Dnes je 21. 09. 2024
svátek má Matouš

Lípa Musica 2008 aneb jak si užít koncert číslo devět?

Archiv

neděle 5. října v 17.00 hodin, bazilika sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí
Gabriela Eibenová - soprán
Adam Viktora - varhany
program: Bach, Mazák, Speth, Schubert, Schumann, Dvořák, Martinů, Górecki, Wiedermann



Na rozdíl od předešlých koncertů není potřeba baziliku sv. Zdislavy moc představovat.  Přesto bys mohl i tentokrát připojit nějaké své postřehy, ať už jako zpěváka či pořadatele festivalu.


Myslím, že nejzajímavější je historie místa samotného: Původně klášterní, po roce 1788 i farní chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy stojí na místě starších svatyní. Gotický kostel, založený spolu s klášterem Zdislavou z Lemberka kolem roku 1252, byl po vypálení husity v roce 1425 nahrazen prozatímním dřevěným kostelíkem. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 majitel panství František Antonín Berka z Dubé.
Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů se vznosnou kopulí, jejíž zelená střecha je zdaleka viditelná. Do náměstí je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi a s početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711. Z bohaté vnitřní výzdoby stojí za pozornost na oltáři v první boční kapli umístěná pozdně gotická soška Madony, řezbářská práce z doby před rokem 1510, převzatá ze starého farního kostela. Na témže oltáři jsou v zasklené a uvnitř zlacené skříňce z roku 1908 uloženy ostatky (lebka) sv. Zdislavy, jejíž hrob je v kryptě pod oltářem. Otvor krypty je ohrazen barokní kovanou mříží z roku 1732.
Po pravé straně chrámu jsou barokní oltáře sv. Kříže z roku 1718 a růžencový oltář z roku 1732. V kryptách byli od 18. století pohřbíváni dominikánští mniši. Před kostelem je socha sv. Vincence z roku 1770 a z břehu Mlýnského rybníka sem byly přemístěny barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy (se znaky Berků na podstavcích) z doby před rokem 1708.


Posluchače čeká neuvěřitelně pestrý repertoár od barokního Bacha po naprosto nadčasového Dvořáka. Co jako fajnšmekr vyzdvihneš tentokrát? Co myslíš, že laické posluchače osloví nejvíce?


Tento koncert je koncipován tak, aby si našel cestu ke každému z posluchačů. Je fakt, že program je opravdu pestrý. Zazní zde opět skladby J. S. Bacha, Franze Schuberta, Roberta Schumannna, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, ale i skladby méně známých autorů jako jsou Henryk Mikolaj Górecki, Johannes Speth ad. Já se osobně nejvíc těším na Bohuslava Martinů a na varhanní provedení skladeb, protože varhaník Adam Viktora je skutečně mimořádný varhaník.


Adam Viktora je znám nejen jako interpret ale i odborník na restaurování starých varhan. Zanechal už v tomto oboru nějakou stopu i v našem kraji?


Adam je skutečně výjimečný člověk, který kromě toho, že patří mezi nejlepší varhaníky, významně působí jako poradce v odborných komisích při restaurování historických varhan, publikuje v českém i zahraničním odborném tisku a aktivně spolupracuje na mezinárodnám projektu „Varhany – evropská kulturní hodnota“. To, jestli mu vděčíme za některé z místních varhan, netuším, ale vím, že je milovník našeho kraje a velký znalec místních varhan, o kterých hovoří s úctou a obdivem.


Sopranistka Gabriela Eibenová bude asi největším tahákem. Neříkej, že jsi zpíval i s ní?


Gábinu, manželku Adama, znám již delší dobu. Spolupracovali jsme společně na vydání tří CD. Mimochodem má nádherný soprán.


Adam Viktora bude skryt u varhan. Bude Gabriela Eibenová vidět? Užijí si jí posluchači v plné kráse?


Tento koncert je opět koncipován, jako koncert, který musí být odehrán a odzpíván z kůru. Vzdálenost mezi presbytářem a kůrem je tak velká, že by zvukový posun mohl dosahovat až dvou sekund, což je nemožné zvládnout, jak pro samotného interpreta, tak pro posluchače.



Letos jsme Tě vlastně na žádném koncertu zpívat neslyšeli. Není to škoda? Posluchači Tě tady berou jako vlastního a musí být pro ně zvláštním zpestřením zažít v akci někoho, koho mohou potkat na ulici. 


Jestli je to škoda, nevím, možná spíše naopak. Snažím se být v těchto věcech opatrný s ohledem na to, že se nechci profilovat jako umělec, který si svým festivalem připravuje koncertní příležitosti, což se poměrně často u některých i významných umělců u nás děje. Možná se ale opět v některém z koncertů objevím, ale není to pro mne důležité.


Jak vůbec interprety na festival vybíráš? Jde o nabídku agentur nebo jdeš vždy po někom konkrétním?


Přiznám se, že na nabídky agentur vůbec nedáme a ani jim nevěnujeme pozornost. Jsme specifickým festivalem, který přesně ví, co chce. Důkazem jsou dramaturgie, které jsou inspirací i pro další festivaly a které v drobných obměnách náš festival kopírují. Pro nás je to důkaz, že jsou koncerty a celé řady koncipovány kvalitně. Jdeme vždy za konkrétní představou a své umělce si vybíráme na základě vlastní zkušenosti, kdy je slyšíme na různých evropských festivalech přímo naživo. Díky tomu máme jasnou představu, co se nám líbí a co bychom rádi do našeho kraje také získali. Dalším aspektem výběru je konkrétní skladba, kterou chceme zařadit. Když máte jasno, že byste rádi např. Dvořáka „Novosvětskou“, potom jste pouze před úkolem vybrat co nejlépe interprety.