ČTK to dnes řekl kastelán Miroslav Konopásek.
Houska proslula ve svých dějinách především tajemstvími. Hovoří se o ní jako o bráně do pekel. "A teď tady máme konečně i jaksepatří peklo. Vytvořili jsme ho přes zimu s kovářem Jiřím Borovičkou z Malé Skály na Jablonecku," dodal Konopásek.
Nová turistická sezona začala na Housce v sobotu, kdy do pekla vešlo okolo 300 turistů. "Ještě letos v něm přibude kovářská výheň," podotkl Konopásek. V čertovské expozici se již nyní skrývá "Borovičkůf zlobmetr". Lidé si na něm mohou zatočit jako na kole štěstí a dozvědí se, jestli skončí po smrti na pekelném loži, nebo na nějakém příjemnějším místě.
Houska se pyšní především freskami. Nachází se v kapli a patří mezi pozoruhodná díla monumentálního středověkého malířství. Turisty přitahuje na hrad i zelená světnice s historickými výjevy z 16. století nebo jedna z největších loveckých trofejí daňků skvrnitých na světě.
Historici dosud přesně nevědí, kdy hrad přesně vznikl a kdo ho založil. Stál ale už za krále Václava I. v první polovině 13. století a na jeho místě prý dříve bylo hradiště. Na Housku míří kromě výletníků rovněž lidé, jejichž koníčkem se stalo luštění záhad. Občas se dají vidět, jak pobíhají s virgulemi v hradu i kolem něj.
Houska leží na chráněném území se vzácnou přírodou mezi slavnějšími hrady Bezděz a Kokořín. Hrad na pomezí Českolipska a Mělnicka získali v restituci sourozenci Jaromír Šimonek a Blanka Horová. V roce 1999 Housku vůbec poprvé v historii otevřeli pro návštěvníky. Loni památku navštívilo 28.000 turistů.