Dnes je 28. 11. 2024
svátek má René

Miroslav Hudec: Nevedu asketický život

Miroslav Hudec je třetí na společné kandidátce hnutí Změna a Strany zelených. Čtenářům i-novin ho představujeme před většinou voleb, a tak jsme se v našem rozhovoru často dostali od ryze osobních témat až k těm globálním.

Už je to náš snad třetí rozhovor a mě jako první napadla otázka, jestli máte řidičák a někdy jste měl auto?

Řidičák nemám a auto jsem nikdy neměl.

Kdy jste se rozhodl, že budete vést na obecný vkus asketický život?

Nevedu asketický život. Mám rád dobré jídlo, dobré víno i další radosti života.  Právě proto, že nemám auto, šetřím proti méně šťastným vrstevníkům značné množství peněz, takže nemusím počítat každou korunu. Samozřejmě to nepřeháním, ale mohu si dopřát kvalitu a nemusím se honit za slevami.

Velkým tématem našeho kraje se dříve nebo později stane uran pod Osečnou a dalšími obcemi. Myslíte, že je reálné, aby zůstal nevytěžen?

Je to více než pravděpodobné. Těžba uranu je velmi drahá záležitost a zisk z jeho prodeje náklady nezaplatí. A náš stát je už tak až po uši zadlužený. Kromě toho se podívejte, jak dlouho už se sanují následky těžby uranu ve strážsko-hamerské oblasti a jak dlouho ještě budou. Ty desítky miliard na nápravu škod jdou ze státního rozpočtu, tedy z našich kapes. Zavírají se atomové elektrárny v Německu, zavřou se v Japonsku, dokonce i ta atomová Francie chce uzavřít dvě nejstarší a nejporuchovější a zatím jsem neslyšel, že by je chtěla nahradit novými. Zájem o uran poklesne a tím i jeho cena. Atomové elektrárny jsou už překonaná záležitost, těžko ovladatelné, nemotorné a nemoderní kolosy. Energetika směřuje jinam.

Já si nedělám iluze, že lidé se sami od sebe rozhodnou být skromní a začnou šetřit. Kde si myslíte, že vezmeme energii, když to nebude z uranu? Bojím se, že všechny další alternativy zatím selhávají...

Vyvážíme zhruba třetinu současné produkce elektřiny, a to nás atomová a uhelná lobby už 20 let straší, že už za 5, 10,… let bude elektřiny nedostatek. Je to jako strašení koncem světa. A stejně se vždycky najdou tací, kteří znova naletí. Na druhé straně, lidi sice nadávají na „fotovoltaické barony“ (ČEZ je z nich největší), ale střešní instalace rostou jako houby po dešti. Většina má správný instinkt. Ještě pár let a řada maloodběratelů už zůstane připojena na veřejnou elektrickou síť jen proto, aby měla zálohu pro nějaký nepředvídaný případ. Technika a technologie v průmyslu se také vyvíjí a každá další generace strojů a přístrojů je energeticky úspornější. Do budoucna půjde cena elektřiny dolů a návratnost nových investic v energetice bude ještě horší než dnes. Myslím, že se spíše budou modernizovat stávající uhelné elektrárny, budou se stavět malé plynové, poroste množství kogeneračních teplárenských jednotek a rychle i podíl obnovitelných zdrojů. To už nikdo nezastaví. A vědí to i ti, kteří nahlas mluví je o jejich nevýhodách.

A když už jsme u takových globálních témat: Nemyslíte si, že naše civilizace je v posledním tažení?

To fakt nevím. Stav společnosti se sice dost podobá témuž v pozdním antickém Římu, ale ony tyhle analogie jsou dost ošidné. Nezbývá než si počkat, co se bude dít dál.

Možná je to mé zaměření na chemii a biologii, ale myslím si, že přílišná péče o slabé, kterou tak vehementně prosazujete, nás vede do záhuby, myslím té přírodní. Pokud existuje něco jako přírodní výběr, pak je slepou uličkou situace, kdy ti nejprospěšnější vychovávají jedno dítě, zatímco ti, co se nedokážou často postarat ani sami o sebe, plodí dětí daleko více. Nepřemýšlíte někdy podobně?

Ne. A dokonce dost pochybuji, že jsme schopni posoudit, kdo je prospěšnější a kdo méně.  To bychom museli znát odpověď na takové otázky, jako proč jsme na světě, co je to život, co je jeho smyslem. Já tu odpověď neznám. Můžeme si ty otázky jen klást. Třeba právě, proč vlastně klesá schopnost mít potomky zejména u lidí takzvaně úspěšných a dobře situovaných? Vždyť lékaři dnes musí provádět doslova psí kusy, aby některé ženy vůbec otěhotněly, dokonce vzniká instituce náhradních matek, „propůjčených děloh“ a já nevím, co všechno ještě. Kdo ví, jestli ta současná posedlost sexem včetně šíření pornografie není nakonec nějaký poslední zoufalý podvědomý pokus lidského rodu (nebo aspoň tzv. západní civilizace) přece jen ještě nějak povzbudit upadající plodnost. Můžeme si dělat šprťouchlata ze rčení, že děti jsou božím požehnáním, ale stejně se neubráníme nepříjemnému pocitu, že kdosi nebo cosi  tu prospěšnost zřejmě chápe jinak než my, vidí ji v něčem jiném. Byl bych tady velmi, velmi opatrný a zdržel bych se nějakých příliš rychlých a jednoznačných závěrů.

V České Lípě jste šel po minulých volbách do koalice s ODS a dalšími pravicovými stranami. Ještě jste toho nezalitoval?

To víte, v něčem se shodneme, v něčem taky ne. Nejnověji například mám jiný názor na prodej některých domů v centru města. Osud lázní Kyselka a mnoha dalších zprivatizovaných nemovitostí po republice už snad vyléčil i ty nejzarytější zastánce názoru, že soukromý vlastník je nejlepší, protože soukromý vlastník se postará.

Prosadil jste díky své účasti v koalici něco z programu Strany zelených?

Jsem tam za Stranu zelených jediný, takže si zas nemohu moc pískat. Ale je fakt, že třeba právě prodej nemovitostí je teď mnohem více zvažován a prodává se jen to, co město opravdu nemůže využít, jako třeba pozemky pod soukromými objekty, předzahrádky a podobně.

Byl byste ochotný prosazovat koalici s ODS i na kraji?

Odpovím obligátně: koalice se tvoří na základě programových shod, nebo aspoň co největší podobnosti. Takže musíme počkat, jak dopadnou volby, a pak teprve bude čas zvažovat s kým případně do koalice.

V politice jste začínal v řadách strany národně sociální. Jak nahlížíte na její současnost?

V politice jsem začínal jako člen Občanského fóra. Když se v roce 1991 rozštěpilo na pravicovou ODS a levicově liberální OH, zvolil jsem to druhé. OH se přejmenovalo na Svobodné demokraty a ti se pak sloučili s Liberální stranou národně sociální na SD-LSNS, posléze přejmenovanou na ČSNS. Jsem, abych to trochu odlehčil, jak ten občánek odněkud z Užhorodu, který žil v Rakousko-Uhersku, pak v Československé  republice, v hortyovském Maďarsku, v Sovětském svazu a teď v Ukrajinské lidové republice, ačkoliv v životě z města  nevystrčil paty.

Ale k Vaší otázce: národní socialisté bývali slavnou a vlivnou stranou, druhou nejstarší v našem politickém spektru a za 1. republiky jednou z nejsilnějších. Její budoucnost nevidím moc růžově, což je škoda, protože silná levicově liberální strana tady dost chybí.

Jste už politický matador, navíc šéfujete instituci, kterou kraj zřizuje. Byla z vašeho pohledu lepší krajská vláda ODS nebo ČSSD?

Odpovím právě na základě této zkušenosti se zřizovatelem našeho školského zařízení. Když se s námi před krajskými volbami v roce 2008 loučil tehdejší radní pro školství Petr Doležal (ODS) a když si mu ředitelé trpce stěžovali na podfinancování škol, odpověděl: „To víte, když budou krajští zastupitelé rozhodovat, zda mají přidat nějaké peníze na školství nebo na silnice, zvolí to druhé.“

Když se s námi minulou středu loučil náměstek hejtmana pro školství Radek Cikl (ČSSD) a když si mu ředitelé trpce stěžovali, že mají třeba na provoz ještě méně peněz než v tom roce 2008, pokrčil rameny: „To víte, krajští zastupitelé vidí hlavně ty silnice v místech, kde žijí.“

--

Miroslav Hudec se narodil v roce 1951 v Benešově u Prahy. V letech 1971-1976 studoval psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Od roku 1976 až dosud je zaměstnán jako psycholog Pedagogicko-psychologické poradny v České Lípě, od roku 1991 zároveň ředitel téhož zařízení.

Je členem zastupitelstva v České Lípě za Stranu zelených, předsedou regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život.

Je ženatý, manželka je absolventka oboru Čj-Fj na Filozofické fakultě UK v Praze a je učitelkou. Dospělá dcera je středoškolská učitelka.

Miroslav Hudec: Nevedu asketický život