Itálie
Ještě jednou se omlouvám za to, že jsem minulý týden deník nestihl napsat. Využil jsem podzimní prázdniny k výletu do Itálie. Za pět dnů proběhnout Řím, Pompeje a Neapol, vylézt na Vesuv, vykoupat se na Capri a strávit dvacet hodin zkroucený v autobuse - to mi dalo docela zabrat.
Pro čtenáře bude možná zajímavější, že jsem využil služeb Plustouru z Nového Boru. Trochu jsem se bál, protože je to taková cestovní kancelář bez kanceláře. Majitel vše vyřizuje mailem z obýváku (aspoň tak si to představuji). Ale klaplo to na jedničku, vynikající byl zejména průvodce, který v Itálii studuje historii a informacím přístupné "cestovatele" doslova zahlcoval fakty.
Jelikož jsem byl tento týden i v Jizerkách, podařilo se mi během jediného týdne podstoupit cákačku v moři i brodění sněhem. Tak asi už letos naposledy píši, že to nádherné babí léto nemá konce.
Pokud chcete vidět pár takřka nesoukromých fotografií z Itálie, můžete zde.
Zasedání zastupitelů
Ve středu jsem se účastnil nultého zasedání nového zastupitelstva. Původně jsem myslel, že napíši samostatný článek, ale ono vlastně není o čem. Takřka vše, o čem se hlasovalo, bylo v koalici předjednané, takže to byla jen taková taškařice. V půlce jsem se sebral, poprosil mluvčí města, aby mi poslala oficiální výsledky, a odešel domů. Více máte zde.
Jinak ale nemám z jednání nějak špatný pocit. Docela jasně se vytvořila hranice mezi koalicí a opozicí. Mnoho nových členů vypadá, že nebude jen do počtu. Velmi suverénně se představily například nové zastupitelky za ODS Procházková a Horáková či sympaticky působil i jejich kolega Novák. Sociální demokrat Štrumfa se nejeví tak senilně, jak se snažili naznačit v diskusích někteří naši čtenáři. Nepochopil jsem jen zvolení soudruha Adamčíka za šéfa kontrolního výboru, ale asi i to bylo dohodnuté někde v zákulisí.
Jsem také zvědav na roli Jaroslava Popelky, který dorazil na schůzi v záchranářském stejnokroji (ostatní vzali - aspoň co se týká oděvu - zasedání velmi vážně a přišli nastrojení).
Opozice se, přes nevelké šance něco změnit, snažila. Miroslav Hudec hned na úvod navrhl několik změn v programu, Jan Riedl napadl nedemokratičnost jednání o volbách předsedů a členů jednotlivých výborů zastupitelstva města.
"Koalice se na něčem dohodla a nám to připadá nekorektní vůči opozici," řekl doslova.
Jitka Lukášková se rozhodla bojovat s větrnými mlýny a nechala se nominovat do křesla prvního místostarosty. Získala šest hlasů (Jan Stejskal 18).
Asi nejvíce se po městě diskutuje o roli SOSky pro Českou Lípu. Před volbami se vymezovala proti vládnoucí garnituře snad nejvíce ze všech stran.
"Těmto lidem schází jakási základní občanská slušnost. Anebo již nic jiného neumějí, a tak doufají, že se uživí snad ze svých minulých zásluh. Zvykli si na svoje křesla, místnosti, stravovací a konzumační návyky. To je politováníhodné," prohlašoval například zubař Ladislav Záruba v předvolebních novinách.
Nový místostarosta Tomáš Vlček zase psal: "V minulosti jsme byli mnohokrát svědky zbytečných diskusí kolem výsledků výběrových řízení. Reakce města byly podrážděné a nejisté, takže občan mohl nabýt dojmu, že se před ním něco skrývá."
Chci jen doufat, že tito dva se upsali spolupráci s ODS proto, aby zlepšili, co zlepšit s jejich mandátem jde, a ne proto, aby ukojili své osobní ambice (čehož se v hloubi své černé duše trochu obávám u Tomáše Vlčka).
Co se týká mého kolegy Martina Aschenbrennera, plně ho chápu a v žádném případě ho nepovažuji za zrádce, jak byl párkrát nazván v diskusích. Přestože i on má své mouchy (jako každý učitel), je oddán svému povolání jako málokdo z nás. Pravděpodobně by zvládal dělat dobře řadového zastupitele, ale zřejmě se necítil na vyšší křeslo, a tak svůj mandát pustil. Je to pro mě naprosto průhledné řešení. A sáhněme si do svědomí - kdo z nás by neměl pokušení vyměnit učitelských dvacet tisíc měsíčně za radničních padesát tisíc korun? Vyjádřit se můžete v anketě pod článkem.
Fotografie týdne (spíše čtrnácti dnů)
Už před volbami mi poslala Jana Kosťunová, bývalá zastupitelka, fotografie z akce s názvem Sídliště Holý Vrch - místo, kde chci žít a ne jen bydlet. Projekt podaný Jezdeckým klubem Česká Lípa uspěl mezi 57 z celé republiky. Fotografie jsou z třetího setkání s občany, které začalo v úterý 17.10. 2006 od 14 hodin přímo v místě plánovaných úprav společnou výsadbou dvou stromů. Této akce se účastnili také studenti Střední odborné školy Lužická. Akce pokračovala setkáním od 16 hodin v jídelně ZŠ Jižní nad třemi variantami projektu, které navrhl architekt Marek Bečka. Architekt tyto návrhy vyhotovil na základě předchozích plánovacích setkání. Lidé měli možnost vybrat si variantu, která se jim nejvíce zamlouvá, a i tuto variantu mohli ještě poupravit. Dorazilo 109 občanů.
Jana Kosťunová mě poprosila, abych s publikací počkal po volbách. Nechtěla ji nijak zpolitizovat.
Několik fotografií z posledního koncertu Festivalu duchovní hudby od Jindry Hladíka. Requiem.
Já mohu přispět už jen výletem do Úštěka a okolí.
Žebříček
Zůstanu u politiky. Pět zastupitelů, kteří mě můžou příjemně překvapit:
1. Tomáš Vlček - důvody zazněly už v předchozím textu, chci uvěřit, že za něj bude lépe než za Jiřího Pazourka a sliby se budou plnit nejen o Vánocích.
2. Jan Riedl - když nepřenechá svůj mandát dalšímu v pořadí.
3. Karel Bubeník - když ODS nepřiklepne všechno, co si podnikatelská lobby vymyslí.
4. Karel Tejnora - když nepřenechá svůj mandát dalšímu v pořadí.
5. Vladimír Jonáš - když na zasedání promluví z vlastní iniciativy.
Hláška týdne
Už více než týden si schovávám výrok mého kolegy Vítka Pokorného, který zazněl v nikdy nekončící diskusi nad tím, jestli bratři Mašínové a Milan Paumer byli vrazi nebo hrdinové. Tak trochu vyjadřuje i můj postoj.
Hrdinové a zlo jdou ruku v ruce a zatemňují naše srdce.