V průběhu minulého týdne mi chodily fotografie z nové cyklostezky a řada známých si pochvalovala, jaká je paráda se po ní projet. Já se na ni vypravil ve čtvrtek, v asi nejméně vhodný den. Všechny příjezdové cesty byly zabarikádované a opatřené cedulí "Zákaz vstupu". Sice jsem si čecháčkovsky říkal, že já tam přece nevstoupím, ale vjedu, ale nakonec jsem kolo otočil a jel raději do Žizníkova.
V pátek na městských stránkách naskočila tato informace:
Vážení občané,
dovolte nám Vás upozornit, že I. etapa cyklostezky Varhany, jejíž realizace se chýlí ke konci, je v současné době stále stavbou, a tudíž na tomto úseku stále hrozí nebezpečí spojené s jejím dokončením. Slavnostní předání této cyklostezky je pak plánováno na 27. června, tedy od konce červnového měsíce již můžete tuto část cyklostezky plnohodnotně využívat.
Děkujeme za pochopení.
Takže jsem se unáhlil, když jsem spolu s ostatními spoluobčany uvěřil slibům, že cyklostezka bude zprovozněna na jaře. Bude to až v létě a opravdu budeme čekat na oficiální přestřižení pásky. Vzhledem k tomu, že jsou volby až na podzim, nemusí být sázkou na jistotu ani to léto.
Dalším přetřásaným tématem tohoto týdne byl prodej Českolipské teplárenské. Beru na sebe, že mi její prodej na zasedání zastupitelů utekl a jsem tak odkázaný na informace z Českolipského deníku či z jiné druhé ruky. Chtěl jsem si ještě ověřit, zdali skutečně prodej byl na programu zasedání. Na internetových stránkách města je to problém. V rubrice pozvánek na zasedání se mi zobrazuje prázdná stránka.
Ale v hydeparku nás všechny dobře informovaný občan upozornil, že bod jednání číslo 15 se nazýval "Odkup akcií ČLT". Už asi ponechme stranou, zdali u takto nazvaného bodu jednání bychom neměli spíše čekat, že město si koupí akcie od minoritního vlastníka. Jak jsem již napsal, prodej mi z principu nevadí, ale divné je, že rychloprodejem byli překvapení i někteří zastupitelé. Problematické zároveň je, že u takto zásadní věci nevznikne konsenzus ani mezi koaličními partnery, a tak jsou stejně jako v minulých kontroverzních případech dobří komunisté. Navíc ti, kteří jsou v orgánech ČLT.
Shodou okolností tento týden chodily tiskové zprávy sdružení Teplo za 399,90!. Začínaly takto:
Liberecké sdružení Teplo za 399,90! požaduje forenzní audit v Teplárně Liberec a Jablonecké teplárenské a realitní. Měl by vyvrátit závažná podezření z machinací, obcházení zákona, zneužívání informací v obchodním styku, podvodu a zkreslování informací o stavu hospodaření v těchto společnostech.
Ano, zmíněné teplárny patří rovněž do skupiny MVV Energie CZ.
ČTK pak přinesla tuto zprávu: Sdružení, reprezentující 11.000 libereckých domácností napojených na centrální vytápění, svým požadavkem reaguje na úterní jednání s libereckou teplárnou, která odmítla předložit požadované kalkulace. "Naopak pohrozili zvýšením cen od 30. června na 638 korun za gigajoul tepla," řekl Petr Černý, předseda družstva SBD Sever. Už současnou cenu 593 korun za gigajoul, která patří k nejvyšším v zemi, považuje sdružení za přemrštěnou. "Liberecká teplárna mnohokrát prokázala svoji nedůvěryhodnost. Chce-li nás a další tisíce odběratelů přesvědčit o tom, že účtuje oprávněné ceny a nepodvádí, musí přistoupit na forenzní audit svého účetnictví," dodal Černý.
Podle propočtů sdružení by se měla cena za teplo v Liberci pohybovat kolem 400 až 450 korun. Tato cena podle Černého neupírá teplárně přiměřený zisk a zajišťuje jí dostatek prostředků na údržbu a rozvoj. Sdružení dále požaduje, aby Teplárna Liberec a město Liberec zamezili až 40procentním únikům tepla z rozvodů. Podle Tomáše Balcara z představenstva teplárny ale firma do modernizace rozvodů investuje každoročně miliony korun. "Pokud bychom měli ztráty snížit na nulu, znamenalo by to investice v řádech stovek milionů korun, možná miliard, což by se nakonec opět odrazilo v ceně tepla," řekl Balcar.
Podle Pavly Kulhavé, mluvčí MVV Energie CZ, chce společnost zveřejnit maximum možných informací na chystané tiskové konferenci. Forenzní audit považuje firma za zbytečný. "Teplárna jako dodavatel veřejné služby podléhá ze zákona účetnímu auditu, který je zde pravidelně prováděn mezinárodním auditorem a jeho výsledky jsou zahrnuty do celkových konsolidovaných výsledků skupiny MVV Energie CZ a pak do výsledků mateřské společnosti MVV Energie AG," řekla Kulhavá. Mateřská MVV je navíc veřejně obchodovatelnou společností a jako taková podléhá přísným pravidlům. Ceny teplárny jsou podle ní regulované Energetickým regulačním úřadem a pravidelně kontrolované Státní energetickou inspekcí.
Jen pro upřesnění, v Liberci a Jablonci se topí mazutem, zatímco v Lípě zemním plynem. Ceny obou komodit se sice odvíjejí od cen ropy, ale zatímco mazut se z ropy přímo vyrábí, zemní plyn je komoditou z trochu jiného soudku.
Zbývá otázka, co se získanými penězi. Tipnout si můžete v anketě pod reklamami.
Bližším tématem je mi určitě spor muzea s trampy (více například zde a zde). Připadá mi z obou stran trochu směšný. Na jedné straně nechápu muzeum, proč si vzalo na mušku skupinu lidí, jejichž stopa je v přírodě snad ta nejméně patrná. Koho sedimenty pod převisy zajímají? Pár odborníků, kteří si na nich postavili kariéru. Dennodenně se ničí kila památek při stavbách supermarketů, silnic a jiných obludností a muzeum se mediálně napere do skupinky idealistů toužících trávit noci ve společnosti klíšťat a myšic. A do trampů si taky musím šťouchnout. Ohánějí se touhou po svobodě a pak si někde staví osady? Co je to za svobodu, spíchnout si někde v lesích načerno bejvák a pak se klepat, že mi ho lesáci, archeologové či prostě vandalové zničí. Já, když jedu na vandr, chci být opravdu svobodný. Celý den se toulat, večer se schovat pod převis, vyspat se a druhý den jít zase dál. Nechci přijít pod převis, který už zabydleli nějací ortodoxní trampové, který nade mnou ohrnují nos jen kvůli tomu, že nechodím s teletem či usárnou na zádech.
Z nostalgie jsem sáhnul do fotek dvacet let starých.
Na co převis? Spát se dá i před památníkem SNP v Bánské Bystrici
... nebo na louce kdesi v Českém ráji
Přestože jsem ze středních Čech, Českolipsko jsem miloval dlouho před svým přesídlením. Tohle je u Pusťáku, kde býval srub už dávno za komunistů. Většinou ale plný skalnějších čundráků, tak jsem raději přespával v seníku v lese.