David Luňák předal štafetu reprezentantovi ve florbalu Štěpánovi Slanému. Proč vlastní nemovitost v Banátu? Proč nebude sportovní hala dokonalá? Jak pokračuje jeho hráčská kariéra? Koho nám vybral pro příště?
Štafetu ti předal jeden z tvých bývalých svěřenců z florbalového oddílu, David Luňák. Byla to hodně náhoda, protože si vzal den na rozmyšlenou a tvé jméno mi poslal asi hodinu před tím, než jsme se měli sejít. Nikoliv však kvůli rozhovoru, ani ne kvůli florbalu. Ty jsi majitelem nemovitosti, kterou jsme si letos půjčili na Expedici. Můžeš čtenářům vysvětlit, jak ses k nemovitosti v Banátu dostal?
Byla to také náhoda. Část rodiny mé přítelkyně pochází právě z Banátu, kam jsme se vypravili na dovolenou. V Eibentale, který jsme navštívili, jsem potkal zajímavého mladého člověka Tibiho. Dobře jsme si rozuměli, hodně mi toho vysvětlil, také jsme spolu něco vypili a v kontaktu jsme zůstali i po mém odjezdu z Banátu. Po několika měsících jsme se ještě s mým spolužákem Honzou Dubnem rozhodli, že zkusíme rozjet turistiku právě v této vesnici. Tibi byl pro nás ideálním partnerem, který by se o vše staral. S jídlem rostla chuť, a proto jsme nezůstali jenom u baráku pro turisty, vybudovali jsme tam stylovou hospodu, která nemá v Banátu obdoby, informační centrum, bazén, kemp pro turisty, chráněnou dílnu pro vesničany.
Nebojíš se, že budeš patřit mezi ty, kteří atmosféru v Banátu zkazí? Třeba tím, že z něho uděláš atrakci pro turisty.
Existuje několik cestovních kanceláří, které do Banátu organizují výpravy. My se od nich odlišujeme, klademe velký důraz na čerpání z místních zdrojů, chceme, aby si lidé z vesnic na našich službách vydělali. Nechceme si jen brát. Spolupracujeme s Člověkem v tísni, organizujeme pomoc školám a vesnicím, snažíme se nabízet výrobky, které se v Banátu vyrábějí. Bohužel pro turisty, pokrok se ve vesnicích zastavit nedá, ale bohudík pro vesnice, že se jim objevují nové šance na nějaký výdělek.
V Lípě jsi však známý jako velký propagátor florbalu. Dokonce jsi to dotáhl do reprezentace a účastnil ses mistrovství světa. Pamatuješ si ještě na okamžik, kdy jsi vzal do ruky poprvé florbalku?
Samozřejmě, bylo to na tělocviku v primě u profesora Nováčka, tehdy se hrálo ještě s "banánovkama", které se dali ohnout vejpůl a nešlo s nimi ani pořádně vystřelit. Byl jsem ve sportu vždy cílevědomý a na gymnáziu drzý, to byla ideální kombinace, abych se neustále zlepšoval, poměřoval se staršími a nebral si před nimi žádné servítky.
A první oddíl v Lípě, to je tvoje práce?
Ne, to je práce mého nevlastního bratra Davida Macha, který s partičkou kluků ze Svárova založil FBC Líný F.Š.I. Mně jako čtrnáctiletému zařídili ostaršení, abych mohl hrát za muže. Druhá vývojová větev florbalu v České Lípě byla partička zvaná Radiáci vedená Štěpánem Motejzíkem, který se po čase stal mým florbalovým "bratrem". Nutno říct, že to byly dvě hodně amatérská uskupení, v té době ještě nikdo netušil, jaký bude mít florbal v dalších letech progres.
Jak bys charakterizoval postavení florbalu v současné České Lípě?
Pro mě jako pro jednoho ze zakládajících členů florbalových oddílů v České Lípě je neuvěřitelné, kam až se nám podařilo florbal dotáhnout. Se Štěpánem Motejzíkem jsme podnikli jediný možný krok – spojili jsme oba týmy. Díky zkušenostem z extraligy, kterou už jsme v té době oba hráli, jsme se snažili nově založený klub FBC Česká Lípa stabilizovat a postupně pracovat na mládežnických kategoriích. V současné době máme v mládeži někdy i tři týmy v jedné kategorii, jsme spolu s Arsenalem největší sportovní klub na okrese a příští rok díky spolupráci se ZŠ Partyzánská dosáhneme na 230 členů. Bohužel ještě nás čeká dlouhá cesta k tomu, aby veřejnost a soukromá sféra začaly florbal respektovat jako velký sport, kvalitou a zázemím srovnatelný s fotbalem a hokejem.
Myslíš, že se situace ještě změní výstavbou nové sportovní haly?
Určitě, hrajeme srovnatelnou soutěž jako fotbal, hokej či volejbal, ale musíme ji hrát ve "vyhnanství" v Novém Boru. Tím, že se přesuneme do České Lípy, dojde ke zlepšení mnoha věcí. Divácké návštěvy díky velké základně a širokému okruhu fanoušků budou zcela jistě uspokojivé, jinak nás bude vnímat veřejnost a také budeme moci nabídnout prezentaci sponzorům. Je totiž jasné, že pro českolipské sponzory není prezentace ve studené hale na okraji Nového Boru žádné terno. Znám několik měst, kde je florbal sportovní jedničkou, nevím, proč by tomu nemohlo tak být i v Lípě. To je můj cíl.
Konzultovali jste s architekty parametry nové haly? Každý sport má nějaká specifika. Nezjistí se po jejím dostavění, že něco chybí?
Není mi lhostejné, stejně jako zástupcům ostatních sportů, jaká hala se zde postaví. Na projektu haly jsem měl velký zájem, absolvoval jsem několik schůzek na městě. Mám zkušenosti - viděl jsem jako sportovec anebo zaměstnanec sportovní agentury snad všechny haly v republice, viděl jsem jich hodně špatných i dobrých, často postavených za slušné peníze. Usuzuji, že Česká Lípa je někde na půli cesty. Je připravena pro všechny sporty, ale není připravena pro vrcholové soutěže. V případě, že by to nějaký sálový sport dotáhl do nejvyšší soutěže, objeví se problém, který půjde vyřešit jen speciálním povrchem na zimním stadiónu, což v hokejové sezóně není ideální řešení.
Proč by se tam třeba konkrétně ve florbalu nedala hrát extraliga?
Nebude dostatečné divácké zázemí, vrcholové soutěže jako basketbal, florbal a házená mají jasná pravidla v reglementu, např. pro florbalovou extraligu musí být hlediště s kapacitou 300 sedících diváků, od příštího roku 500, naše hala bude mít 300 (sezení i stání dohromady). Dále je vhodné, aby hala pro extraligové soutěže byla schválena televizí, aby z ní šly vyrábět sportovní přenosy. Haly by se měli dělat s nějakou vizí. Florbal v České Lípě táhne, nemá zde moc konkurenci a věřím, že se zde extraliga hrát bude, také věřím, že ze své pozice sem dokážu dostat nějaké zápasy české reprezentace, to vše by se ale muselo hrát na zimním stadionu.
Co tvá hráčská kariéra? Kde nyní hraješ? Co reprezentace?
Z České Lípy jsem v devatenácti letech odešel do extraligového Ústí nad Labem, po sezóně mě na lepší podmínky nalákali do Liberce, kde jsem strávil čtyři roky. Nyní začínám čtvrtou (a celkově devátou extraligovou) sezónu v Mladé Boleslavi. Začínal jsem jako hrotový útočník a postupně se přesunul do obrany. Z tohoto postu se mi podařilo prosadit do reprezentace, se kterou jsem se zúčastnil domácího mistrovství světa, které bylo pro všechny florbalisty neskutečným zážitkem. V národním týmu se držím třetí sezónu, v prosinci je na programu MS ve Finsku, tak věřím, že se do konečného výběru opět prosadím.
Už vidíš v České Lípě nějakého svého následovníka?
Mám jich tu několik. Skutečnost, že jsem v reprezentaci, je super věc pro celý českolipský florbal, kluci mají motivaci, mohou se poměřit. Například na turnaji Salming Floorball Games bylo 12 extraligových týmů a asi 10 reprezentantů. Takovéhle zkušenosti naše mladé hráče neustále někam posunují. V loňském roce to byl Milan Tichý, který si zahrál za juniorskou reprezentaci, myslím, že i další jako Honza Merlíček, Kuba Novák, Radovan Vnuk, Kuba Jirsa nebo David Švorc to mohou dokázat, musí si ale šáhnout v tréninku na dno a makat každý den, což je u mladých občas problém. Samozřejmě nemůžu zapomenout na českolipského Radka Gwuźdźe, který se prosadil do juniorské reprezentace z Mladé Boleslavi a stal se i jejím kapitánem. Radek má obrovský potenciál a věřím, že se třeba ještě v seniorské reprezentaci potkáme.
Budeme brzy končit. Čekají tě ještě tři otázky. Zadání první a poslední znám. První: Na co bys chtěl, abych se tě ještě zeptal?
Tak já tu otázku zformuluji třeba takto: Máš plno aktivit, vypadá to, že jsi neustále na cestách za florbalem nebo do rumunských hor. Jak jsi na tom s volným časem?
A já ti tu otázku zopakuji: Máš plno aktivit, vypadá to, že jsi neustále na cestách za florbalem, nebo do rumunských hor. Jak jsi na tom s volným časem?
Času je opravdu málo, díky starostem o českolipský florbal, trénování několika týmů, musím zvládat i své hráčské povinnosti, snažím se trénovat každý den, což není jednoduché. Tréninky většinou probíhají večer. Z Boleslavi se vracím někdy kolem jedenácté hodiny. Když do toho přičtu víkendové zápasy, reprezentační akce a "rumunské mise", tak je hrozně komplikované si najít volný čas, především večer, který bych mohl trávit s přítelkyní Anetkou a kočkou Špagetkou. Mám štěstí, že kočka neumí mluvit a Anet je chápavá. Samozřejmě: čas na pivo s kamarády by se měl najít vždycky.
A poslední otázka: Rozmyslel sis, komu předáš štafetu?
Bude to mně velmi blízký člověk, bude to Tomáš Kunca, ornitolog, který díky svému koníčku a studiu ptáků procestoval skoro celý svět a stal se velkým odborníkem. Obdivuji někoho, kdo vyrazí do mongolských pouští a stepí hledat rarohy, kterých je na celém světě asi deset.
-----------
Štěpán Slaný se narodil v roce 1983 v České Lípě. Vystudoval českolipské gymnázium, studia na vysoké škole nedokončil. Dva roky pracoval ve sportovně marketingové agentuře Sport Bohemia a.s. V současnosti má poloprofesionální úvazek jako trenér a manažer v klubu FBC Česká Lípa. Angažuje se v turistice a gastronomii - potkat ho můžete na Lužické boudě nad Horní Světlou či v rumunském Banátu. Od roku 1998 hrál postupně pátou, čtvrtou a třetí florbalovou ligu za Českou Lípu. Extraligu si vyzkoušel nejprve v USK Ústí nad Labem, v roce 2003 přestoupil do Liberce, od roku 2006 je členem kádru Billy Boy Mladá Boleslav, který v letech 2008 a 2010 vybojoval bronzové medaile. Dva roky je členem reprezentace České republiky, v roce 2008 se zúčastnil mistrovství světa.
