Pracoviště archeologie, speleoantropologie a novodobých militárií Historického oddělení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, organizace oprávněné ve smyslu § 21/2 zák. č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, pověřené výkonem archeologické památkové péče na území okresu Česká Lípa, je dlouhodobě konfrontováno s vážným narušováním archeologických situací a neoprávněnými výkopy na území s archeologickými nálezy v severní části CHKO Kokořínsko. Již starší archeologicko-paleontologické výzkumy v 50. a 70. letech minulého století a zejména kvartérně geologický průzkum oblasti v polovině 90. let poukázaly na mimořádný význam sedimentárních výplní zdejších skalních dutin pro rekonstrukci původního přírodního prostředí, zejména pro studium diverzity lesních společenstev v jednotlivých pravěkých a historických obdobích, charakter lidských aktivit (využívání krajiny) od loveckého pravěku po novověk, ale i pro poznání vzniku pískovcového mezo- a mikroreliéfu i skalních měst jako celku. Komplexní výzkum vybraných skalních převisů v letech 1997 – 1999 v rámci grantového projektu National Geographic „Poslední lovci-sběrači“ s účastí řady tuzemských i zahraničních specialistů a posluchačů vysokých škol zařadil SZ část CHKO Kokořínsko mezi nejvýznamnější oblasti s doklady mezolitického osídlení ve střední Evropě s vysokým potenciálem pro studium pravěkého vývoje zdejší krajiny, bude-li efektivně zajištěna a důsledně dodržována ochrana těchto archeologicky a přírodovědně mimořádných památek.
Výzkumy prokázaly využívání zdejších převisů a jeskyní v období pozdního paleolitu a mezolitu vč. výjimečných nálezů v podobě lidských zubů, úlomku lebeční kosti se stopami zářezů, výhřevná a varná ohniště a další zahloubené objekty, doklady lovu, sběru či zpracování kůže (11. – polovina 6. tisíciletí př. n. l.). Neméně hodnotné jsou doklady příležitostného využívání zdejších skalních dutin ve starém i mladém neolitu (2. polovina 6. – pol. 5. tisíciletí př. n. l.), též s doloženými kultovními aktivitami, dále v průběhu téměř celého eneolitu (4400 – 2300 př. n. l.), vč. zastoupení kultur se šňůrovou keramikou a k. zvoncovitých pohárů, rovněž v mladší a pozdní době bronzové a ve starší době železné (lid lužických popelnicových polí; 1400 – 500/400 př. n. l.), v době římské, ve vrcholném středověku i starším novověku.
Zároveň od 2. poloviny 90. let zainteresovaní specialisté veřejně upozorňují na intenzívní poškozování nezpevněných sedimentárních výplní skalních dutin na Českolipsku, zejména v SZ části CHKO Kokořínsko, v souvislosti s nelegálním budováním, udržováním a obnovováním trampských kempů. Oblast Vlhošťska/Čapska (a Pustého zámku) je tak známa jako příklad selhání ochrany památek v české i zahraniční literatuře. O to více zneklidňující jsou informace místních obyvatel, kolegů, ale i náhodná zjištění na veřejně přístupných webech o zakládání nových nepovolených tábořišť ve zvláště chráněném území na Vlhošťsku/Čapsku. Řada trampských kempů ve skalních dutinách byla založena či obnovena v letech 1999 – 2007. Při budování dochází prakticky vždy k nenávratnému znehodnocení původních, vesměs fosiliferních uloženin s paleontologickým a archeologickým materiálem.
Stav v SZ části CHKO Kokořínsko v současné době nesnese srovnání s žádným zvláště chráněným územím severočeské křídy – sousední NP České Švýcarsko (2000) a SCHKO Český ráj (2002) přijaly opatření vedoucí k návratu skalních dutin do stavu přírodě blízkému (odstranění nepovolených tábořišť a černých staveb, zesílená strážní a kontrolní činnost), podstatně příznivější je situace za hranicemi (PN Góry Stołowe, NP Sächsische Schweiz). Četné fotografie nepovolených trampských staveb pod převisy a „méně vybavených“ nelegálních tábořišť ve skalních dutinách 1. a 2. zón „severočeské“ části CHKO Kokořínsko byly donedávna (a někdy stále ještě jsou) dostupné, mnohdy i s kontakty, na řadě trampských webových stránek.
K dnešnímu dni na území Vlhošťska/Čapska a v oblasti Pustého zámku na Zakšínsku (tzv. „Roverek“) – konkrétně na ploše 40 km2 – evidujeme (na základě vlastního mapování i dle nahodilého prostudování četných webových stránek), celkem 104 nepovolených tábořišť (v terénu ověřeno 90), vesměs pod převisy a v jeskyních. Z toho vážněji narušených je 51 skalních dutin (neoprávněné výkopy a přemisťování zeminy v území s archeologickými nálezy vč. dříve evidovaných archeologických lokalit – od výrazně zahloubených ohnišť až po výrazné stavební úpravy s kompletní likvidací holocénních uloženin). Údaje bohužel nejsou definitivní, neboť mapování území stále probíhá. Zcela zde pomíjíme skutečnost, kdy některé lokality jsou upravovány za užití stavebních materiálů (stav. pěna, térová lepenka, sklo, plast, plech, beton), jindy tesáním skalních povrchů. Téměř všechny lokality se nacházejí v 1. a 2. zónách CHKO, nejčastěji v evropsky významné lokalitě NATURA 2000.
Je tedy nepochybné, že situace v severozápadní části CHKO Kokořínsko zakládá rozpor s několika právními předpisy - a to zákonem č. 20/1987 Sb. (o státní památkové péči), zák. č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), zák. č. 289/1995 Sb. (tzv. Lesní zákon), zák. č. 183/2006 Sb. (tzv. Stavební zákon).
Historické oddělení
Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Náměstí Osvobození 297
470 34 Česká Lípa
(www.muzeumcl.cz)