Volby v našem okrsku
Moderní technika umožňuje donedávna neuvěřitelné věci, a tak jsem jako již tradičně nahlédl, jak dopadly volby v mém okrsku.
Volební účast jako vždy mizerná - 44,99 %. Vyhrála ODS s 38,05 %, druhá byla sociální demokracie s 27,53 %, Zelení dostali 16,19 % a komunisté 13,76 %. Čtyři "spolubydlící" volili nezávislé, tři lidovce a Železného, jeden Národní stranu. Jiné strany u nás voleny nebyly.
Být volby jen v našem bloku, má většinu Pávek s Ranincem a já jsem spokojený. Více k volbám ještě v žebříčku a hlášce týdne.
Budka
Největší zklamání mi připravil už začátek týdne. Nedávno jsem zde psal o tom, jak jsme se jako škola zapojili do celosvětového projektu Globe. Měl jsem radost z toho, že děti si natřely meteorologickou budku, začaly měřit a nakonec se naučily odesílat výsledky přes web ke zpracování do NASA.
V pondělí jsme však nalezli budku s rozbitými dvířky. Digitální vlhkoměr byl ukradený, maximominimální teploměr zničený. Ten, kdo to udělal, zřejmě nevěděl, k čemu je dobrý, tak ho aspoň rozbil. Být ve středověku, tak pachatele aspoň prokleji. Nejde o přístroje, zase tak velká finanční ztráta to není, ale o bezmoc. Když někdo přelezl plot jednou, udělá to i podruhé. Nemluvě o kontinuitě měření.
Fotografie
Opět se mi v poště nahromadily fotografie, ze kterých jsem neudělal samostatné fotožurnály, tak je nabízím čtenářům aspoň nyní.
Nejstaršího data jsou fotky od Radka Havrdy z výstavy loveckých trofejí, která se uskutečnila před dvěma týdny v Arbesu.
Od Miroslava Hudce jsou fotografie rojovníku bahenního, o kterém jsem psal v pátečním tipu na výlet. Jen dokazují, že na Konvalinkový vrch se vyplatí jet několikrát ročně. Pokaždé kvete jiná zajímavá rostlina.
A konečně od Jiřího Škrlety jsou fotografie ze včerejší Muzejní noci.
Žebříček
Žebříček jsem pojal volebně. Už je po všem, už zase se může chvíli hrát s odkrytými kartami.
Tři největší zklamání z těchto voleb
1. Petr Pávek nebude v parlamentu. Paradoxně jsem mu hlas nedával, myslel jsem, že v pohodě uspěje. Malé strany celkově dostaly hrozně málo hlasů. Celá kampaň směřovala k duelu velkých stran. Styl kampaně i výsledek připomíná tak trochu Ameriku. Říkal jsem si, že už zbývá jen napadnout výsledky a ejhle, i toho jsme se dočkali.
2. Patová situace. Jako jedno z mála řešení se jeví velká koalice anebo přeběhnutí některého z poslanců do druhého tábora. No nazdar!
3. Vystoupení Paroubka po volbách. Jeho chování před volbami jsem chápal jako součást taktiky oslovit určitou skupinu voličů, ale on to asi myslel vážně.
Tři největší radosti z těchto voleb
1. Volební účast. Sice jsem doufal, že by mohla jít přes sedmdesát procent, ale také jsem se děsil, že by nemusela být ani poloviční.
2. Juraj Raninec v parlamentu. Nedávno jsem ho měl v deníku na druhém místě kandidátů, které bych rád viděl v parlamentu. Pak jsem napadal kampaň, která se kolem něj urodila. Nakonec se však ukázalo, že bez té kampaně by zřejmě Českolipsko skutečně poslance nemělo, protože Jitku Vojtilovou na kandidátce ČSSD s přehledem přeskočil Pavel Ploc (jak mu bylo vždy vlastní).
3.Klesající zájem o komunisty. Jsou regiony, z nichž by se komunisti do parlamentu nedostali. Kdyby tomu tak bylo všude, nemusela žádná patová situace vzniknout.
Hláška týdne
Dovolím si ještě jednu předvolební ulovenou na weblogu Enimena (zde).
Jinak se potvrzuje tvrzení, že volby jsou jako návštěva menzy - člověk si nemůže vybrat to, na co má chuť, ale snaží se zvolit nejmenší z nabízených zel.
Fotografie týdne
Z akcí, které jsem tento týden navštívil, se mi nejvíce líbila akademie ZŠ Špičák. Logisticky perfektně zvládnutá akce, opravdu prezentace školy. Ale úplně nejryzejší radost jsem měl, když mi manželka ze stejné školy psala, že mají za oknem dva kalouse. Když poslal Pavel Hartman fotografie, normálně jsem jí záviděl.
Anketa je pod článkem.