V němčině byl název hostince psán Gasthof Zur Sandschänke, což nelze přeložit zcela jednoznačně, ale jak mi potvrdila pamětnice ovládající němčinu v kontextu této doby, říkávalo se takto pojmenovaným hostincům česky U Pískovny.
V těchto místech končilo město na výjezdu ku Praze a také na vedlejší budově dnešní restaurace, známé jako Bohouš, bývala oválná smaltovaná cedule s označením města a základními správními údaji. Taková, jakou dnes ještě lze spatřit na posledním domě při výjezdu na Horní Libchavu. Název nové restaurace, zvané U Pískovny, nejpravděpodobněji souvisel s charakterem místa. Toto místo za městem totiž sloužilo jako zdroj písku při městské výstavbě. Písek se získával v mnohých, ale poměrně mělkých jámách. Tyto jámy opravdu nebyly příliš hluboké a řekl bych, že ještě dnes jsou některé z nich patrné, ač už je tento prostor dosti zaplněn zástavbou. Celé toto území je říční naplaveninou, stejně tak jako v podstatě celé jižní pobřeží Ploučnice ve městě, které bývalo v dobách vcelku nedávných často spíše rozsáhlými podmáčenými loukami.
Gasthof Zur Sandschänke na výřezu z pohlednice prošlé roku 1902:
Stejné budovy 30.6.2007:
Stránky autora naleznete zde.