Dnes je 01. 12. 2024
svátek má Iva

31/2006

Archiv

Tyto prázdniny jsem to s vandrováním fakt trochu přehnal, prázdniny takřka skončily a já doma strávil asi tak sedm nocí. Cítím se v podstatě přecestovaný a už se těším, jak zítra zasednu, začnu vymýšlet, koho požádám o rozhovor, a pátrat po kandidátkách jednotlivých stran do městského zastupitelstva. Samozřejmě mě čeká i příprava zkoušek, pokusů a tematických plánů.


Prodírám se poštou a prvním příspěvkem, který jsem nalezl a ze kterého nebudu dělat samostatný článek, je fotografie Hany Moudré s Annou Koudelkovou, další stoletou občankou našeho města. Jsem na podobná témata poslední dobou citlivý.



Odmala jsem měl dvě babičky a stále žil s pocitem, že tu budou navždy. Ta rozvernější, k níž jsem se vždy těšil na prázdniny, ke které jsem se jezdil vybrečet, když jsem měl pocit, že mi doma nikdo nerozumí, se ještě před měsícem malovala šminkami, jezdila na kole a hosty vítala vínkem. Červencová vedra všechno změnila. I dneska jsem za ní byl v nemocnici a vůbec netuším, jestli mě poznává. Také přemýšlím, zdali starý zámek naplněný umírajícími je tím nejlepším prostředím, které naše společnost pro seniory vyprodukovala.


Raději půjdu ke klasickým rubrikám, třeba budu pozitivněji naladěný. Jde to těžko, přes noc mi navíc vykradli auto.


Hláška týdne


Je mi líto, že celý předcházející týden vycházely většinou jen naprogramované a tudíž ne moc aktuální články, nicméně během svých dvou zastávek v internetových kavárnách jsem se přesvědčil, že především díky hydeparku je na i-n poměrně živo. Těsně před mým sobotním odjezdem jsem obdržel mail, který mě upozornil na kauzu pana Jehličky a především na jeho spory s nájemcem parkovacích míst ve městě, panem Bezuchou. Už jsem nestihl reagovat, o to více mě někde v Pelhřimově zaujala diskuse a nejvíce tento příspěvek (samozřejmě anonymní). Kdo chce vědět více, může se kromě hydeparku podívat i sem (pohled z opačné strany, než je ta předkládaná).


Mladý pan Jehlička před časem po návratu ze svých neúspěšných „podnikatelských“ cest zavítal ke své rodině zpět do České Lípy a domníval se, že formou výpalného za zády s ruskojazyčnou mafií pronikne do vyšších vrstev. Netušil však, že léna jsou zde již rozdána. Můžete se podívat na toto období charakterizované jako podnikatelská činnost firmy CEDENT CENTRUM, spol. s r.o. (vymáhání pohledávek). V České Lípě však narazil ještě na větší gaunery a hlavně mnohem inteligentnější. Bohužel to odnesla například vyhořelá diskotéka na Špičáku. Období vzájemného ničení majetku, automobilů a některých záhadných úmrtí jsou za námi. Stejně tak různá trestní stíhání a následné zastrašování svědků. Když po čase v druhé fázi své role „drsného chlapíka“ narazil na další místní sektu, a to policajtů bývalých i současných, netušil, že tak rychle skončí ve vazbě. Ta mu neznámou nebyla. Pro leasingové podvody na vozidlech, mobilních telefonech formou využívání tzv. „bílých koní“ si ji užil dostatečně. Veřejnosti asi nesdělí, kolik má takto odsezeno. Možná to svede na politické pronásledování politickou garniturou, kde se tak v poslední době angažuje. Potřeboval by totiž amnestii. Co je mi záhadou, jak se tento člověk po tom všem může angažovat v další firmě CorpInvest, a.s., která spravuje bohudík ne zcela funkční centrální registr dlužníků „CERD“. Nedovedu si představit, že firma CorpInvest, a.s. složená z rodiny Jehličků vede osobní údaje běžných občanů. Kdo z města s ním vůbec před časem mohl uzavřít smlouvu o spolupráci, jak sám Jehlička prezentoval v denním tisku?


Žebříček


Na pět dnů jsem zavítal do jižních Čech. Kromě manželčiných příbuzných mě tam lákalo několik turisticky zajímavých cílů. Pro inspiraci nabízím v deníkovém žebříčku tři věci, které stojí za návštěvu, a jednu, kterou raději vynechejte.


Příjemnosti


1. Pelhřimov jako Město kuriozit. Fascinuje mě, jak parta nadšenců může zviditelnit město. Navíc některé kuriozity opravdu vyrážejí dech.


2. Hrad Heidenreichstein. Asi patnáct kilometrů od našich hranic leží největší rakouský vodní hrad. U nás jsou hezčí, ale z tohohle nebyl jeho majitel vyhnán komunisty.


3. Slavonice. Nejsem žádný znalec architektury a renesance mě nikdy neoslovovala, ale v tomto městě se turista opět vrátí o pár století zpět. Navíc, abychom zůstali u českolipských problémů - na náměstí patřícím do památek evidovaných UNESCO se první dvě hodiny za parkování neplatí. (K tématu je i malá anketa pod deníkem.)


Nepříjemnost


Národní muzeum fotografie v Jindřichově Hradci. No, tak to jsem si fakt naběhl. Propagace ve velkém stylu, ale za šedesát korun mě ve čtyřech místnostech čekalo několik desítek aktů, víc nic. Kdyby řekli, ať dám na charitu, tak to vezmu.


Fotografie týdne


Jen pár dokumentačních. Do muzea by je nevzali :o)).



Písek



Červená Lhota



Landštejn



Slavonice



Heidenreichstein