Nerespektuje vlastnická práva ani právo samospráv na rozhodování o vlastním území, v současné době proto věc převzali právníci, řekl dnes Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí.
Návrh na vyhlášení chráněného území podal Státní podnik Diamo. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmily Krebsové tento úkon automaticky nepředjímá těžbu nerostu ani nezakládá právní nárok na budoucí těžbu. "Jeho stanovením zajišťuje stát ochranu ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho budoucího využívání. Ochrana ložisek je zájmem státu," sdělila Krebsová.
Lidé z Podještědí se ale obávají, že ochrana ložiska je prvním krokem k těžbě uranu. "Znamenalo by to nejen zhoršení životního prostředí, ale ohroženy by byly i zásoby pitné vody pro Liberecký kraj i pro Střední Čechy," upozornil Jadrný. Sdružení si podle něho vedle právní analýzy rozhodnutí nechává zpracovat také ekonomickou studii. "Chceme dokázat, že škody na přírodě a majetku by byly tak velké, že je těžba ekonomicky nesmyslná," vysvětlil Jadrný.
Pro dotčené obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl znamená vyhlášení chráněného ložiska prakticky stavební uzávěru. Podle horního zákona z roku 1988 každý, kdo by chtěl stavět či jen rekonstruovat, musí žádat o souhlas Diamo, bez ohledu na to, že objekt či pozemek vlastní. Obce se proto od začátku proti záměru brání, obávají se, že to zastaví rozvoj regionu, který je oblíbeným cílem turistů.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku. Ložisko Osečná - Kotel objevily průzkumy Diama už v 60. letech minulého století. O prohlášení ložiska ale požádalo Diamo teprve loni, důvodem byla rostoucí cena uranu. Chráněné ložisko bylo vyhlášeno na území 10,5 kilometru čtverečních. Podle odhadu tam leží kolem 20.000 tun rudy, což představuje v současných cenách kolem 120 miliard korun.
V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. Odstraňování škod tady potrvá desítky let a přijde na 40 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Cena uranu se však v poslední době zvýšila až sedminásobně a začíná se mluvit o obnovení těžby v oblasti Stráž - Hamr na Jezeře, kde leží 115.000 tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 500 až 600 miliard korun.