V sále už několik let pracují restaurátoři a pro veřejnost ho zámek zpřístupňuje pravidelně jen o jarních svátcích. Na rozdíl od minulých let, kdy ale strop sálu skrývalo lešení, letos mají návštěvníci poprvé po desítkách let možnost vidět ho v celé velikosti. Opravy stropu totiž skončily a lešení zmizelo.
"Práce ještě nejsou hotové, je třeba opravit také podlahu, proto ještě letos Rytířký sál do běžných prohlídek nezařadíme," řekla kastelánka Renata Černá. Opravený strop Rytířského sálu s bohatou štukovou výzdobou a restaurovanými obrazy a nástropními malbami tak mají návštěvníci možnost vidět ještě v pondělí, pak se pro veřejnost znovu uzavře, protože opravy budou pokračovat.
V Rytířský sál, který sahá přes dvě poschodí zámku, byl veřejnosti přístupný naposledy někdy v 70. letech minulého století, pak léta sloužil jako skladiště. Jeho opravy začaly před šesti lety a stály už sedm milionů korun. "Než ale mohly práce na záchraně cenné výzdoby začít, bylo třeba staticky zajistit strop, protože hrozil zřícením," řekla Černá. Pak teprve mohli restaurátoři pracovat na štukové výzdobě, konzervaci a opravě fresek a olejových nástropních maleb.
Raně barokní zámek Lemberk stojí na místě původně gotického hradu, který v první polovině 13. století založil Havel z rodu Markvarticů. Známa je především jeho žena Zdislava, která byla před několika lety prohlášena za svatou. Z této doby se dochovaly jen spodní části zdiva a některé prvky v hlavní věži. V polovině 16. století prodělal hrad renesanční přestavbu a další ve druhé polovině 17. století, kdy dostal dnešní raně barokní podobu. Mezi majiteli panství byl i Albrecht z Valdštejna. Naposledy zámek patřil rodu Clam-Gallasů. V roce 1945 byl zestátněn.
Na letošní turistickou sezonu Lemberk pro návštěvníky připravil novou prohlídkovou trasu a podstatnou úpravu zámeckých interiérů. "Podařilo se nám získat část původního mobiliáře, vymalovat zámecké interiéry a tak jim navrátit jejich historický ráz," popsala novinky kastelánka. V prostorách bývalého muzea vznikla zbrojnice a pokoje připomínají významné osobnosti kraje, jako byli zakladatel textilního impéria baron Johann Liebieg, jeho vnuk Johann Moritz Liebieg nebo sochař Jan Dukát z Jablonného. "Beze změny nezůstala ani Zdislavina světnička, kde je původní vybavení ze 17. století, ukazující barokní představu obydlené gotické místnosti," dodala Černá.