Zatímco jsem byl v Polsku, dostali Novoborané do svých schránek brožuru s názvem Nepřipustit zkreslování dějin! s podtitulem Co předcházelo popravě osmi německých nacistů v Novém Boru. Přestože jsem nikdy nenapsal jediný článek, který by se věnoval této problematice, jen jsem editoval příspěvky pana Tichého, Doškáře i jiných, jsem v závěru publikace zmíněn.
V současné době je právě v Novém Boru snaha prapodivně myslících lidí zlehčit příčiny a důsledky nacistického řádění na jedné straně a hanobit a znevažovat činy československých bezpečnostních sil a armády v době těsně po válce. Jsou to členové redakcí Novoborského měsíčníku a internetových i-novin, pánové Bárta a Tichý se svými přitakávači.
Proti této jejich aktivitě, která porozumění mezi Němci a Čechy v žádném případě neprospěje a zcela jednoznačně mu škodí vystupují občané Nového Boru v poslední době podporovaní vlasteneckými organizacemi Českolipska. Svým dopisem radě Městského zastupitelstva jí žádají o nápravu. Znění dopisu obyvatelům Nového Boru přinášíme v tomto tisku.
Dopis "podepsaly" rádobyvlastenecké organizace Český svaz bojovníku za svobodu, Československá obec legionářská a Klub českého pohraničí.
V tomto týdnu Českou Lípu navštívil spisovatel Arnošt Lustig. O této ojedinělé události jsem se ze svého pohledu pokusil informovat (zde). Dokonce jsem navštívil obě besedy, přestože tu u nás ve škole jsem si musel napracovat. I Lustigova návštěva se pro některé anonymy stala dobrou záminkou k dalším útokům. A to nejen na mě, ale třeba i na kolegu Miroslava Kučabu, který besedu zkušeně moderoval, či na Michala Kosinu, který na besedě vůbec nebyl. Slovním útokům se nevyhnula ani Petra Sochová - a to jen proto, že se angažuje v občanském sdružení Rodowitz.
Děsí mě, jak někteří nejsou schopní vnímat svět kolem sebe jinak než černobíle. Nacisté se dopouštěli neskutečných zvěrstev, takových, že to vůbec hlava nepobírá. Kdo však dal právo křiklounům zaštiťujícími se výše zmíněnými spolky utínat diskusi o tom, jestli se Češi nechovali po válce úplně stejně?
Jejich slepota se projevila i v nahlížení na Lustiga. Cituji: A. Lustig byl v Č. Lípě i v N. Boru fantastický a byla to největší událost 21. století v okrese. Lustig byl dobrý, vynikající bych si netroufl tvrdit. Dělal jsem před lety besedy například s Ivanem Klímou (ten přijel na své náklady, za besedu si nevzal ani korunu) a před tím se Stanislavem Rudolfem. Oba byli lepší - to nevypovídá samozřejmě nic o hodnotě jejich literárního díla.
Lustig jako člověk by se měl stát symbolem hlavně století minulého. Zažil peklo Osvětimi a dalších dvou koncentráků, ale rovněž byl shodou okolností členem zločinecké organizace v době, kdy se popravovala Horáková (ale mezi opěvovanými spisovateli nebyl zdaleka jediný). Doma je v Čechách, Izraeli i USA. Zažil emigraci, byl u vzniku židovského státu, potřásá si rukama s prezidenty. Je skutečně obdivuhodnou osobností, ale odmítám ji vnímat jen kladně.
Tak jsem však ochoten přijmout jeho dílo. Pod vlivem besedy jsem se po letech začetl do jeho románů (nyní mám u postele Leu z Leeuwardenu) a znovu jsem nadšen z jeho schopnosti na nicotnostech popsat zrůdnost nacistické mašinérie. Pomocí příběhů těch nejobyčejnějších lidí vydává nedocenitelné svědectví celé epochy. Jen škoda, že vlastně nikdy nedokázal tak dokonale reflektovat léta svého komunistického idealismu či vystřízlivění.
Týden však nebyl jen o Lustigovi. Internetem se například šíří fotografie ze středeční nehody v Zahrádkách. Už mi přišly od několika čtenářů, takže asi nevystopuji původního autora.
Aspoň na sobotu k nám konečně dorazilo jaro, já ho zneužil k lovu cachí. Poznáte, odkud je následující fotografie?
V neděli bylo zase o dost chladněji. I přesto odstartoval další ročník Českolipské běžecké ligy.
Vy, kdo jste už zapomněli na mnou nedávno doporučované webové kamery z Estonska, si aspoň tuto rozklikněte znovu (mms://tv.eenet.ee/kotkas). Míří na orlí hnízdo, v němž už je zahříváno zatím neurčité množství vajec. Celá naše rodina, bez ohledu na generaci, se už těší na krmení mláďat.