Milan Kubát je typem politika, který se nikam nežene. Jedny volby je zastupitelem, další zase ne, klidně se spokojí s místem ve výboru. Aspoň má více času na jednu z největších škol v kraji či na své koníčky. Už několik volebních období reprezentuje Stranu zelených.
Našel jsem si v archívu náš starý rozhovor. A samozřejmě mi to nedá, abych se hned na začátek nezeptal, jestli se vám stále daří najít týden, během něhož se sám touláte lesy a relaxujete. Kde jste letos byl? Minule jsme se bavili o Bílých Karpatech a vaší rodné Šumavě, máte od našeho rozhovoru nějaké jiné, podobně dobré tipy?
Ano, tuto tradici se mi zatím daří dodržovat, i když v posledních letech už nepohrdnu nocováním v civilizaci. Koncem května jsem zažil pár krásných dnů v Krušných horách v okolí Božího daru. Překvapila mne nádherná příroda, zdravé – skoro šumavské lesy. Mimo hlavní turistické trasy zde nepotkáte žádné „prvomájové průvody“.
Přesně, každému říkám: Jeď do Krušných hor, lesy podobné, ale turisté žádní. Na Šumavě vydržím tak pět kilometrů v Povydří a pak už hledám boční stezku, abych z toho Václaváku utekl. Nechcete mi prozradit nějaká místa, která bych při další návštěvě této oblasti neměl vynechat?
Šumava je krásná nejen v centrální oblasti ale i v Pošumaví - Klatovsko, Sušicko nebo údolí potoka Ostružná mezi Nemilkovem a Kolincem… Nedotčená divočina to ale už není.
V Krušných horách mne zaujal Horní Hrad (Hauenštejn) a hlavně snaha mladých majitelů o jeho vzkříšení. Určitě stojí za návštěvu.
A jdeme na politiku. Na rozdíl od Miroslava Hudce, který je v součtu snad nejdéle sloužícím zastupitelem, si dáváte různě dlouhé pauzy, buď vůbec nekandidujete, nebo jste schválně na nevolitelném místě. Proč jste si dal pauzu tentokrát?
Žádnou volební taktiku pro mé případné působení v zastupitelstvu nemám. Prostě jsem nebo nejsem zvolen. Umístění na kandidátce u zelených nepředchází žádný bratrovražedný boj.
Nemám pocit, že ač v minulém období nezvolen do zastupitelstva, jsem si dával pauzu. Pracuji ve Výboru zastupitelstva města Česká Lípa pro sport a ve Výboru pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport zastupitelstva Libereckého kraje.
Můžete zhodnotit činnost těchto orgánů v minulém období? Lidé, kteří se o politiku nezajímají, o existenci výborů či komisí často ani nevědí. Politici se zase někdy raději vyhnou funkci zastupitele a ovlivňují činnost města třeba z kontrolního výboru.
Většinou se jedná o poradní orgány zastupitelstva či rady města. Například výbor pro sport, ve kterém jsem pracoval, navrhoval nemalé částky na podporu sportovní a tělovýchovné činnosti mládeže. Členové jsou (měli by být) odborníky na problematiku, kterou se výbor či komise zabývá. Podle mých zkušeností zastupitelé doporučení či návrhy těchto poradních orgánů většinou respektovali.
Strana zelených byla v končícím volebním období součástí koalice, byť jen s jedním člověkem. Předpokládám, že Miroslav Hudec se nerozhodl sám. Můžete zhodnotit, jestli Zelení budou toto období hodnotit kladně? Prosadili jste něco z vašeho pohledu významného?
Máte pravdu, jeden zastupitel v koalici má sílu pouze toho jediného hlasu. Vsadili jsme na mravní kredit Mirka Hudce, který tomuto hlasu dal větší sílu. Řekl bych to asi takto: domnívám se, že v mezích možného jsme dosáhli maxima.
Povedlo se prosadit vznik nové smlouvy o zimní údržbě komunikací, která konečně vedla ke změně užívaného posypu tak, aby méně poškozoval životní prostředí.
Iniciovali jsme vznik farmářských trhů, které se rychle ujaly. Naší velkou prioritou bylo dokončení stavby cyklostezky Varhany, což se podařilo navzdory značné snaze stavbu nedokončit. Mimochodem, pokud mohu hodnotit podle vlastních cyklistických zkušeností, naše cyklostezka patří k těm nejhezčím.
Skutečně byla snaha cyklostezku nedokončit? Můžete prozradit, kdo za tou snahou stál a proč?
Pokud jsem dobře informován, někteří členové zastupitelstva, myslím z ČSSD, protestovali proti schválení poslední etapy výstavby cyklostezky. Ochranné zábradlí se zdálo příliš silné a celá stavba jim připadala, i finančně předimenzovaná.
Neměl jste někdy nutkání angažovat se ve straně, která bude mít větší záběr? Zelení jsou navzdory komplexnějším programům stále vnímání jako zaměření jen na ekologii. Pokud by varianta „Zelení“ neexistovala, považujete se spíše za voliče pravicových nebo levicových stran?
Opravdu nemám nutkání se angažovat v jiné třeba silnější straně. Asi jsem konzervativní, ale nedovedu si představit spolupráci s lidmi, za které bych nemohl „dát ruku do ohně“ .
Věřím, že si volič prověří náš volební program, který opravdu není zaměřen pouze na ekologii.
Považuji se za voliče stran pravého středu, pokud bych měl použít tohoto anachronického dělení stran.
Touha po změně na radnici, která byla několik volebních období v držení ODS, je tentokrát asi dost velká na to, aby k té změně došlo. Co vás v České Lípě nejvíce pálí? Co by skutečně šlo z radnice změnit? Co podle vás změnit nepůjde, protože je to dáno například demografií, velikostí města atp?
Letos to bude docela zajímavý souboj s těžko odhadnutelným výsledkem. Samozřejmě budou důležitá případná koaliční jednání.
Jsem přesvědčen, že by radnice, mimo jiné mohla a měla transparentně zveřejňovat výběrová řízení všech veřejných zakázek, konečně vyřešit problém českolipského divadla a knihovny či zastavit projekt stavby nové silnice kolem parku k Luxoru přes hřiště u průmyslovky.
Určitě by nebylo finančně zničující pro město ulehčit pohyb cyklistů městem propojením cyklistických tras sever – jih a východ – západ.
Na druhou stranu: na čem se dá stavět? Co se během éry Hany Moudré jako nejdéle sloužící porevoluční starostce povedlo?
Z mého pohledu se určitě zlepšila komunikace mezi radnicí a obyvateli. Mimo jiné se zveřejňuje položkový rozpočet města a materiály do schůzí zastupitelstva na webových stránkách. (Snad na tom má podíl i snaha zelených zastupitelů). To co vidím na první pohled, je výrazné zlepšení pořádku (úklidu) v ulicích. Jako velmi prozíravé hodnotím rozhodnutí o zateplování škol, tato investice se opravdu městu vyplatí.
Já samozřejmě vnímám určitý posun v komunikaci. Například se mi za celé období nestalo, že by mi některý z uvolněných zastupitelů neodpověděl na dotaz. Na druhou stranu si ale myslím, že těch materiálů se zveřejňuje tolik, že běžný občan nemá šanci se v nich zorientovat. Nechystají Zelení například nějaký, řekněme rozumný kompromis?
Souhlasím, určitou revizi, spíše zpřehlednění a diferenciaci materiálů uveřejňovaných na webových stránkách města by to chtělo. Dobrý námět.
Ještě se vrátím k vaší pozici ředitele odborné školy. Myslíte si, že nejde o velký školský moloch? Nemělo by se učňovské školství spíše ubírat cestou menších jednotek?
Určitě si nemyslím, že velká škola znamená automaticky něco jako neřiditelný moloch plný anonymity a negativních jevů. Je jasné, že bez jasně formulovaných a respektovaných pravidel by to nešlo. Teoretické vyučování po třídách máme rozředěno do čtyř dílčích středisek. Praxe, která zabere více než polovinu učební doby, probíhá v menších jednotkách - skupinách sedmi až dvanácti žáků na jednoho mistra. Takže téměř individuální výuka. Většina žáků vyšších ročníků absolvuje praxi u některé z 30 firem, s nimiž máme uzavřeny smlouvy.
Myslím, že rozhodující není velikost školy, ale její atmosféra, kterou nejvíce ovlivňují empatičtí a spravedliví kantoři a takových v naší škole máme většinu.
Jak vnímáte mladou generaci? Můžete klidně z pohledu ředitele školy, ale i skauta? Jak hodně je jiná, než třeba ta moje nebo vaše?
Jsem životní i pedagogický optimista. Myslím si, že dnešní mládež není jiná, než jsme byli my. Má pouze jiné priority a my se je někdy velmi těžce, často neúspěšně, snažíme pochopit. Řekl bych, že nejen mladá generace dnes postrádá vytrvalost a trpělivost.
Co lze však změřit exaktně, je značně snížená tělesná zdatnost mládeže zvláště v oblasti vytrvalosti, síly a obratnosti. Zvýšená pohodlnost a s tím související i nedostatek vůle jim ztěžuje překonávání i malých problémů a překážek. Ale to jako kantor vidíte kolem sebe asi také.
Ze své pozice vnímám hodně například nezájem o přírodu. Minimální potřebu něco skutečně vidět, pojmenovat, pochopit. To by vás mělo jako Stranu zelených strašit. Nemýlím se?
Neschopnost některých mladých vnímat přírodu a krajinu kolem sebe mně, nejen jako zeleného, děsí. Nedávno jsem od jednoho patnáctiletého slyšel, že v životě nebyl ve „velkém“ lese, pohybuje se prý pořád po sídlišti a jeho okolí. Pouze menšina žáků, které učím, prošla chráněným územím Peklo.
Je zajímavé pozorovat, jak jsme ve vztahu k přírodě „zdegenerovali“. Když se tzv. panelákové děti dostanou do přírody jejich upřímná hrůza z klíšťat, mravenců, pavouků, tmy, deště… je nepochopitelná. (Možná důsledky masivních reklamních kampaní.) Děti umí chodit pouze po zpevněných asfaltových či vydlážděných chodnících. Chůze v terénu často končí podvrtnutím či zhmožděním.
Co s tím? Jen ze školních lavic, od katedry děti kladný vztah k přírodě asi nezískají. Chce to jejich vlastní praktickou zkušenost – dostat děti ven do přírody. Například „geokeškování“ zabírá. V programu skautských oddílů má nezastupitelné místo právě pohyb a pobyt v přírodě.
---
Milan Kubát je Českolipanem od roku 1962. Jeho cesta k učitelství vedla přes střední lesnickou školu, pedagogickou fakultu a fakultu tělesné výchovy a sportu UK. Od roku 1983 byl učitelem, v současnosti vykonává funkci ředitele školy. Za důležitý mezník svého života považuje rok 1989. Spolu s dalšími zakládal v České Lípě Občanské fórum. Byl zvolen do prvního porevolučního českolipského zastupitelstva. Plně ho v té době "pohltilo" znovuobnovení skautského hnutí. Je členem Junáka - svazu skautek a skautů ČR. Původní ideály skautingu považuje právě v dnešní době za velmi aktuální. Skautům se snaží pomáhat a sloužit i v současnosti. Po předminulých volbách reprezentoval v zastupitelstvu Zelené. Ze sportů má rád lyžování, tenis, squash, cyklistiku. Již přes 30 let každé léto vyráží sám s pinglem vyčistit si hlavu do lesa "mimo civilizaci". Věnuje se dendrologii, má rád stromy a myslí si, že je i dobře zná.