Zastupitelstvo
Zasedání zastupitelstva města bylo tentokrát tak rychlé, že ani nemá smysl jednotlivé zastupitele hodnotit. Během celé schůze mě nejvíce zaujala skutečnost, že naši zástupci schválili seznam přísedících Okresního soudu bez toho, že by kromě jmen dostali k dispozici jakékoliv další údaje o volených.
Jen zastupitel Riedl poznamenal, že by bylo dobré znát aspoň jejich věk, protože občas jsou poněkud starší.
Podle zákona č. 6/2002 Sb. § 64 kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu. U nás to teda proběhlo tak, že přísedící navrhla JUDr. Alena Procházková a zastupitelé je jen schválili. Bez toho, aby o nich věděli cokoliv dalšího. Není se co divit, že byli tak rychle hotovi.
Hned v dalším bodě schválili jednorázové odměny občanům – členům výborů, komisí a zvláštních orgánů obce. Nutno dodat, že členy výborů jsou často oni sami či jejich známí.
Film o České Lípě
Na zasedání zastupitelstva se rozdávaly dvd disky s filmem o České Lípě. Nechci kritizovat za každou cenu. Na film jsem se těšil a myslím, že kdybych přijel do České Lípy na návštěvu a neznal ji blíže, byl bych s ním moc spokojen. Na první podívání je opravdu fajnový. To už koneckonců napsala v tiskové zprávě Kateřina Amrichová i Ladislava Sršňová, která byla na prezentaci filmu den po zasedání zastupitelů. Na mně tedy je, abych byl hnusnej a napsal, co mi na filmu vadí:
1. Úroveň komentáře
Nemám rád Pavla Čapka, ani když komentuje fotbal. Většinou mluví o všem možném, jen ne o tom, co se děje na hřišti. Zápas ještě nekončí a on už vymýšlí, co bude dál, koho si naši vylosují ... a pak padne gól do naší sítě. Je špatným prorokem. To je sice můj vlastní pocit, ale celkově si myslím, že je úroveň komentáře k filmu nízká, jazykově i interpretačně.
Město si zřejmě myslí, že vybralo známou osobnost s vazbou na Českou Lípu, ale já si myslím, že jde spíše o tradiční malou domů, abych se držel fotbalového žargonu. Jenže i ve fotbale je už malá domů zakázaná. Osobně bych z filmu raději slyšel dívčí hlas či hlas třeba Pavla Landovského z českolipského divadelního souboru.
2. Skrytá reklama
Nejlepším místem na kávu je v Lípě Marilyn, nejlepším hotelem je Moravanka. Společenský a kulturní život výrazně oživuje rádio Crystal a chloubou České Lípy je nová tenisová hala. Tyhle lži by mi nevadily, kdyby byl film natočen za finančního přispění Tesárka, Matchballu či majitelů rádia, ale jelikož byl zaplacen z veřejných peněz, považuji to za další podraz, který se mi těžko vydejchává. Každopádně, jestli finančně přispěli, mělo by se to objevit v titulcích. Jenže v titulcích není ani autor hudby, která film doprovází.
3. Některé věci ve filmu chybí
Jako pýcha je ve filmu uvedena tenisová hala, jenže já si myslím, že chloubou České Lípy je atletický stadion a lehká atletika vůbec. A o té není ve filmu takřka nic. Stejně jako o některých dalších sportovních odvětvích. Geologicky je dominantou České Lípy Špičák a rozhledna na něm zase patřila k prvním kamenným rozhlednám u nás. Proč se o těchto věcech ve filmu nemluví? Odpověď zná každý Českolipan.
Tyto skutečnosti aspoň u mě film shodily, a to třeba nejsem schopen posoudit úroveň kamery a dlouhé záběry na kameny ve sklepě hradu či na auta.
Geologie Liberecka
Daleko více než film o Lípě mě nadchla publikace s názvem Geologické zajímavosti Libereckého kraje vydaná Resortem rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky.
Na necelých 120 stranách nalezneme 93 geologických šperků Liberecka. Díky tomu, že Petr Kühn je od "nás", objevil nejvíce památek právě v nejbližším okolí. Představeny jsou na křídovém papíře slovy i barevnými fotografiemi. Kromě faktů pro laiky nesrozumitelných se čtenář dozví i mnoho zajímavostí o vzniku, ochraně či historii významných kopců, jeskyní či dalších přírodních úkazů. Seznamu památek předchází stručná geologická historie regionu, takže i snaživý laik se může nakonec z textu dozvědět více, než původně zamýšlel. Trochu postrádám mapku s přesným vyznačením lokalit.
Publikace se v tomto týdnu objevila i v českolipském informačním centru a byla zdarma!!
Cermat
Minulý týden jsem do deníku přidal komentář nejmenovaného učitele k testování Cermat, které proběhne příští týden na všech školách kraje. Dnes přidávám reakci krajského šéfa přes školství Roberta Gamby. Aby bylo možné na problém nahlédnout z více stran.
Funkce školního komisaře vznikla na základě připomínek škol v Liberci k zajištění objektivity průběhu testování, ačkoli v minulém roce testování žáků 9. tříd proběhlo zadávání testů pouze se zadavateli v jednotlivých třídách bez nutnosti přítomnosti další osoby.
Garantem objektivity testování byl od samého počátku stanoven především ředitel školy a následně zadavatel. Funkce, respektive činnosti, které bude školní komisař ve škole vykonávat, byly uvedeny již v dopise ředitelům základních škol se žádostí o nominaci školního komisaře z dne 12. prosince 2005. Domníváme se tedy, že byly-li připomínky k funkci školního komisaře, mohly být připomínkovány již dříve, nikoli až jako reakce na probíhající školení.
Tzv. školní komisař není a nemůže být zkušebním komisařem. Po této stránce je třeba říci, že odlišnost pohledu odboru školství a pana ředitele Vencla (autora zmiňovaného komentáře) není pouze terminologická, ale i věcná. Na uvedeném školení (resp. školeních) je sdělováno, že – dle pokynů pro zadavatele připravených Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání – v průběhu testování nemá být ve třídě přítomen nikdo další než zadavatel. Z toho vyplývá, že školní komisař – tedy další osoba - by neměl vstupovat do třídy.
Zároveň je ovšem také sděleno, že – vzhledem k tomu, že funkce komisaře je výjimkou testování v Libereckém kraji – záleží na vzájemné domluvě školního komisaře s ředitelem a jednotlivými zadavateli. Existují-li totiž vzájemné pochybnosti mezi školami o objektivitě průběhu testování, je zřejmé, že neumožnit komisaři nahlédnout do testované třídy by mohlo být vnímáno jako podezřelé. Na druhou stranu by školní komisař neměl do třídy vstupovat nadbytečně. Vznikají-li pochybnosti o objektivitě, je nutné také dodat, že i kdyby komisař mohl vstupovat do tříd, nemohl by – v případě škol, které mají více tříd 9. ročníku – být ve všech zároveň. Jsme přesvědčeni, že objektivitu a standardní průběh testování je schopen zabezpečit zadavatel a ředitel školy.
V otázce stanovení přesného postupu dozoru je na školení uváděno, že „vzdělávat“ či „poučovat“ pedagogy o tom, jakým způsobem zabezpečit chování žáků při řešení testu či jakékoli jiné samostatné písemné práce, považujeme vůči učitelům základních škol za netaktní, neboť právě pedagogové jsou profesionály v této oblasti. Dílčí otázky proto nejsou pokyny pro zadavatele upraveny, opět by se jednalo o upravování postupů, které pedagogové běžně provádějí. Jsou-li mezi školami pochybnosti o objektivitě průběhu testování, je potřebné také dodat, že na školeních se na druhou stranu setkáváme s reakcí, že se opět pedagogům nevěří.
Na závěr chceme znovu připomenout, že při zvažování všech rizik vycházel Liberecký kraj z klíčového předpokladu, a tou je nutnost dát v tomto směru ředitelům škol i zadavatelům testů plnou důvěru.
Hláška týdne
Dnes nikoliv z úst Českolipana, ale třeba v hlášce poznáte někoho slavného z našich luhů a hájů, o němž už v dnešním deníku byla řeč.
Čtvrtníček jako Ivan Horník ve hře Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit:
Hele, pocem, já ti udělám televizi. Já myslím, že to ukormídlíme. Novu, tu zvládnu stoprocentně. Uvidíme, kdo tam bude za Česko. Jestli tam bude Čapoun, tak to bude v pohodě, rozumíš? ... Nova je pod kontrolou. Tady budu mít Vencu Svobodu, kterej tady jako bude. Dohráno mám vyřešený jak nikdo, ty vole, tam bude Pavel, aby mi tam, ty vole, nedělal někdo nějaký píčoviny. Milane, já myslím, že ty mediální mrdky máme pořešený, ne?