Než jsem odjel, hýbala veřejným míněním nová vyhláška, kterou sice skoro nikdo nečetl (protože neměl kde), ale každý se k ní chtěl vyjádřit. Ten na Nově, ten v Mladé frontě Dnes, jiný na i-novinách. Jak jsem už sám několikrát poznal během své práce, ať již ve škole či v novinách: cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Věřím tomu, že "kočárková vyhláška" je dobrým úmyslem, ale maličko nedotaženým. Chránit přece není potřeba jen děti v kočárku. Stačí se podívat, jak fungují přes prázdniny děti kočárkům odrostlé. Od rána do pozdního večera si vydrží hrát v kontejnerech a v odpadcích, které před kontejnery jejich rodiče natahali pod rouškou tmy. Pár obrázků na dokreslení.
Městskou policii jsem zachytil při bohulibé činnosti o pár minut později. Je fakt, že ten pokutovaný řidič byl dost oprásklý a já bych se taky s tou botičkou neudržel. Ale stejně bych je raději viděl na sídlištích.
Ve městě jsem si vyblýskl morový sloup obalený lešením. Byl jsem po předminulém tipu upozorněn, že už mluvím jako Skokan. On srovnával naše město s Českým Krumlovem, já udělal to samé s Telčí. Samozřejmě tématem byl hotel na náměstí. Pravdou je, že máme náměstí pěkné. Sice nám tady chybí něco opravdu pořádného, co by sem lákalo plné autobusy turistů, ani Japonci si sem nebudou odskakovat během svých šílených výprav za krásami Prahy a Bavorska, ale já si myslím, že máme co nabídnout. Jen nám chybí to sebevědomí obyvatel jiných měst. Asi je to tím, že ty kořeny tady většina z nás stále nemá. Netroufl bych si napsat na své auto, že Českou Lípu za žádné jiné město nevyměním, ale momentálně se mi ho nechce měnit ani se svým rodištěm, byť tam má naše rodina nějaký ten majeteček a historicky rovněž není k zahození (zabili tam svatého Václava a za své víkendové sídlo si ho vybral Rudolf II.). To bych ho mohl také na některé fotce ukázat :o)). Takhle to vypadá u nás.
A teď už zase do Lípy - dvě fotky z ulice Jindřicha z Lipé. Má nejoblíbenější ulice. Pokaždé, když jdu "do města", tak si ji projdu. Škoda jen, že byla tak necitlivě odříznuta od ulice Hrnčířské.
Dost času jsem strávil před Sportareálem. Opravu už bezesporu potřebuje. Nyní je sice ticho, ale snad je jasné, že peníze z podivného fondu bydlení se přesunou právě sem a ne k tenistům. Možná by se mělo taky udělat něco s hřištěm pro skejťáky, lajnaře a skokany na jiných dopravních prostředcích. Chápu, že není možné se nechat donekonečna fotit u přestřihování pásky, ale do některých věcí se musí investovat průběžně, nestačí je jen s velkou pompou otevřít ... Jinak se z nich stane hromada zrezivělého a nebezpečného šrotu.
A pak mi došly baterky ...