše knížka Útěk z afrického pekla je především komerční záležitostí (nemyslím tím pro mě :o), měl jsem pocit, že posloužila k pootevření víček některých lidí. Po internetu se pohybují různá individua zneužívající lidskou naivitu.
