Chtěli ji získat do Klimtova muzea, ale neuspěli. V roce 1989 svou nabídku znovu bez úspěchu zopakovali. Opona visí dál nad libereckým jevištěm, fotografovat si ji přijíždějí kunsthistorici z celé Evropy, málokdo z Liberečanů však vůbec tuší, jaký skvost divadlo vlastní.
Klimtova díla se těší pozornosti nejbohatších sběratelů umění. Jeho dva obrazy z pozdější doby, takzvaná Zlatá Adéla a Adéla Blochová-Bauerová II, se na aukcích zařadily mezi pětici nejdražších obrazů všech dob. Obraz Adéla Blochová-Bauerová II, který muselo Rakousko na základě rozhodnutí mezinárodní arbitráže vrátit americké dědičce po původním majiteli, byl před dvěma lety v New Yorku prodán za rekordní cenu tři miliardy korun.
Opona je zavěšená 18,5 metru nad jevištěm, v extrémně prašném prostředí tam čelí prudkým změnám teploty. Kresba obrazu je už jen hůře čitelná. Při rozsáhlé rekonstrukci jeviště i hlediště v letech 1968 až 1969 byla značným nákladem restaurována. Dostala se přitom do zámku v Lánech, kde ji objevili Rakušané a hned na to ji chtěli koupit. "Šéf výpravy s našimi techniky tehdy objednali nákladní auto a oponu rychle raději uklidili zpátky do Liberce," vzpomíná jevištní mistr Petr Ottl.
Vedení divadla nemá představu, jakou má dnes opona hodnotu. Nikdy ji totiž nikdo neocenil. Přestože je to největší klenot divadla, není ani nijak zvlášť pojištěná. "Používáme ji při slavnostních příležitostech a při některých operách nebo koncertech," dodal ředitel divadla František Dáňa.
Opona nese název Triumf lásky a Klimt (1862 - 1918) ji zhotovil se svým spolužákem Franzem Matschem a mladším bratrem Ernestem ještě v době studií na vídeňské umělecké průmyslové škole. Liberecká opona byla jedna z jeho prvních zakázek. Námětem je alegorický obraz, jemu dominuje ve střední části svatební motiv. Podle autorů má symbolizovat veselí. Postavy v popředí mají zase představovat vážné umění. Klimtovi pózovaly při malování jeho čtyři sestry, v kresbě se údajně skrývají také autoportréty jejích tvůrců. Opona měří devět krát osm metrů a váží asi 200 kilogramů.
Poslední obnovy se dočkala před 14 lety. Ale ani odborný zásah už nedokázal uvést vzácné dílo do původního stavu. "Vždycky se jen čistila, nikdy se nepřemalovávala, je to vlastně její přednost," podotkl Ottl. Podle něj nic jiného v divadle není pravé. "Všechno ostatní, co se tak tváří a vypadá jak zlato nebo mramor, jsou jen napodobeniny," poznamenal.
Podobnou ukázkou mistrovské práce uměleckého spojení bratří Klimtů a Matsche je o něco mladší opona v divadle v Karlových Varech. Mladí malíři se tehdy hlásili do soutěží jednotlivě. Měli tím větší šanci, že zakázku získají. Obraz však malovali vždy společně.
Budovu novorenesančního divadla v Liberci navrhli architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, jejichž ateliér patřil po řadu let k nejvýznamnějším v Evropě. Za 43 let postavili celkem 48 divadelních budov a koncertních síní. Působili od Hamburku před Oděsu až po New York. Postavili také vídeňské, dnešní Mahenovo divadlo v Brně nebo Smetanovo divadlo v Praze. Liberecké divadlo postavili stavbaři v letech 1881 až 1883.
