Většina z nich tvoří svá díla s trémou, protože nejsou zvyklí o způsobu své práce mluvit a také na to, že je jiní špičkoví skláři sledují jak pod drobnohledem. ČTK to řekla umělecká ředitelka sympozia Sylva Petrová.
"Jejich tvorba je mnohdy dílem náhody nebo řízené improvizace, kunsthistorici musejí pátrat, jakou technologií vlastně vznikla," dodala.
Cílem setkání, které organizuje každé tři roky největší domácí výrobce užitkového skla firma Crystalex, je dát šanci mladým sklářům pracovat po boku renomovaných umělců. Letošního ročníku se zúčastní 33 sklářů z 11 zemí. Organizátoři je pečlivě vybírali, aby se akce nezměnila jen v monstrózní sjezd bez praktického efektu.
"Prostor pro umění se ve sklářství se stále zmenšuje. Umělecká tvorba ustupuje automatické produkci," doplnil mluvčí Crystalexu Petr Tomíšek.
V případě Crystalexu tvoří ruční a umělecká výroba skla asi jen pětinu produkce. Mezi nejzajímavější tváře sympozia patří Australan Stanislav Melis. Pochází ze Slovenska, vystudoval v Novém Boru a v roce 1968 emigroval. V Austrálii založil sklářskou školu a začal tamní lidi učit pracovat se sklem a vytvořil tam tradici českého sklářství. Od místních zase převzal motivy pro svou tvorbu, jeho barevné miniatury připomínají mořské živočichy. Některé se svých žáků přivezl na sympozium s sebou. Část umělců pracuje v Novém Boru samostatně, jiní zaměstnávají až 15 brusičů nebo malířů.
"Skláři mají dobrý pocit z toho, když stačí držet krok s nároky umělců, které mohou být někdy výstřední nebo nelogické," podotkla Petrová.
Pro veřejnost bude v týdenním programu sklářů nejatraktivnější sobota, kdy se pro ni otevře huť a rafinační prostory sklárny.
"Zájemci si mohou vyzkoušet některé techniky sami," doplnil Tomíšek.
Všechna díla, která na sympoziu vzniknou, budou vystavena od 15. do 29. října v základní škole na Náměstí Míru. Každý umělec nechá v Novém Boru alespoň jedem svůj výtvor, zůstane v expozici Crystalexu nebo zámku Lemberk.