Ono to vlastně jde napsat i opačně – je dost lidí, kteří obdivují Mein Kampf a nenávidí Bibli. Nechci se v tom hrabat, potřeboval jsem jen nějak začít.
Jako vášnivý psavec deníků – včetně těch čtenářských – jsem si samozřejmě udělal výpisky.
…Základem veškerého společenského uspořádání je obec. Nejsilnější jsou místní samosprávy, ve kterých je vliv politických stran nejmenší. Tam si lidé nejvíce uvědomují sounáležitost s místem, kde žijí, a prvotním cílem všech politiků by měla být obhajoba zájmů obce a jejích občanů. Proto nesmíme jako starostové podléhat tlakům shora, které našim lidem a našemu území škodí. Starostové a zastupitelé nebyli dosazeni shora, byli zvolení zezdola a podle toho se musí chovat ... z kapitoly Vize a trendy
Na SOSce se mi líbí právě to budování zdola, nicméně to, co jde v Horní Dolní či Jindřichovicích pod Smrkem, nelze vždycky uplatnit v takovém městě, jako je Česká Lípa. Sdružení už bylo v Lípě založeno několik a občas někdo zatouží po dalším. Přesto je mi bližší systém fungování několika stran, které by průhledně obsadily celé voličstvo zleva doprava. Ne, aby zastupitelé jeden zákon podpořili spolu s krajní levicí a podruhé se ztotožnili s neonácky. Soska tak na mě působí jako sdružení starostů a místostarostů, kteří mají mimořádné zkušenosti z komunální politiky, ale zcela neprůhledný koaliční potenciál.
... Představitelé států často lživým způsobem zaměňují stát a jeho zájmy, to znamená svoje vlastní zájmy a takzvané národní zájmy. Já tvrdím, že největším nepřítelem zájmů tohoto národa je náš vlastní stát. Což už nelze tak jednoznačně říci o regionech, dokonce ani o těch špatných nebo dneska špatně vedených ...Liberecký kraj se jako instituce vydal během svého prvního období špatnou cestou. Byrokracie v něm převládá nad řešením skutečných problémů. Nechci se šířit o korupci, ale nemohu se vyhnout zmínce o atmosféře strachu v budově, v níž krajský úřad sídlí. Obavy některých úředníků, že mohou být odposloucháváni či natáčení, pracovní atmosféře nepřidá. Jestli je tento strach oprávněný nebo ne, není rozhodující. Důležité je, že v budově vládne ovzduší, které takovou obavu vyvolává... z kapitoly Vize a trendy
Tak s tímto se docela ztotožňuji. Je mi podezřelý každý, kdo se ohání jakýmikoliv národními zájmy. Ještě tak státními, ale v době, kdy přírůstek obyvatel zajišťují z větší části přistěhovalci z východu, mě štve i každý reportér, který označí naše vicemistry Evropy v čemkoliv za národní výběr.
Ta atmosféra strachu krásně zapadá do prohlášení policejního prezidenta. Co tam proboha celý den dělají, když se bojí toho, že je někdo odposlouchává... Včera jsem koukal na film Jedna ruka netleská. Scéna, v níž se herec Dlouhý svlékne při dotazu reportérky, zdali by mu jako moderátorovi pořadu Načapej mě nevadilo, kdyby ho někdo nafilmoval, dejme tomu, na nudistické pláži, by měla být zařazena do zlatého fondu českých úředníků.
... prvním tématem v Jindřichovicích byla vzdělanost. Bez vzdělaných lidí se to u nás, ale nejen u nás, nepohne. Když mluvím o vzdělanosti, tak tím nemyslím jen náš projekt mezinárodní univerzity, ale i to, abychom našim dětem zajistili minimálně stejné vzdělání, jako mají jejich vrstevníci ve velkých městech. Chceme, aby se k nám stěhovali mladí lidé, a proto musíme zajistit jejich dětem kvalitní školu, to je nutná podmínka. Kromě toho je tady knihovna, dostupné komunikační nástroje (např. Internet dostupný 6 dní v týdnu v knihovně a samoobsluze), různé kroužky a kurzy... za kapitoly Teorie pavučiny
To je to, co od kandidátů ODS v našem městě asi jen tak neuslyšíme. Anebo - možná přesněji řečeno – uslyšíme, ale v praxi neuvidíme. Racionálně je mi jasné, že žáků ubývá, město nemá kde brát na své tenisové haly a divadla, zkrátka, že optimalizace škol je nutná. Peníze jsou v Lípě až na prvním místě. A těžko se divit, když jsme si dosadili do zastupitelstva podnikatelskou lobby.
... Razím takovou teorii, že když zasedá zastupitelstvo, tak se nemá spěchat. Nabádám lidi, aby se vykašlali na to, že v televizi dávají seriál, že mají řízek v troubě anebo chtějí jít za každou cenu do hospody ... ... Když jdete v byznysu nebo v politice na nějaké zásadní jednání, nikdy nesmíte plánovat nic po něm. V obou případech vyhrává vždy ten, kdo zůstane do konce. To je poměrně známý mechanismus, kterého velmi často zneužívají vyškolení straničtí vůdcové. Na začátku jednání, a tak se to děje také u nás na kraji, zařazují naprosto nezajímavé body. Zastupitelé se při nich často hádají dvě hodiny o tom, jestli být v nějakém textu čárka, pomlčka nebo středník. Skutečně zásadní politická rozhodnutí probíhají až na samý závěr, kdy jsou všichni unaveni, kdy už chtějí jít domů, když už chybí koncentrace... z kapitoly Komunikace
Něco podobného mě vždy napadne na zasedání našeho zastupitelstva. Na začátku se hodinu diskutuje o něčem, co na něj vnesl často nikým nepozvaný divák, na závěr se jen zvedají ruce a všichni co chvíli koukají na hodinky. Ale to není nic nenormálního. Ráno se do hodiny většinou těším, po šesté odučené hodině mám pocit, že tu sedmou už nemůžu přežít. Nicméně si nemyslím, že by někdo záměrně v České Lípě sestavoval program s nějakým záměrem.
...Z regionálních médií naprosto nemám pocit necenzurovaných médií. Vedení jednotlivých médií je viditelně provázáno s místní politikou, ale zároveň také s nadnárodními zájmy, protože většina vydavatelů není česká. Mám osobní zkušenost s embargem na moji osobu v regionální televizi Genus, která vysílá na TV Prima. Ihned po minulých volbách přikázalo vedení televize (na přání vlastníka - liberecké společnosti Syner) svým redaktorům, že mě nesmí točit. Proto jsem nebyl čtyři roky v regionální televizi, což je absurdní, protože jsem otevřel témata, o které se zajímala nejen celostátní, ale i světová média (CNN, BBC, ARD) - myslím tím například protibyrokatickou vyhlášku.... z kapitoly Komu slouží média
Napadlo mě několik glos. Od té, že my tady nikoho necenzurujeme (jen některé nemáme rádi), až po poslední dobou obvyklé rýpání do Městských novin. Raději jindy.
Chtěl jsem napsat odstaveček o politice a nakonec jsem se neudržel. Aby to nevypadalo, že jsem nějaký velký chytrák, ukážu vám, co jsem také včera četl (v životě bych si to sám nekoupil, ale narazil jsem na to na záchodě u příbuzných). Česká Lípa se objevila i v časopisu Chvilka pro tebe.
Snad text přečtete. Zaujal mě i proto, že o dva roky později jsem maturoval i já a rovněž jsem si chtěl ponechat dlouhé vlasy. Podobný osud máme s hlavním hrdinou příběhu i v tom, že s tím nesouhlasila má třídní učitelka (dcera i manželka vojáka, původem ze Slovenska a učila občanskou výchovu – vražedná kombinace). Jediné, v čem se zásadně lišíme, je skutečnost, že mně příroda tu páču už nějak neumožňuje vytvářet.
A na úplný závěr dvě fotky ode mě z okna. Podzim bez dalšího komentáře.
