Zaostřeno na Protialkoholní vyhlášku (1)

Když jsme si vybírali téma pro velkou únorovou reportáž, rozhodli jsme se racionálně pro "protialkoholní vyhlášku". Informace o lokalitách, v nichž se od ledna nesmí veřejně popíjet alkohol, se stala v prosinci suverénně nejčtenějším článkem, částečně tomu pomohla skutečnost, že byla nadstandardně sdílena na facebooku. Na své zdi se o ní zmínilo 175 lidí.

Na počátku jsme si mysleli, že půjde o téma ožehavé, možná i laciné, mírně skandální. Čím více jsme pronikali do problému, tím více nám docházelo, že tomu tak vlastně není. Z reakcí politiků, mluvčího městské policie i části občanů, zejména těch starších, vyplývá, že vyhláška nevyřeší problém s alkoholem, ale některým lidem ulehčí život v jejich bydlišti. Sami jsme se zprvu shodli na tom, že vyhlášku cítíme jako omezení vlastní svobody, ale postupně nám bylo z různých stran vysvětlováno, že není namířena vůči nám. Ale jak to u zákonů, vyhlášek, zákazů či nařízení bývá – nestačí je vydat, je nutné s nimi také umět zacházet. Nejinak je tomu samozřejmě v tomto případě.

Nejprve jsme si položili otázku sami sobě. Pili jsme někdy na veřejnosti? Z našich odpovědí vyplývá, že máme na věc rozdílný pohled. Dáno je to naturelem i věkem, dělí nás skoro patnáct let.

Milan: Naposledy na Štědrý den, kdy jsme se před půlnoci sešli se známými na náměstí, kromě krabic s cukrovím se otevřely i dvě láhve s kořalkou a v termoskách bylo i nějaké svařené víno. Popovídali jsme si, poslechli si část koncertu Českolipského dětského sboru a částečně i kvůli dešti odešli chvíli po půlnoci. Na jiný svůj zážitek spojený s popíjením alkoholu na veřejnosti v České Lípě si nevzpomínám. Nejsem lahváčový typ a tvrdý alkohol moc nepiju.
Pověstné je popíjení z láhve schované v pytlíku v některých jiných státech. Mám podobný zážitek z Norska. Když jsem byl v našem družebním městě Molde, dostal jsem od kolegy, u kterého jsem bydlel, k obědu několik sendvičů a dvě třetinky jejich nízkoalkoholického piva. Hlad jsem dostal, když jsem čekal na autobus v centru. Vyndal jsem si sendvič a otevřel si pivo. Jednou jsem si lokl a už u mě stála postarší Norka, která mi s vážnou tváří vysvětlila, že pít na veřejnosti pivo nesmím. Je potřeba připomenout, že vztah Norů k zákonům a hlavně k jejich dodržování je úplně jiný než náš.

Jana: Během středoškolských (Česká Lípa) i vysokoškolských let (Pardubice, Hradec Králové, Olomouc) plus v dalších "výletních" městech (Praha, Nový Bor, Liberec apod.) jsem nikdy nebyla v popíjení na veřejnosti omezována a myslím, že jsem nikoho neobtěžovala. Pikniky v parku s vínem/pivem/rumem, popocházení po centrech měst s vínem/pivem/rumem, posedávání na náměstích, u řek, na schodech u kostelů, kdekoli, kde byla nálada. Konkrétně v Lípě jsem trávila mnoho pátků a sobot vyvalováním v parku pod altánkem. Máme úžasný zelený prostor uprostřed města, který bohužel není plně využíván.

Předkladatelem vyhlášky byla starostka města Hana Moudrá. Především kvůli tomu, že jako jediná může ze zákona vyhlášky předkládat. Proto jsme s několika otázkami oslovili nejprve ji.

V médiích zaznělo, že šlo o přání řady občanů. Můžete to číslo upřesnit? Kolik lidí podobnou vyhlášku vyžadovalo?

Nešlo o ojedinělé podněty ze strany veřejnosti, zejména z míst, která jsme do vyhlášky zařadili a kterých se zákaz týká. Nepochybně jde o stovky občanů, kteří ústně či písemně žádali nejen mne, ale i místostarostu Vlčka, aby město přijalo obdobnou vyhlášku. Tyto žádosti pak byly i součástí mnoha hromadných stížností, byť se týkaly i jiných problémů.

Vycházeli jste z nějaké vyhlášky v jiném městě?

Ano, inspirovali jsme se obdobnými vyhláškami, které ze stejných důvodů přijala jiná města či obce a s vydáním souhlasilo ministerstvo vnitra. Znění těchto vyhlášek je prakticky stejné, liší se pouze přílohou, kde jsou uvedena místa zákazu konzumace alkoholu a jiných drog. Příkladem z Českolipska tak může být obec Cvikov, kde podobnou vyhlášku rovněž mají.

Jak se vybíraly oblasti, v nichž bude zákaz platit? U nás před domem třeba vzniká paradoxní situace, kdy z jedné strany se pít nesmí, a na druhé, kde neustále mladí sedí a vyvádějí do půlnoci, je oblast free.

Oblasti, které upravuje tato vyhláška, se vybíraly především na základě doporučení městské a státní policie a jejich dlouholetých zkušeností, ale také právě z popudu občanů, kteří se na nás obraceli se svými podněty a stížnostmi. Když jste v připravovaných materiálech pro ZM zjistil, že lokalita Vašeho domu nebyla do návrhu vyhlášky zanesena, a přitom víte, že se tu s podobnými problémy rovněž potýkáte, měl jste kontaktovat jakéhokoliv zastupitele a požádat o doplnění. Tuto možnost jste bohužel nevyužil. Ale určitě není všem dnům konec. Uvidíme, jak se vyhláška osvědčí a možná, že oblastí, kde bude veřejnost požadovat rozšíření zákazu, bude víc.

Zaznamenalo už město nějaké ohlasy? Ať negativní či pozitivní.

Vyhláška je v platnosti teprve pár dní a strážníci zatím spíše upozorňují na její platnost. Navíc největší potíže nastávají, když se venku oteplí. Osobně však věřím, že bude mít pro občany našeho města pozitivní přínos. Jako příklad můžeme jmenovat okolí Kauflandu u bazénu. Spousta občanů si již několik let stěžuje na popíjející bezdomovce, kteří se v této lokalitě zdržují a obtěžují tím zákazníky obchodu i návštěvníky Sportareálu. Městská policie doposud řešila pouze přestupky, kdy podnapilá osoba již spáchala určitý přestupek pod vlivem alkoholu jako například veřejné pohoršení či znečištění prostranství a těmto situacím nemohla nijak předcházet. To by nyní měla změnit právě tato vyhláška. Rozhodně se nejedná o nástroj, kterým by měla městská policie znepříjemňovat běžný život slušným občanům, ale o nástroj, který by jim měl pomáhat.