Nápad na dnešní žebříček jsem dostal ve výtahu, když jsem si četl úvodník Jirky Gottliebera v magazínu Lípa. Vyjmenovává v něm své kulturní radosti předešlého roku a na závěr se ptá, co první vyvstane na mysli nám.
Problémem je, že já zdaleka nejsem tak kulturním jako Jirka. Když si mám vybrat mezi kulturou a výletem na kopec, skončím v lese. A to čím dál tím více. Přesto se o to pokusím. Nejprve malý brainstorming.
Z knih, které jsem hodnotil minulý týden (zde), bych uvažoval o té první (Amanda Hodgkinson: Britannia Road 22), případně o té třetí (Joël Dicker: Domov na konci světa). Stejně jako Jirku mě první napadl Českolipský divadelní podzim. Tento festival se za poslední dva roky dostal do úplně jiného levelu. A samostatnou kapitolou bylo pro mě představení Zmrazovač, na které chci jít ještě jednou.
Vytáhl jsem si na pomoc kalendář. S Jirkou souvisí únorový Víkend plný masa a kultury, který pořádal v Maxově. Divadlo, koncerty a k tomu kilogramy masa. Skvělá akce, spousta známých.
Nějaké plesy, společenské večery, srazy tříd. Nic, co by se vešlo do první pětky.
Noc literatury - nakonec mě zaujaly všechny čtené knížky. Dvě mám ještě na stolku v pořadí, jednu (kterou jako naschvál předčítal zase Jirka, už mám dočtenou - Paolo Giordano: Tělo).
V červnu samozřejmě Všudybud, kde mě nejvíce nadchla svou živelností Mucha. Přestože jsem je původně zkritizoval, v následujících měsících jsem poslouchal i Hentai Corporation.
Asi bych neměl zapomenout na improtyjátry. Nad těmi, které jsem viděl, vyčnívá souboj Progresek s pražským souborem Just! Impro. Jeho členové mě několikrát dohnali k slzám.
V rámci Sametového prachu jsem byl na koncertu Hudby Praha, ale dojem z něj mám především díky nostalgii ze setkání se spolužáky z vejšky a z nasávání atmosféry v Ústí, kde se po volbách dějí věci.
Před měsícem jsem se zúčastnil výročního koncertu skupiny Stromboli. Ale i tento koncert byl převážně o nostalgii.
Ještě projedu letošní filmy, jestli z nich bych vybral něco do pětky. Jeden jsem viděl dvakrát - Rivaly. Tak ti by si to asi zasloužili. Žebříček filmů udělám teprve někdy v budoucnosti.
Mým intimním kulturním zážitkem je psaní seriálu Underground. Rozhovory se Zdeňkem Jelínkem, objevení Mařenické knihy Pavla Zajíčka či máničkovský koncert skupiny Hally Belly.
Konečný verdikt:
1. Divadlo Ad Hoc: představení Il Congelatore – Zmrazovač
2. Nikola Muchová - její živelný projev na Všudybudu, nejen při koncertu její kapely Mucha
3. Českolipský divadelní podzim jako celek
4. Amanda Hodgkinson: Britannia Road 22 – myšlenkově mnohosměrná kniha
5. Máničkovský koncert Hally Belly v Mnichově Hradišti
Vy své dojmy můžete psát do diskuse. Dnes nepřikládám anketu, spíše bych si přál, abyste se rozpovídali. Ať již tady nebo na facebooku.