O tom, že Lípa Musica slaví v letošním roce své narozeniny, jsme vás informovali už minule. Než však dojdeme k výročnímu menu, zastavme se u další historické etapy, která mezi lety 2005 až 2007 přinesla několik zásadních změn. Festival se jednak začal konat každoročně a jednak se z Festivalu duchovní hudby zrodila dnešní Lípa Musica.
V roce 2005 stále ještě Festival duchovní hudby nabídl svůj čtvrtý ročník, který se vymykal dosavadním pravidlům. „V rámci prvního ročníku zazněla díla duchovní hudby od gregoriánského chorálu po soudobou tvorbu. Při druhém ročníku se rozšířil nejen počet koncertů, ale i žánrový a repertoárový záběr, který úspěšně spojil hudební tradici katolickou a pravoslavnou. Dramaturgie třetího ročníku pak korespondovala s probíhajícím rokem české hudby a druhou linii zvolila téma Europa Sanctorum,“ shrnula dosavadní vývoj tehdejší dramaturgyně festivalu Miroslava Ladová. Čtvrtý ročník však vsadil více na hudbu světskou. Ale nejen tu, festival nabídl putování hudbou posledních čtyř staletí. O hravě jazzový úvod se postaral Jiří Stivín s Collegium Quodlibet, ale nesmíme opomenout ani vystoupení první dámy českého šansonu Hany Hegerové se skupinou Petra Maláska, které v prologu potěšilo Nový Bor. Dramaturgický počinem v klasické linii bylo uvedení Kvartetu pro konec časů z pera Oliviera Messiaena, díla obrovského duchovního náboje zvěčňujícího téma Apokalypsy sv. Jana v reflexi útrap 2. světové války. Čtvrtý ročník dále nabídl vystoupení Collegia českých filharmoniků s Gabrielou Demeterovou, varhaníka Jaroslava Tůmy či sboru Severáček. Počinem, jímž se Festival duchovní hudby v roce 2005 uzavřel, bylo uvedení monumentální Bachovy Mše h moll v nastudování Collegia 1704.
V roce 2006 nesl festival naposledy svůj původní název Festivalu duchovní hudby Česká Lípa. Dávno již přesáhl rámec pouze České Lípy, odkud vycházejí jeho kořeny a kde je jeho festivalové srdce. Svým návštěvníkům představil v tomto roce převážně klasický program, který ozdobila jména předních umělců i uvedení významných děl. Dramaturgie se ve výročním mozartovském roce nemohla nepovšimnout odkazu tohoto velikána a akcentovala jej uvedením nejen jeho ikonického Requiem. Mozartovská linka se vinula naprostou většinou programů a jeho díla interpretovala nejen Capella Regia, ale také dechové kvarteto Afflatus, Markéta Cukrová, Jana Semerádová či Monika Knoblochová. Festival nabídl také promítání nezkrácené verze Formanova filmu Amadeus. Úvodní koncert festivalu představil populárního houslistu Pavla Šporcla, jenž za doprovodu Collegia českých filharmoniků nabídl virtuózní díla houslového repertoáru. A neklasickým zpestřením byl projekt Autopilote, který České Lípě přinesl setkání s exotickým didgeridoo a Ondřejem Smeykalem. Za kapitolou Festivalu duchovní hudby však více než symbolickou tečku udělalo právě uvedení Mozartova sugestivního Requiem.
V roce 2007 udělal festival zásadní krok. Prošel velikou změnou nejen názvu, který v sobě dál nese místo srdce festivalu, ale i kompletního designu, který umožnil festivalu vytvořit si vlastní identitu pro vnímání okolím. Heslem festivalu se stalo motto: „Lípa je krásné místo k žití“. „Přistoupili jsme ke změně názvu festivalu, protože „Lípa je krásné místo k žití“ a naším cílem je probudit v lidech hrdost k místu, ve kterém žijí. Rok 2007 přinese již tradičnímu podzimnímu hudebnímu festivalu v České Lípě mnoho novinek, které lze bez nadsázky nazvat ambiciózními a odvážnými. Po pěti úspěšných ročnících přehlídky nazvané „Festival duchovní hudby“, která vždy plnou měrou uspokojovala příznivce z České Lípy i blízkého okolí, se šestý ročník promění zvenku i zevnitř. Vnitřní proměna spočívá v opuštění adjektiva „duchovní“ v názvu festivalu a s ním souvisejícím rozšířením dramaturgických možností.“ dodává Martin Prokeš, zakladatel a ředitel festivalu. Začala tak cesta za hledáním kořenů nejen našeho regionu. Festival přivezl například věhlasný Moskevský patriarchální sbor Drevněruskij raspev, operního pěvce Štefana Margitu, Dagmar Peckovou a mnohé další. Uměleckou hodnotu zlomového ročníku přehlídky však s odstupem času zastírá duchovní hodnota přerodu festivalu, o níž hovořil v roce 2007 Martin Prokeš v Českolipském deníku, a která je platná dodnes. Připomeňme si závěrem tohoto dílu našeho retrospektivního seriálu okolnosti a ambice, s nimiž vznikla Lípa Musica…
Rozhodl jste se dát festivalu nové jméno. Co vás k tomu vedlo?
Již delší dobu jsem přemýšlel nad tím, že přišla doba vtisknout festivalu název, který bude jasněji vyjadřovat, že se jedná o hudební přehlídku, která úzce souvisí s Českou Lípou a Libereckým krajem. Název vznikl v úzkém kruhu přátel při velice příjemném rozjímaní co s festivalem do budoucna. Vznikla myšlenka festival pojmenovat "Lípa Musica" s podtitulem Lípa, je krásné místo k žití.
Neobáváte se, že by změna jména mohla způsobit úbytek návštěvníků? Festival duchovní hudby už byl přece jen značka.
Ne této skutečnosti se opravdu neobávám. Poslední ročníky festivalu, tak jako tak nelpěly na duchovní hudbě spjaté s liturgií či chrámovým provozem a vycházely spíše z duchovního rozměru hudby samotné. Šestý ročník navazuje na tuto tendenci a zároveň otevírá nové dramaturgické možnosti. Vnější proměna pak souvisí s našimi ambicemi pozvat do České Lípy a Libereckého kraje vedle tradičně českých i zahraniční umělce, kteří obohatí program festivalu novým repertoárem i hudebním pojetím, a zároveň zprostředkovat možnost koncertování v blízkém zahraničí špičkovým českým souborům. Považuji tedy za nedůležité hledat rozdíl v názvech festivalu. Zkrátka beru to jako zdravý vývoj tohoto velkého projektu s tím, že značku festivalu udělali lidé, kteří festival připravují a ti zůstávají stejní a připravují novou hodnotu s názvem Lípa Musica.
Mění se nějak festival, nebudou posluchači ochuzeni o právě duchovní hudbu?
Tak jak jsem již naznačil festival a jeho pořadatelé mají ty nejvyšší ambice vytvořit hudební svátek, který svou nejvyšší kvalitou přiláká pozornost celé hudební Evropy, mým snem je, aby byla Česká Lípa vnímána jako místo, kde stojí za to žít a tento sen chceme zprostředkovat přes naprosto špičkové kulturní zážitky. Vnímavý potencionální posluchač při prvním kontaktu s připraveným programem brzy zjistí, že festival je duchovní linkou nedílně prolnut.
Co všechno obnáší příprava festivalu, jak dlouho trvala a kolik lidí se na ní podílelo?
Samotná příprava festivalu probíhá od listopadu loňského roku. Festival se rozrostl do takové podoby, že je nevyhnutelné pracovat v týmu. Pokud pracujete na takovém projektu, který má být nositelem hodnot vyžaduje to, jako každá činnost, celého člověka a čistý a pevný úmysl. Proto na tomto ročníku pracuje kromě hudební agentury Trifolium, která je jediným a hlavním pořadatelem, dalších patnáct lidí. V něm jsou pro zajímavost zapojení ředitel, manažer, dva produkční, dramaturg, reklama, tlumočník, redaktor materiálů, a celé grafické studio, dále potom minimálně 10 lidí v technickém úseku. Příprava festivalu obnáší absolvování minimálně 150 schůzek, stovky telefonátů, a tvůrčí týmovou práci. Za vše mluví rozpočet letošního ročníku festivalu přesahující částku 2 mil. korun.
Máte nějaký soubor, sólistu nebo hudební dílo, které byste chtěl posluchačům nabídnout?
V každém ročníku festivalu se podaří splnit několik hudebních snů a ne jinak tomu bude i v letošním roce. Představte si, že bude mít Česká Lípa příležitost uslyšet geniální skladbu A. Dvořáku symfonii "Novosvětskou", či mít možnost být při tom, když se bude hrát klavírní koncert S. Rachmaninova, čeká nás po fenomenálním úspěchu z roku 2002, kdy již na festivalu v České Lípě účinkovali vystoupení Drevněruského raspěvu, souboru, z Ruska, který patří ve své kategorii mezi nejlepší na světě, či soubor Hradišťan s Jiřím Pavlicou, dále bych rád jmenoval Dana Bártu či hvězdy operní Evropy paní Dagmar Peckovou, či slovenského zpěváka Štefana Margitu, myslím, že je opravdu na co se těšit. Lípa ke krásné místo k žití…
… A bylo a věřme, že i stále bude… Mezinárodní hudební festival Lípa Musica i v roce 2016 nabídne svému srdci zajímavé projekty tak, aby k naplnění podstaty tohoto krásného motta po kulturní stránce opět přispěl…