Dnes je 21. 09. 2024
svátek má Matouš

Tentokrát vlakem na Luž

Archiv

Z Lípy vyrazíme dráhou směrem na Rumburk a vystoupíme v zastávce Jedlová. Po vyšlapané cestičce půjdeme k rozcestníku, od něhož se vypravíme po modré značce severním směrem. Prvním cílem bude vyhlídkové místo s názvem Pětikostelní kámen. (Hlavně aby pro mlhu bylo vůbec něco vidět!)




Po pravé straně mineme Pěnkavčí vrch a dorazíme k rozcestí Pod Ptačincem. "Přelezeme" na červenou značku, která kopíruje státní hranici. Po několika stovkách metrů se v zahraničí objeví značka modrá, tak opustíme Česko a necháme se odvést asi tři sta metrů do hloubi Německa. Výstup na Luž je ze severu stejně náročný jako z české jižní strany.  Opět mlha? Snad budeme mít štěstí a aspoň na chvíli ji vítr rozfouká.






Dolů půjdeme serpentýnkami opět po červené.
První zastávkou na občerstvení je Chata Luž. Svařák, grog i pivko můžou přijít vhod. Obzvlášť, když poté nemusíme usedat za volant.
Je to dnes opravdu o hlídání barviček. Od hospody půjdeme po zelené značce k vyhlášené raritě Lužických hor - k Sirnému prameni. Zde se ve velkém vyřádily železité bakterie (Leptothrix ochracea), a tak vody v okolí jsou plné okrového slizu.




A když jsme u té žluté, kousek za sirným pramenem se na ni přemístíme, zkompletujeme tak naši sbírku turistických barviček. Asi v půlce putování z rozcestí k zastávce je neznačená cesta, která nás úpatím kopce Bouřného dovede k silnici, a po ní se vrátíme k vlakové zastávce. Pozor jen na skutečnost, že ne každý vlak zde staví. Pokud máme dost času a sil, je lepší pokračovat až do stejnojmenné stanice. Samozřejmě, že stejná komplikace nás může potkat při příjezdu. Také je dobré upozornit, že když na vrcholcích leží sníh, vede po naší cestě běžecká stopa.