Není to zase cesta úplně mimo zájmy Českolipanů. Vždyť po silnici od Jablonce směřují milovníci zimních sportů do lyžařských středisek jak v Jizerských horách, tak Krkonoších. Hraniční přechod v Harrachově je zase vstupní branou do Polska. Náš cíl se dá za den zvládnout i vlakem.
Černá Desná je říčka, jejíž vody spoutala známá přehrada Souš. Vedlejším údolím se zase hrne dolů Bílá Desná, aby se v obci Desná obě spojily. Zmíněná obec je jednou z těch, kterými se do hor vlní kolony aut ... Lučany, Smržovka, Tanvald, Desná.
Několik set metrů před odbočkou k Souši (vlevo) je ještě jedna málo nápadná ulička, která nás vyvede až ke starým dělnickým domkům. U nich zaparkujeme a vydáme se údolím řeky vzhůru. Je zde červená turistická značka - po ní bychom se vydali, pokud bychom vyráželi vzhůru pěšky, například od železniční zastávky. Orientačním bodem nám může být benzínová stanice.
K nasycení se zážitky nám stačí dvoukilometrová procházka, může se tudíž jednat o hodinové protažení končetin.
Voda se dolů dere mezi žulovými balvany, které se zde učebnicově rozpadají na kvádry. Tůňky, vodopády, spadané bukové listí, krápníčky. V dolním toku malý náhon s elektrárnou, dřevěná socha či křížek připomínající dávné neštěstí.
Když se voda zpomalí, jsme už blízko přehrady. Na jejím hrázném závisí, jak hodně si hukotu vodních mas užijeme. Pokud jsme ušli jen zmíněné dva kilometry, je zřejmě nejlepší jít zpět stejnou cestou. Je však možné udělat okruh a vrátit se zpět do Desné po silnici nebo po modré značce přes Novinu. V Desné samotné stojí za zhlédnutí například hrobka podnikatele Riedla, z níž je pěkný výhled na jeho továrnu, samozřejmě bývalou. Pak šup do auta a dále za turistickými či sportovními prožitky.