Petr Máška: Koalice nectila zažité demokratické mechanismy

Ač nestraník, kandiduje už počtvrté za stejnou stranu. Od málokoho se v Lípě dozvíte o odpadech nebo o energiích více. Jak vidí budoucnost našeho města coby ekolog? Co dělala koalice špatně? A co dobře?

Už v několikátých volbách kandidujete za sociální demokracii jako nestraník. Proč jste ještě do ČSSD nevstoupil?

Ano, kandiduji za ČSSD již po čtvrté. Jedno období jsem vynechal. Když jsem kandidoval poprvé, tak jsem byl přizván ke spolupráci jako nestraník bývalým starostou Ing. Štrumfou. Protože jsem jak profesně, tak i osobně značně vytížený, tak jsem na tomto modelu spolupráce až dosud nic nezměnil.

Nejsou nějaké tlaky, abyste byl třeba níž na kandidátce? Přece jen je v Lípě straníků poměrně dost.

Protože osobně vyznávám demokratické principy, tak mi demokratický model řízení v České straně sociálně demokratické vyhovuje a žádné tlaky jsem nepociťoval. Ano, v České Lípě je vzhledem k ostatním kandidujícím subjektům relativně hodně členů, ale ČSSD bere v úvahu i praktické zkušenosti v komunální politice a ty už za těch 12 let mám, i když se stále učím.

Vyzkoušel jste si práci v koalici i opozici. Ve které roli se cítíte lépe?

Ano, byl jsem již jak součástí vládnoucí koalice a v posledních dvou obdobích jsem byl převážně v opozici. Pozice v koalici je více o kreativitě v rámci možného finančního rámce a pozice v opozici je více o kontrole koalice. Obě pozice mají svůj smysl, jsou součástí demokratického systému našeho státu a v obou jsem se cítil stejně. Přirovnal bych to k jízdě na parníku, který na cestu vyslala nějaká společnost (veřejnost) a kde oba týmy jedou na lodi, ale jeden tým se věnuje kormidlu a druhý tým kontroluje, jestli jede loď správným směrem.

Nevyklidili jste při předchozích povolebních jednáních jako formální vítězové pole příliš brzy?

Nevyklidili, snažili jsme se samozřejmě svůj potenciál zužitkovat, probíhala intenzivní jednání, ale nakonec jsme, díky ne příliš vhodné konstelaci, dali raději přednost opozici.

Povedlo se vlastně ČSSD něco za ty čtyři roky v opozici? Jako divákovi mi přišlo, že vás koalice k ničemu moc nepustila.

Ano, tato koalice se nechovala demokraticky a nectila ani zažité tradiční demokratické mechanismy, kdy vítěz opozice dostává vedení Kontrolního výboru. Tato koalice do čela Kontrolního výboru namísto toho postavila zástupce KSČM, svého tichého, ale po celé čtyři roky v zásadních hlasováních účinného koaličního partnera. My jsme se převážně soustředili na důslednou kontrolní činnost, kde jsme poukazovali na nefunkční systém osobní odpovědnosti v rámci úřadu kvůli řadě finančních pokut, které město obdrželo od kontrolních státních orgánů a na nefunkční systém v oblasti osobní odpovědnosti v rámci příspěvkové organizace Sport Česká Lípa, kde byla zanedbána údržba kogenerační jednotky, díky které došlo k její havárii, a nyní řešíme, kde vzít buď 3 miliony Kč na opravu nebo 8 milionů Kč na nákup nové jednotky. V p.o. Sport také došlo k další ztrátě majetku nemalé finanční hodnoty. Díky našemu tlaku se podařilo dotlačit vedení města v oblasti zpronevěry finančních prostředků v Bytovém družstvu Lada k realizaci konkrétních opatření. Podařilo se nám prosadit i významný příspěvek města na nákup nového mamografu a díky našemu tlaku se také rozhýbalo řešení dlouholeté černé skládky ve Staré Lípě.

Osobně vnímám BD Lada jako problém již od začátku. O zpronevěře se poměrně dlouho mlčelo, než se informace objevila kdesi na sté stránce v materiálech pro zastupitele. A poté se dále mlčelo. Můžete čtenáře s tímto problémem seznámit trochu více?

Na tuto otázku odpovím jen velmi stručně, protože se na tuto problematiku specializuje Ing. Štrumfa, který by měl v nejbližších dnech o tomto problému podrobněji informovat v Městských novinách. Ing. Štrumfa byl od roku 2002 do roku 2008 členem kontrolní komise BD Lada, než byl díky svému zápornému postoji k prodeji většinového podílu v ČLT z této funkce Radou města odvolaný.

K největším únikům peněz z BD Lada došlo právě v letech 2009 – 2011, kde současná výše celkové pohledávky za bývalým předsedou představenstva je cca 2,7 mil Kč. Za dlouhé mlčení v tomto období je samozřejmě odpovědné vedení města, které paralyzovalo účinnou kontrolu v BD Lada. V roce 2012 byl do kontrolní komise zastupitelstvem města zvolen opět Ing. Štrumfa a od této doby de facto skončilo mlčení v této kauze.

Povinností opozice je kritizovat koalici. Můžete zmínit něco, co se za poslední čtyři roky v Lípě opravdu hodně nepovedlo?

Možná bych ještě jednou připomněl hlavní roli opozice a tou je kontrola, nikoliv kritika. Snažili jsme se být konstruktivní opozicí, tzn. podpořili jsme řadu pozitivních záměrů, které znamenají prokazatelný přínos pro město např. zateplování objektů města, kde dochází k významným úsporám provozních nákladů. Myslím, že se příliš nepovedla nová víceúčelová sportovní hala, tam jsme hned od počátku poukazovali na nedostatky v projektu, ale marně. Dále byl finančním propadákem projekt tzv. turistických autobusů, který musel být předčasně ukončený. Co osobně považuji za velký problém pro Českou Lípu do budoucna je zastavení výstavby obchvatu města, což si na vlastní kůži vyzkoušíme příští rok, kdy bude dlouhodobě uzavřený hlavní průtah městem. Stávajícímu vedení města se nepodařilo toto pozastavení ze strany Ministerstva dopravy eliminovat, a tak obnova výstavby obchvatu je zatím v nedohlednu. 

A zkuste i vyzdvihnout něco, co se vedení města povedlo.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem města jsou již výrazné investice města značně omezené, a i když jsme v čerpání dotací ve srovnání s jinými městy podobné velikosti značně zaostali, tak přesto bych chtěl ocenit celkovou rekonstrukci MŠ Pastelka, což byla vlastně výstavba úplně nového objektu na místě původní MŠ a zateplení řady školských objektů města.

Patřil jste k největším kritikům prodeje ČLT, dokonce jste podal na starostku trestní oznámení. Jak celou situaci vidíte s odstupem více než čtyř let? Dal vývoj za pravdu spíše vám nebo starostce?

Prodej většinového podílu města v ČLT v roce 2008 byl největší podraz, který toto město pamatuje od sametové revoluce. Vládnoucí koalice, do které patřila i ČSSD, měla samozřejmě svůj program na celé čtyřleté období a prodej většinového podílu ČLT v tomto programu nebyl. Samotná organizace tohoto prodeje byla natolik pochybná, že jsme tři zastupitelé z  25 podali trestní oznámení a ČSSD vystoupila z koalice s ODS. Toto oznámení nebylo podané na starostku, ale na neznámého pachatele, protože vlastní posouzení odpovědnosti patřilo do působnosti orgánů činných v trestním řízení. Odprodej většinového podílu města znamenal a stále znamená, že město ztratilo významný zdroj příjmu pro jeho další rozvoj. Peníze za prodej většinového podílu se podařilo stávající vládnoucí koalici značně zredukovat, takže nové vedení města, ať už bude jakékoliv, se bude potýkat s minimální finanční rezervou a s nedostatkem finančních zdrojů.

Došlo k vyšetření případu? Můžete nás seznámit s nějakými závěry?

Pokud vím, tak orgány činné v trestním řízení jsou povinné se trestními oznámeními zabývat, ale jak je pro naše prostředí typické, o žádných závěrech vyšetření případu jsem nebyl informován. Dneska už by možná situace byla jiná, ale v té době se ještě zametaly i daleko větší kauzy (mimo Českou Lípu).

Romana Žatecká je pro dost lidí nepřijatelná jako starostka. Kdyby se situace vyvinula tak, že by existovala varianta a starostou byste se mohl stát vy, šel byste do toho?

Já bych se vzhledem k letošní rekordní účasti kandidujících subjektů (14) neodvážil odhadovat, kdo bude starostou města Česká Lípa v dalším období. Určitě to bude daleko složitější jednání o vytvoření vládnoucí koalice než při posledních volbách a u všech kandidujících subjektů platí pravidlo, že lídr kandidátky je současně kandidátem na starostu. Takže předpokládám, že vládnoucí koalice bude složená z více subjektů, než byla ta současná, a tam potom určitě bude více zájemců o post starosty, takže nepředpokládám, že by k Vámi uvažované variantě vůbec mohlo dojít.

Jste poměrně pragmatický ekolog. Jak vidíte budoucnost České Lípy v otázce tepla? A teď nemyslím jen na ČLT, ale spíše jako vizi.

Z hlediska možných zdrojů energií pro zásobování teplem se náš stát celkově nenachází v dobré situaci, protože je z větší části závislý na dovozu, a to ještě z neklidné východní Evropy. Porevoluční vize topení „čistým“ elektrickým proudem, na kterou se řada lidí naivně přeorientovala, velmi rychle skončila a v současné době se pohybujeme v mantinelech obnovitelných zdrojů (dřevo, tepelná čerpadla) a neobnovitelných zdrojů (plyn, uhlí) převážně u rodinných domů a prakticky převážně neobnovitelných zdrojů (plynu) u bytových domů. Ceny, jak víte, jdou nahoru, a to jak u obnovitelných, tak neobnovitelných zdrojů.

Cena hnědého uhlí v období 2000 - 2010 vzrostla z 1600 na 3 400 Kč a nyní se pohybuje cca do 3700 Kč/t. Ve stejném období vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm na 796 Kč/prm a nyní se pohybuje mezi 910 (neštípané) – 1270 Kč/prm (rovnané na palety).

Ceny plynu pro domácnosti v nejčastější hladině spotřeby vzrostly od roku 2001 do roku 2014 z cca 710 Kč/MWh na současných až 1 840 Kč/MWh.  Ceny el. energie v případě střední spotřeby se rovněž od roku 2001 do roku 2014 pěkně vyšplhaly ze  3 160 Kč/MWh na současných až 4 300 Kč/MWh.

Od roku 2005 do letošního roku se cena tepla z ČLT zvýšila ze 402 na 619 Kč/GJ a DPH, které je nedílnou součástí ceny tepla se zvýšilo z 5 na 15 %.

Když se cca před 10 lety hovořilo o vizi pro Českou Lípu v otázce tepla, tak jeden nejmenovaný expert z Prahy předpověděl, že budoucnost patří černému uhlí z Polska, ale jak vidíte, tak se tato vize nenaplnila. Centrální zdroj ČLT přešel z hnědého uhlí a topného oleje na plyn a řada obyvatel v rodinných domcích se buď vrátila zpět od elektrické energie k uhlí nebo přešla na tepelná čerpadla a u sídlišť proběhnul také určitý vývoj, kde třeba prakticky celé sídliště Sever má vlastní lokální zdroje, a to kombinaci tepelného čerpadla s plynem a řada bytových objektů má vlastní plynovou kotelnu. Samozřejmě jako ekolog bych byl nejraději, kdyby všichni mohli být napojeni na nějaký levný a při tom „čistý“ zdroj tepelné energie, např. na geotermální elektrárnu. Ale jako pragmatik vidím, že to v praxi bude dlouhá cesta a bude diverzifikovaná a bude se odvíjet od dostupnosti a ceny zdrojů tepla. 

Ještě si v souvislosti s vámi vzpomínám na jednu exkurzi, které jste se jako zastupitelé zúčastnili. Jednalo se o geotermální vrty. Je něco podobného v České Lípě například z geologického hlediska možné ?

Jako předseda Komise pro životní prostředí jsem s členy této komise navštívil v roce 2007 areál bývalých kasáren v Litoměřicích, kde v té době probíhalo vrtání průzkumného vrtu do hloubky cca 2 km. Sešli jsme se se zástupci města i s realizační společností a samozřejmě jsme se ptali i na to, zda by podobné podmínky byly i v oblasti města Česká Lípa a bylo nám řečeno, že Česká Lípa se nachází v potenciálně vhodné oblasti pro využívání geotermální energie, podobné jako v oblasti Litoměřic.

V současné době podle mých informací projekt realizace finančně náročné geotermální elektrárny v Litoměřicích stále pokračuje. V červenci letošního roku město obdrželo povolení k realizaci dalších vrtů a na podzim by se měl vrtat další průzkumný vrt již do hloubky 5 km. Principem geotermální elektrárny je vhánění vody do hloubky cca 5 km a zpětné čerpání páry na výrobu elektrické energie a rozvod tepla. Provozovatelem této elektrárny by měla být MVV Energie CZ a.s., tzn. stejná společnost, která v České Lípě provozuje centrální zdroj tepla. 

Patříte mezi iniciátory zrušení poplatků za komunální odpad. Vím, že žádný systém není dokonalý. Můžete například nějakými daty podpořit fakt, že současný systém je lepší?

Odpady se zabýval už náš klasik Jan Neruda v 19. století. Tehdy řešil problém „kam s ním ?“, my dnes řešíme jiný problém „kdo to zaplatí ?“. Já jsem nepatřil mezi iniciátory zrušení poplatků za odpady ve městě, toto zrušení iniciovala v roce 2010 ODS.

Já jsem tento návrh podpořil ze zcela pragmatických důvodů, protože dluh poplatníků u města velmi rychle narůstal (z celé řady důvodů) do závratné výše (včetně penále až na více jak na 30 mil Kč) a počet dlužníků rovněž (několik tisíc, z toho asi 30 % děti a 50 % sociálně slabí občané). Takže bylo rozumné tento negativní trend zastavit.

Samozřejmě doufám, že parlament v legislativě zohlední řadu připomínek k vymáhání poplatků za odpady od dětí, za které rodiče tyto poplatky nezaplatili, a že město v nějakém dohledném časovém horizontu ukončí vymáhání pohledávek a opět zavede poplatek za odpady, který v roce 2009 činil necelých 500 Kč/osobu na rok, a že tento poplatek již nebude uplatňován na děti.

Náklady na odpady rovněž rok od roku rostou a rostly od roku 2003 – 2011 na obyvatele u komunálního odpadu od 380 do 520 Kč, ale celkové náklady na odpadové hospodářství obcí jsou samozřejmě vyšší a ty za stejné období vzrostly z 650 do 900 Kč (rostly poplatky za skládkování, ceny pohonných hmot, náklady na provoz Sběrných dvorů apod.). Náklady na odpadové hospodářství města Česká Lípa na rok 2014 činí necelých 45 mil Kč, což nejsou malé peníze. Výše nákladů je samozřejmě rovněž ovlivněná historicky tím, že město privatizovalo svoje komunální služby a v současné době tyto služby za tyto nemalé peníze nakupuje a pokud vývoj příjmů města bude nadále klesat, tak městu nic jiného ani nezbyde než opět zavést poplatky za odpady, protože zvýšená daň z nemovitostí tento výpadek po zrušení poplatků za odpady na straně příjmů pokryla pouze z 50 %.

Je pravda, že bezplatná likvidace odpadů nenutí lidi, aby je třídili, ale tato motivace nebyla, ani když všichni platili stejný poplatek.  Drtivá většina obyvatel ČR bohužel platí stejné poplatky, ať odpad třídí a nosí jej do správných kontejnerů nebo si s tím hlavu neláme a vše odhazují do jedné popelnice. Takto nastavené poplatky za svoz odpadu nejsou spravedlivé a ani motivační. Celkové náklady na odpadové hospodářství je nutné řešit centrálně na legislativní úrovni a spočívá např. v rozšiřování komodit zahrnutých do zpětného odběru. Zpětný odběr převádí náklady za likvidaci odpadů z občanů na výrobce zboží, případně jeho distributory.

Nejmenší produkci odpadů, tzn. nejméně platí za odpady tam, kde lidé platí za odpady podle jejich váhy. Zavedení takovýchto systémů má významný vliv, jak na snížení celkových nákladů na odpadové hospodářství, tak i na nárůst recyklace a pokles množství směsného odpadu.

Stávající legislativa si s motivací občanů k minimalizaci a k třídění odpadů příliš hlavu neláme. Počítá  s tím, že všichni budou k životnímu prostředí odpovědní, ale samozřejmě víme, že nic nejde samo od sebe, proto i v době, kdy město má sběrný dvůr, kde každý občan města může bezplatně odložit odpad a na každém rohu jsou nádoby na tříděný odpad, tak město vydává každoročně 100 tis. Kč na likvidaci černých skládek.

V každém městě řeší přístup k odpadům trochu jinak. V Hrádku nad Nisou zavedl současný hejtman Libereckého kraje pan Půta ještě jako starosta stop odpisům všech pohledávek a kromě exekucí i možnost splátkového kalendáře nebo si dluh za poplatky za odpady odpracovat v rámci veřejných prací, což by byla pro řadu lidí samozřejmě i možnost v České Lípě, jak co nejrychleji uzavřít to minulé období. Likvidace odpadů v Liberci vychází ročně na více než 80 milionů korun. Občané ale uhradí jen něco přes polovinu a zbytek doplácí město, a to se zvýšením ceny nepočítá, i když jeho dluhy přesahují dvě miliardy korun.

Takže na závěr potvrzuji vaše tvrzení, že žádný systém není dokonalý a rozhodně má daleko k dokonalosti i ten náš stávající městský systém a předpokládám, že se bude dále vyvíjet, aspoň podobně jako se vyvíjel od roku 1989 až dosud.

Zajímá mě ještě vaše aktivita v organizaci Adra. Jak jste se k ní dostal? Můžete ji a svou činnost v ní více čtenářům představit?

Pracovat pro humanitární organizaci ADRA (od 1. 1. 2014 je to obecně prospěšná společnost) je pro mě velká čest. Já jsem nejprve od roku 2002 řadu let pomáhal této organizaci shánět peníze a řadu let jsem také usiloval o zřízení pobočky této organizace v České Lípě, což se nakonec podařilo v roce 2009.   V současné době českolipské veřejnosti nabízíme tři bezplatné služby – poradenství v rámci Informačního centra pro rodiny ve finanční tísni, kde se na nás obracejí klienti nejen z České Lípy, naposledy to bylo dokonce až ze Sokolova. Pro zvýšení finanční gramotnosti pořádáme i každoroční veřejné semináře. Hlavní a nejvíce náročnou činností je Dobrovolnické centrum, které má působnost na celém Českolipsku (Doksy, Mimoň, Č. Lípa, N. Bor a Sloup v Č.) a našich 50 dobrovolníků se zapojuje do pomoci v sociálních a zdravotnických zařízeních. Stále přijímáme nové dobrovolníky, teď aktuálně hledáme další dobrovolníky pro Domov seniorů v České Lípě, Domov seniorů v Doksech a Domov seniorů v Mimoni. Poslední bezplatná služba je poskytována na naší pobočce ve spolupráci s CPIC Liberec a týká se kurzů češtiny a právního poradenství pro cizince.

Životopis

Narodil se v České Lípě, absolvoval českolipské gymnázium a VŠCHT v Praze. Svoji mnohaletou zájmovou činnost ve Svazu ochránců přírody vyměnil za profesní dráhu ekologa. Zde se mj. protnul s komunální sférou v oblasti Plánů odpadového hospodářství, kde je autorem prvního Plánu odpadového hospodářství pro město Česká Lípa, na základě kterého se začaly ve městě třídit odpady. Když se později profesně přeorientoval na systémy řízení ochrany životního prostředí, tak již jako zastupitel města a předseda komise pro životní prostředí inicioval vznik sběrného dvora pro odpady. Vzhledem k neutěšené situaci s výběrem poplatků za odpady ve městě byl jedním z těch, kteří podpořili jejich zrušení. Již sedmým rokem propaguje ve městě ochranu životního prostředí prostřednictvím Českolipských ozvěn Ekofilmu, kde promítá vybrané filmy z celého světa. Jako dlouholetý člen krajského výboru pro zemědělství a životní prostředí se podílí na tvorbě koncepcí ochrany životního prostředí v rámci Libereckého kraje.

Je ženatý, má syna a díky rodinným vazbám podporuje celou řadu společenských aktivit v našem městě od Klubů zdraví se zaměřením na celiakii (je rád, že vloni mohl v našem městě vzniknout další v pořadí druhý klub s tímto zaměřením při DDM Libertin), organizuje spolu s dalšími nadšenci „Den zdraví ve zdravém městě“ (letos proběhnul již 5. ročník) až po humanitární organizaci ADRA, což zatím všechno stíhá ve svém volném čase.