Které kulturní památky máme v kraji? Poslanec z Českolipska na špici. Prodá Tomislav Procházka městu Špičák? Na Svatojakubské cestě. Výživná českolipská sobota.
Pondělí
Na konci října mají být vyhlášeny nové kulturní památky. V Libereckém kraji to budou kostely Navštívení Panny Marie v Horní Polici a v Hejnicích. Zapátral jsem, které památky už zmíněný status mají. Jsou to tyto:
Hrad Bezděz, Zámek Frýdlant, Hrad Grabštejn, Kostel sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí, Zámek Hrubý Rohozec, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, Zámek Lemberk, Zámek Sychrov, zřícenina hradu Trosky, Zámek Zákupy a hospodářský dvůr zámku v Zákupech, Horský hotel a vysílač Ještěd, Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením a Janatův mlýn v Buřanech.
Úterý
Server iDnes (zde) zveřejnil podrobný přehled, jak poslanci čerpali v roce 2016 náhrady. Českolipsko má v přehledu jediného zástupce, Stanislava Mackovíka z KSČM. Jediného, ale nejúspěšnějšího. Mackovík nevyčerpal pouze 2 400 korun za telefon a 16 korun za administrativní práce. Šikula.
V celkovém přehledu (zde) obsadili komunisti první tři místa. Samozřejmě je otázkou, jak hodně byl výzkum účelový, protože iDnes patří Babišovi a první jeho člověk je až 25. (Pavel Šrámek – ten čerpal „jen“ 96,5 % náhrad). Dvoustý je samozřejmě sám Babiš, který vyčerpal 59,4 procenta. Před ním jsou Martin Stropnický a Richard Brabec (oba rovněž ANO).
Středa
Zasedání zastupitelů jsem sledoval jen útržkovitě. Zaujaly mě tři věci. 1. Schválení tří set tisíc Centru Lira, které se zabývá rodinami s autistickými dětmi. 2. Jednání o společném dopravním podniku města a firmy Busline. Hlasování bylo nejtěsnější, jak mohlo být. V případě podobného projektu to není dobře, když se nedaří najít konsenzus. Liberecký kraj už v této věci podal podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže kvůli podezření z porušení zákona o veřejných zakázkách. Tak uvidíme, komu dá úřad za pravdu. 3. Informace Tomislava Procházky, že si město může koupit jeho rozhlednu na Špičáku. Více budu informovat, až si přečtu zápis.
Čtvrtek a pátek
Pátečního nečekaného ředitelského volna jsem využil k tomu, abych pokračoval ve zdolávání české části Svatojakubské cesty. Ukrojil jsem dalších více než padesát kilometrů mezi Karlštejnem a Příbramí. Rychlé top five:
1. Obec Kytín – o její existenci jsem neměl tuchy. Pivovar, další dvě hospody, obecní rybník, vodník, lidé rozvalení v trávě, mraky cyklistů a houbařů. Sváteční pohoda.
2. Hřeben Kuchyňky – prodral jsem se hordami houbařů až do této rezervace a najednou všude jen smíšené lesy, samota, suťové svahy a pomníčky brdských partyzánů.
3. Setkání – teprve třináctou etapu jsem narazil na lidi, kteří věděli něco o Svatojakubské cestě a měli podobné cíle. Dost jsme poklábosili o zkušenostech, stejných navštívených místech. Trochu mi pomohli s dalšími plány.
4. Dobříš – doposud jen pojem z map. Přespal jsem v garáži u Sedláčků, dal si svatováclavské pivo Na Růžku, odlovil pár keší, stavil se pro razítka v íčku, nakoupil u Vietnamců. Zkrátka být sám a pěšky v cizím městě je mnohem intenzivnější.
5. Příbram – to samé jako v předešlém. Směsice dojmů – cikánka v tangách a průhledných legínách, děda na vrátnici, spaní v zimním stadionu, procházka kolem rybníka Obora, výpečky U Starýho kozla.
Sobota
V Příbrami jsem nasedl do ranního vlaku a pokoušel se stihnut aspoň atmosféru druhého ročníku City Cross Run and Walk Česká Lípa. Syn si vybral nejdelší trasu, což, jak sám říkal, byla o třináct kilometrů delší distance, než doposud běhal. Zvládl to v pohodě, i když na bednu bylo daleko.
Kritici budou kritizovat, ale atmosféra akci nechyběla. A že si z toho starostka udělala předvolební kampaň? Když by se tam neobjevila, byla by kritizována taky. Tak to v politice chodí. Horší byly popletené výsledky v některých kategoriích či zavřený hrad, kterým se mělo probíhat.
Ještě jsem se zastavil v parku, kde probíhala komornější akce s názvem Land art. Je super, že díky podobným akcím, včetně třeba Tančírny, park ožívá.
A večerní koncert festivalu Lípa Musica měl také atmosféru. Do Centra textilního tisku se vešlo 150 lidí, třikrát se přidávalo. Lípa zkrátka žije a v tento den musela uspokojit všechny.
Ještě bych chtěl upozornit na nový seriál s názvem Studentlajf (zde). Sháněli jsme někoho z jiné generace, méně konzervativního, než jsem já, který by pravidelně představoval svět kolem sebe. Loni na Lanterně jsem začal ukecávat studentku Pavlínu, která mě zaujala svým talentem, svou potřebou být v centru dění. Uvidíme, jak jí nadšení vydrží. Vím, že není jednoduché být pravidelný, hledat témata atp.