Vstal jsem dnes dříve, abych narychlo spíchnul deník. V době, kdy vy ho čtete, já jsem už se svými studenty na severní straně Krkonoš na další dílně projektu Lanterna Futuri, užívám si bramborových pirohů, tepla z krbu a společné práce s Poláky a Němci. Teď tady v Lípě ale již jarně křičí ptáci. Už minulý týden v Mladé Boleslavi byl vzduch cítit ustupující zimou. V pátek jsem taky zahlédl pětici velkých letících ptáků. Na čápy je sice brzy, ale aspoň jsem si přál, aby to byli oni. Snad to nebyli nějací utečenci (úletčíci) ze zoologické zahrady. O jednom takovém uprchlíkovi nám napsala Alena Houšková, která nás zásobuje tiskovými zprávami o naší nejbližší zoologické zahradě. Toto se v týdnu odehrávalo v Děčíně.
Čapí výlet je u konce
Chvilka nepozornosti a nedopatřením špatně zavřené dveře zimoviště. Tak přesně toho využil před čtyřmi dny samec černého čápa z děčínské zoologické zahrady. Než stihl ošetřovatel zareagovat, opeřenec se vznesl nad zahradu a „upaloval“ si to směrem k Labi.
„Nechtěli jsme o něj přijít, a tak jsme ihned spustili záchrannou akci. Obvolali jsme několik rádií s výzvou pro posluchače o pomoc při hledání, upozornili strážníky městské policie, zaměstnance útulku. Zanedlouho potom jsme přijali první telefonát, který hlásil, že čáp sedí na oblouku Tyršova mostu. Ošetřovatelé vybaveni náčiním pro odchyt se tedy vydali za ním,“ popsala začátek úterních událostí tisková mluvčí zoo Alena Houšková. Protože odchyt v takových podmínkách není možný, bylo nutné počkat, až čáp sletí k zemi. Po několika hodinách se ale vznesl a jen přeletěl na komín činžovního domu nedaleko mostu. „Zavolali jsme na pomoc hasiče s plošinou. Vystoupali jsme na střechu, byli jsme od něj pár metrů, ale zase uletěl. Tma pak nedovolila v hledání čápa pokračovat. Nezbylo nic jiného než počkat do druhého dne,“ uvedl chovatel Jiří Doubek.
Ve středu byl čáp viděn pod Novým mostem u firmy Ford Homolka, jen ale co na místo dojeli chovatelé, opeřenec „vzal opět čápa“. Přeletěl přes Labe, kde se pracovníkům zoo opět ztratil. „Ve čtvrtek se zabydlel na střeše budovy České spořitelny, párkrát se během dne vznesl nad budovou ČVUT, zaletěl k zámeckému rybníčku a zase zpátky na spořitelnu. Volalo nám mnoho lidí, že ho vidí, ale ze střechy je odchyt nemožný, museli jsme počkat, až sletí jinam,“ doplnil druhý chovatel Jiří Chadima.
V pátek se po domluvě s veterinářem naplánovala akce, při níž by se čáp nakrmil potravou s přípravkem na zklidnění, ale než se stihla uskutečnit, zoo přijala telefonát z děčínské okresní hygienické stanice, že čáp se jim prochází po dvoře. „Paní volala, že stojí ve vratech a hlídá, aby neuletěl. Dojeli jsme na místo a pak už šlo všechno velmi rychle. Hodili jsme mu kuřátko, byl hladový, hned ho slupnul. Dalším jsme ho chtěli nalákat do kouta, ale bál se. Už to začalo vypadat, že chce opět vzlétnout, v poslední chvíli jsme ho zachytili pomocí kesrů a našich bund,“ popsal Doubek.
Nyní už si samec čápa opět užívá tepla zimoviště, kde na něj netrpělivě po celé čtyři dny čekala jeho partnerka. Má za sebou krmení a čeká ho zasloužený odpočinek.
Teď jsem chtěl napsat, že v Lípě máme úplně jiné starosti. Po letech nudných statistik, kdy zpravidla bez práce byli jen ti, co pracovat nechtěli, trochu nedočkavě čekám, až statistický úřad zveřejní vývoj nezaměstnanosti v dalším měsíci. I lidé okolo mě přicházejí o práci (tím nemyslím kolegy, my ve škole spíše lidi hledáme). Propouští se například ve společnosti Delphi Packard, která chce údajně přesunout výrobu do Rumunska. To je další rána pro Českolipsko.
Aktuální statistiku zaměstnanosti jsem ale nenašel, tak jsem se aspoň přehraboval jinými čísly.
Ujasnil jsem si například, na co jako Češi nejčastěji umíráme. Z 50,1 procenta na nemoci oběhové soustavy, z 26,5 procenta na novotvary. Na třetím místě (5,8) jsou poranění, otravy a některé další vnější příčiny. Z 5,5 procenta na nemoci dýchací soustavy.
Taky jsem se dozvěděl, že statisticky mám před sebou ještě 36,3 roku života, můj starší syn 60,1. Manželka skoro čtyřicet jedna let. No, to jí nezávidím. Statisticky máme také za sebou období největšího rizika rozvodu, zatím jen o vous.
Statisticky nejvíce vydáme za potraviny (20,1 %), bydlení (19,9 %), dopravu (10,8 %), rekreaci (10,5 %). Pro zajímavost - do zdraví investujeme 2,3 procenta příjmů. A takové to bylo politikum. O vzdělávání nemluvě. Do něj průměrná domácnost investuje 0,6 procenta příjmů. To do komunikací (to je třeba mobil) 4,7 %.
Průměrný Čech sní ročně 136,5 kilo obilovin, 49 kg chleba, 6,5 kg těstovin, 80,6 kg masa (z toho 40,7 kg vepřového). Vypijeme 51,9 litrů mléka a koupíme 13,4 kg sýrů. Sníme 70 kg brambor, 39 kg cukru, 5,7 kg čokoládových cukrovinek. Vypijeme 289 litrů nealkoholických nápojů, 159 litrů piva, 17,2 litru vína a 8 litrů kořalky.
A jak jsme na tom s vybaveností svých bytečků? Na sto domácností máme 161 ledniček, 104 automatických praček, 126 barevných televizorů, 63 videí, 45 počítačů, 74 mikrovlnek, 16 myček, 165 mobilů, 71 aut a 19 motorek (zveřejněné údaje jsou ale z roku 2006).
Ale vrátím se k tomu jaru. V průběhu března stoupá počet sebevražd. V dubnu dosahují maximálních hodnot. Kupodivu nejméně jich je v tom vánočním běsnění. Intenzita sebevražd se mění nejen podle měsíců, ale i podle dnů v týdnu. Nejvíce k sebevraždám dochází na začátku týdne. Maximální hodnoty jsou v pondělí (průměrně 5,3 sebevražd). V úterý je počet nižší, ale stále nadprůměrný. Středa až pátek jsou zhruba na stejné úrovni. Nejméně sebevražd je na konci týdne, přičemž minimum je v sobotu (průměrně 3,8 sebevražd). Neděle znamená proti sobotě zvýšení. Z pěti sebevražd připadají skoro čtyři na muže Máme to prostě v životě těžší ... anebo jsme prostě poserové?