Povodně, nezaměstnanost, hyenismus
Někdy je ta novinařina pěkný hyenismus. Přestože si moc jako novinář nepřipadám ani po těch třech letech v i-novinách, trošku mě píchlo u srdce, když se ukázalo, že první pták nakažený chřipkou nebude objeven někde v okolí.
To samé se týká povodní. Těžko bychom zmákli za víkend takovou čtenost, kdyby se voda v Ploučnici nezvedla. Na druhou stranu mám ještě v paměti minulé povodně, během nichž jsem byl s několika studenty pomáhat na odstraňování škod. Dodnes vzpomínám, jak jsme byli rozhození, když jsme z jednoho domu vynášeli kusy malé železnice, kterou její majitel budoval několik desetiletí. Nádraží, polystyrenové kopce, kolejiště, městečka. Brečeli hasiči, důchodci, vojáci.
I čísla o nezaměstnanosti vždy pro mě byla jen statistikou, kterou mám za dvě minuty naeditovanou mezi zprávičkami. Jenže teď mi propustili tátu po čtyřiceti letech z fabriky. Vyprávěl, jak exekutoři nechali trhat jeřábem stroje, které seřizovali na zlomky milimetrů, jak jim odvezli i nádobí z jídelny. Hrozné vidět své rodiče na dně.
„Jarní“ fotky
Celou sobotu jsem proseděl u počítače. Mám podepsanou smlouvu na další psaní. Rafťáci se (aspoň v nakladatelství) líbili, takže mám až do prázdnin co dělat. Psát adaptaci Tennesseeho Williamse je ale radost.
V neděli jsem to už nevydržel a jen co se zvedla ranní mlha, vyrazil jsem do okolních lesů. Nabízím vám teď malou jarní fotogalerii.
ZUŠ
Už jsem v některých článcích naznačoval, že v základní umělecké škole se to trochu vaří. V průběhu minulého týdne byl zrušen Jarní koncert žáků Zeptal jsem se proč. Paní ředitelka mi odpověděla, že se jedná o interní věc. To mě samozřejmě neuspokojilo, takže se během příštího týdne snad setkám s někým, kdo bude sdílnější. A více neprozradím, takže jen taková namlsávka.
Žebříček
S tím žebříčkem jsem si naběhl. Asi jako s hláškou týdne. Není to zase tak jednoduché něco vymýšlet. V soukromém deníku občas (tak po třech pivech) sestavuji různé žebříčky – například s kým bych chtěl jít nejraději na pivo, s kým bych chtěl nejraději strávit noc atp.
Přemýšlel jsem, podle čeho sestavit žebříček zastupitelů … ne, proboha, nepůjde o tu noc!
Jak by vypadala první pětka těch, se kterými bych rád zašel na pivo? To je totiž kritérium, které nevypovídá ani o tom, jaké jsou mé volební preference, jaké jsou mé sympatie. Nerad chodím na pivo s někým, s kým se nudím, s kým si nemám co říct. To pak raději chodím sám.
1. Petr Skokan – ať si myslí, kdo chce co chce o jeho podivných obchodech, o podpoře malých domů pro své kámoše i spolustraníky, stále je to nejsilnější osobnost v celém zastupitelstvu.
2. Václav Svatek – je to sice stalinista každým coulem, ale tak trochu o něm platí to samé, co o Skokanovi. Je to osobnost, navíc určitě za život něco zážitků pobral. Určitě by to byla zajímavá, byť kontroverzní diskuse.
3. Hana Moudrá – tak trochu doufám, že by v nějakém neformálním prostředí opustila ta svá nic neříkající prohlášení a normálně bychom si vyměnili názory na současnou Českou Lípu. Navíc jsem měl pro ni jako pro ženskou vždy slabost :o)
4. Rudolf Hofman – no, pořád ho kritizuji za jeho činy, ale většinou je mám zprostředkované. Rád bych znal jeho názory, proč se do tohoto dobrodružství pustil. Jestli je to opravdu jen tou neschopností správně odhadnout své síly.
5. Zdeňka Slavíčková – podle obecných měřítek asi opravdu nejhezčí zastupitelka, ale já ji zařadil i z jiných důvodů. Zajímá mě, co v tom zastupitelstvu vlastně dělá. Také jsem nechtěl tolik nadržovat pravici, která má v žebříčku navrch.
Hláška týdne
Abych byl trochu aktuální, vybral jsem hlášku z diskuse od jinak anonymního Jardy.
Náklady na rekonstrukci sportareálu dosáhnou hodnoty přesahující 200 mil. korun, proto musí být výběrové řízení z celé Evropy, ale už je předem určen vítěz a stavbu bude provádět Syner jako byty na Ladech přes Metrostav.