Zdeněk Jelínek je zlatým dolem, vzpomínal na hodně lidí, kteří se za totality podíleli na neoficiálním kulturním dění na Českolipsku, i na ty, kteří se jakékoliv poryvy svobody snažili potlačit v zárodku.
Ale abych na úvod nezapomněl: přestože jsem už vůbec neměl v plánu zmiňovat Jitku Flanderkovou, nedá mi to, abych se nepochlubil, že mi přišel anonymní dopis. Jak to už u anonymů bývá, nekončí podpisem, ale tradičním tvrzením: "Pokud se rozhodnete dopis uveřejnit (o čemž pochybuji), prosím, nepřekrucujte a nevytrhávejte z kontextu."
Pane anonyme, nemám problém vydat váš dopis kompletní, ale podepište se pod něj. Muzikanti, kteří komentovali činnost paní Flanderkové, také vystupovali pod svými jmény. Možná vás uklidním tvrzením, že s velkou částí toho, co jste napsal, souhlasím.
Zmiňoval jsem minule, že mám k dispozici materiál Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, podle něhož se odkládá věc podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a trestného činu omezení osobní svobody, kterých se dopustili příslušníci Sboru národní bezpečnosti v České Lípě. Obviněni byli, protože Zdeňka Jelínka opakovaně zajišťovali před oslavami Státního svátku v roce 1988. Trestní stíhání příslušníků bylo shledáno jako nepřípustné z důvodu promlčení. Zajímavé jsou především výpovědi esenbáků, které nám opět přiblíží dobu.
Miroslav Zajíc, narozený 28. 9. 1948, tehdejší náčelník OS SNB v České Lípě, ve své výpovědi uvedl, že v souvislosti s opatřením k zajištění klidu a veřejného pořádku v návaznosti na připravované vystoupení opozice v Praze k výročí vzniku ČSR obdržel šifru odeslanou pravděpodobně z KS SNB Ústí nad Labem. Byl v ní jmenovitý seznam osob v rámci Severočeského kraje, které měly být zajištěny. Rovněž zde bylo uvedeno, že tyto osoby mají být umístěny v celách předběžného zadržení. V České Lípě se jednalo pouze o Zdeňka Jelínka. Miroslav Zajíc rovněž uvedl, že podobná šifra o těchto opatřeních přišla i po linii prokuratury.
Vyslechnutý Petr Žďárský, narozený 24. 3. 1945, tehdejší zástupce náčelníka OS SNB pro StB Česká Lípa, doplnil, že v šifře bylo výslovně uvedeno, že osoby mají být zadrženy na dvakrát 48 hodin. Další příslušník StB, Miloslav Klíč (narozený 15. 4. 1958) potvrdil tvrzení předchozích.
Dalším vyslechnutým byl Jaromír Jahoda (7. 11. 1944), tehdejší náčelník odboru VB na OS SNB Česká Lípa. Ten naznačil, jak mašinérie, na kterou tak rádo vzpomíná více než deset procent voličů, fungovala. "V dálnopisu generální prokuratury bylo i zdůvodnění zadržení." Tuto nehoráznost potvrdil i náčelník oddělení VB Jaroslav Švehla, narozený 29. 11. 1954. Mimochodem podle data narození se jedná o dlouholetého funkcionáře ODS.
Písemné dokumenty byly podle šetření úřadu skartovány hned v prosinci roku 1989.
Jméno Zdeňka Jelínka je uvedeno v seznamu, který je přílohou dokumentu s názvem "Návrh komplexních opatření směřujících k paralyzaci nežádoucích aktivit protisocialistických sil směřujících k narušení oslav 70. výročí vzniku ČSR." Tento dokument je podepsán náčelníkem II. správy SNB Karlem Vykypělem, náčelníkem správy vyšetřování StB Ondrejem Tomkou, náčelníkem správy SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje Bohumilem Cardou, prvním náměstkem ministerstva vnitra ČSSR Aloizem Lorencem a schválený ministrem vnitra ČSSR Františkem Kinclem.
Sluší se doplnit, že František Kincl, Aloiz Lorenc a Karel Vykypěl byli v roce 1992 odsouzeni k nepodmíněným trestům.
Miloslav Zajíc, Jaromír Jahoda a Jaroslav Švehla podle Mgr. Hany Pinterové spáchali skutečnosti nasvědčující zneužití pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody, avšak, jak je napsáno o několik řádků výše, nebylo možné zahájit trestní stíhání.
Upřímně se těším na anonymního pisatele, který mi vysvětlí, že každý se v té všivé době musel nějak živit. Stejně jako se nyní musím živit já.