Název celé letošní expedici dala 919 metrů vysoká hora Szceliniec Wielki (česky Velká Hejšovina), která dominuje národnímu parku Stolové hory. V Evropě vyšší pískovcový vrchol nenajdeme a tento je jen nějakých deset kilometrů za naší státní hranicí. K takřka sedmi stům schodům vedoucím na vrchol se expedičníci vrhli hned po zaparkování autobusu v Karlowe. Cestičky na náhorní plošině nás provedly rozsáhlým skalním městem, do něhož se, jak je v Polsku zvykem, platí vstupné.
Po sestupu se účastníci vrhli mezi stánky lemující turistické trasy. Příznivý kurz koruny umožnil ochutnat grilované pstruhy i uzené sýry. Nejvíce se však zřejmě prodávaly nafukovací kyje.
Naopak ke kafi a zákusku lákala zastávka v lázeňském městě Kudowa Zdroj. V 15. století zde ještě stála česká vesnice Lipolitov, později místo osídlili Němci, aby se zde nakonec od roku 1945 usadili Poláci. V luxusní kavárně v Pialniji wód se dala káva se zákuskem pořídit do deseti zlotých (záchod byl za pět :o)).
Velký úspěch měla zastávka v náchodském Kauflandu.
První červencový den měl být jedním z vrcholů celé expedice – na celý den jsme měli zamluvené lanové centrum v Říčkách, které patří se svými 35 zastaveními k největším v České republice. Díky sponzorům měly tento rok děti všechny vstupy zdarma, a tak nikdo nemusel řešit náklady. Naražené boky z lanovky, spáleniny na kotnících z lenochoda, závratě z kočičky, namožené svaly na břiše či pažích – to všechno stálo za ten adrenalin ve dvanáctimetrové výšce. Kdo se zrovna nevěšel na lana, putoval po okolí, a tak krokům expedičnímu nezůstal ušetřen třeba Komáří vrch.
A opět do pískovců. Účastníci už věděli, jak to vypadá u sousedů Poláků, bylo potřeba je přesvědčit, že i doma je hezky. Brzy ráno ve středu 2. července se vyrazilo nejprve do Broumovských skal. Od Hvězdy přes Divadlo až po skalní hřiby. Odpoledne zase do skal teplických. Někteří dokonce došli Vlčí roklí až na okraj Adršpachu. Ti nejzdatnější nachodili skalními městy více než 25 kilometrů. Nakonec se muselo volat kuchařkám, aby o chvíli odložily vaření rýže.
Nafta je drahá, a tak čím více se chodí, tím více se šetří. Ve čtvrtek 3. července se výprava opět rozdělila na výkonnostní skupiny. Chrti vyrazili rovnou od našeho penzionu na vrchol Velké Deštné, nejvyšší hory Orlických hor, ti lenivější se nechali vyvézt autobusem na Šerlich a k dřevené rozhledně (či spíše trochu vyššímu posedu) dorazili po překonání menšího převýšení. Po odpočinku na vrcholu se odtrhla ještě jedna parta, která pokračovala dobýt ještě několik orlickohorských tisícovek – např. Korunu. Delšího odpoledne využili účastníci různě, ale díky třicítkám na teploměru určitě vedl bazén.
