Školní výlet s meteoritem
Byl to dost rozlítaný týden, během něhož jsem jen stěží stíhal plnit i-noviny. Taková předzvěst prázdnin.
Se svými primány jsem vyrazil na třídní výlet. Z důvodu úspor financí jsme skončili v Holanech v kempu Jordán, který je široko daleko nejlevnější. Přesto jsme měli v chatkách elektřinu a na jídlo si nikdo nestěžoval. Trochu hůře dopadla kolegyně z jiné českolipské školy, která narazila na zlatokopa – to jsou majitelé bývalých pionýrských táborů, kteří si řeknou o hodně přes dvě stě za den a k jídlu vám nachystají dvakrát za sebou pytlíkovou bramborovou kaši s hamburgerem z Hypernovy. V letáku vás nalákají na dva bazény, přičemž na místě zjistíte, že jeden není napuštěný a v druhém se utopilo par myší z okolí.
Přestože jsme byli jen v Holanech, stihli jsme navštívit tři zříceniny a viděli jsme bezpočet živočichů a rostlin. I pro mě byla zážitkem návštěva obory Vřísek, čehož jsem okamžitě využil k napsání pátečního tipu na výlet – zde.
Pokud se někomu po školních výletech stýská, může na jejich atmosféru zavzpomínat v mojí fotogalerii (zde).
Pro mě osobně byla zážitkem i kontrola dodržování večerky. Najednou se nade mnou rozsvítila obloha a k zemi se řítila ohnivá koule, která se nad Holanskými rybníky rozprskla v asi desítku menších rudě zářících kusů. Pak vše zhaslo dříve, než jsem stihl někoho zavolat či vytáhnout fotoaparát. Hledal jsem po netu, jestli někdo něco neviděl, dokonce i v hyde parku jsem zkoušel, jestli nemám spolupozorovatele. Tak kdybyste o někom podobně "postiženém" věděli, dejte zprávu.
Lanterna s Pravdou
Ve čtvrtek jsem odjel do Německa na třetí seminář učitelů garantujících mezinárodní projekt Lanterna futuri. Do tašky jsem si přibalil Severočeskou pravdu, list pokrokových občanů vydávaný místní buňkou KSČM.
Docela mě potěšilo, že mě v jednom z článků zařadili mezi poslední antikomunisty a citovali přitom i-noviny. O něco méně jsem byl nadšen z příspěvku Václava Svatka, který opět zahrál na protiněmeckou strunu. Být k jeho slovům vnímavější, cítil bych se v Německu mezi svými kolegy, kteří mi jsou rozhodně bližší než čeští komunisté, jako mezi zakuklenými revanšisty toužícími po ovládnutí prostoru, jenž shodou historických náhod zrovna patří českému kmenu.
Pravdou je, že jako původem Středočech nejsem dostatečně citlivý k problémům Sudet. Uvědomil jsem si to, když jsem byl na Lanterně poprvé a měli jsme v rámci seznámení pohovořit o osudech svých rodin. Řada Němců měla ve své rodině někoho, kdo musel v průběhu 20. století násilně opustit svou rodnou hroudu na území současného Polska či Česka. Nejinak na tom ale byli Češi a Poláci. A ve všech to zanechalo někde v podvědomí stopy.
Mezi studenty sice také propukaly spory, byly však jiného rázu. Například první vznikl tehdy, když se provalilo, že němečtí účastníci platí dvojnásobné zápisné oproti Čechům a Polákům. Přitom Němcům připadalo, že čeští studenti vůbec nevypadají jako chudáci, dokonce prý mají lepší mobily než oni.
Je však jasné, že mezi čtenáře a voliče Václava Svatka a jeho soudruhů patří zejména starší ročníky a ty na podobné šovinistické řeči slyší. Samozřejmě je trochu problémem Svatkova učitelská profese, ale osobně si myslím, že je natolik chytrý, aby si dal pozor na to, co žákům řekne. Tím se ho nechci zastávat, ale stále se snažím dívat se na něj objektivně.
Během minulého setkání jsme navštívili účastnickou školu v Herrnhutu, nyní se jelo k nám do Čech. Člověk hned všechno vnímá jinak, když má provádět cizince po sobě všedních místech. Už ten šok na hranicích obsypaných z české strany vietnamskými kýči a českými kurvami všech úrovní.
Všem se moc líbil gympl – je fakt, že i v porovnání s německou školou máme co se týká vybavení vysoký standard. Nadšeni byli všichni i z českolipského náměstí či z vodního hradu. Kulturní šok zažili z obsluhujícího personálu v několika restauracích. U Bohouše, kde spali, se mě ptali na číšníka, jestli je to profesionál anebo jen někdo na praxi. Byl drzý, stále nosil něco, co neměl, a nepřinášel to, co měl. Líbilo se jim v Hondě na bowlingu, trochu překvapení byli z toho, že tam sedí, pije a kouří velké množství dětí, kterým evidentně ještě nebylo osmnáct. (Pokud chcete vidět nějaké fotografie, klikněte si zase do mé galerky – zde).
Zároveň tuto pasáž deníku použiji jako malou propagandu. 22. června se představí studenti zapojení do tohoto projektu na festivalu, který proběhne v tělocvičně gymnázia. Můžete sami posoudit, jak hodně je možná či nemožná spolupráce nastupujících generací. Budou: divadlo, koncert, výstavy i různé další prezentace práce v mezinárodních dílnách, které probíhají od začátku roku v německém Grosshennersdorfu a v polském Niedamirově (více zde).
Nová galerie
Na závěr vám ještě představím novou galerii i-novin, kterou zatím nebudeme implementovat přímo do zpravodajství, ale která bude sloužit k prohlížení či stahování fotografií z různých českolipských akcí v plném rozlišení. Najdete ji na adrese: www.foto.i-noviny.cz.
Nejnověji jsme na ni umístili fotografie ze setkání starostky s obyvateli Špičáku, kterým se nelíbí rušení hřiště u této školy a výstavba domova důchodců (zde).
