Tak bude ten Vodník Panděro kandidovat nebo ne? A co na to Mlha? Kolik z 2 717 405 občanů prozřelo? Halo, halo, tady Mrázek! V týdnu na Stinga, Michnovou, Hudečka a Buty. Co je nového u Berzdorfer See?
Když jsem ve čtvrtek odjížděl z republiky, přemýšlel jsem, jestli má smysl se ještě vracet. Co dělat ve státě, kterému vládne Mlha, ve kterém je lídrem samozvané vládní strany Vodník, Panděro Šlouf a v němž žije něco kolem 2 717 405 kreténů?
Pak jsem se po třech dnech dostal k internetu a zjistil, že "někdo" ve SPOZ demokraticky rozhodl, že Šlouf už lídrem nebude, že to by těch kreténů mohlo ubýt, takže nastrčil na první místo kandidátky ministra vlády, toho času zrovna v demisi.
Přece jen jsem se vrátil, abych u téhle taškařice mohl být přítomen až do jejího říjnového vyvrcholení.
Těm s krátkou pamětí nabízím přepis telefonního hovoru, který vedl dříve vekslák, později bankovní tunelář a nakonec dobrý terč František Mrázek s poradcem premiéra, dříve svazáckým kádrem, dnes lobbistou ruských firem Miroslavem Šloufem. Přepis hovoru je součástí policejního spisu Krakatice a také knihy Jaroslava Kmenty s názvem Kmotr Mrázek II.
Mrázek: „Nazdar.”
Šlouf: „Nazdar.”
Mrázek: „Míro?”
Šlouf: „No.”
Mrázek: „Jseš nějakej udejchanej. Ty jdeš po schodech?”
Šlouf: „Ne, já luxuju.”
Mrázek: „Jéžišmarjá. No to je dobrý.”
Šlouf: „No, chachá.”
Mrázek: „Hele Míro, nešlo by, že bych se u tebe zastavil doma třeba navečer na pětiminutovku?”
Šlouf: „Hele, já tady budu mít nějakou návštěvu, člověče. Kdyby to počkalo do zítra, do rána, bylo by to fajn. Ale jinak: s Moučníkem (Kollertem) to není dobrý.”
Mrázek: „No právě. O tom jsem s tebou potřeboval mluvit.”
Šlouf: „No hele, udělali jsme, co jsme mohli. Tak uvidíme. Já jsem s ním mluvil včera několikrát.”
Mrázek: „A udrží se Moučník, nebo ne?”
Šlouf: „Vidím to dost složitě.”
Mrázek: „A termín jeho odvolání bys viděl kdy?”
Šlouf: „Asi týden.”
Mrázek: „Aha, aha, aha. Já bych potřeboval, abys s ním ještě jednou promluvil.”
Šlouf: „No ale on už asi nic nezorganizuje. Co nezorganizoval v pátek, tak to už teď nezorganizuje.”
Mrázek: „Já ti to takhle do telefonu řeknu jednoduše. Bakalář (Bakala) tam udělal šprajc. On poslal nabídku vyšší, ale až poté, co byla uzavřena soutěž. On nás o čtyři koruny přehodil, ale až po uzavření soutěže, rozumíš? A oni mu to tadyhle ten Buďa (Budinský) chtějí umožnit. No a teď poslouchej: Moučník (Kollert) řekl, že když se udrží ve funkci, tak nám pomůže. Chtělo by to, aby mu teď ještě někdo zavolal a řekl mu, že se s ním jako ještě počítá. Dát mu naději, i když ho za čtrnáct dní vymetete. To mi je celkem jedno. On slíbil, že vyndá z trezoru důležitou smlouvu a podepíše ji. Ten kokot jeden. To nám děsně pomůže. Nic víc od tebe nepotřebuji.”
Šlouf: „Hele, tak já to ještě zkusím.”
Mrázek: „Zítra se dohodneme a věř mi, že to pak všechno bude vynikajícím způsobem dělaný.”
Šlouf: „Tak dobrá, já ho ráno ještě pochválím.”
Mrázek: „Tak jo, ale ještě čekej ráno na můj telefon, dám pokyn.”
Šlouf: „Jo, domluveno. Budu čekat.”
Pro neznalé: právě se řeší, jak zprivatizovat nebo vytunelovat Komerční banku.
A ještě krátké video:
V Německu jsem byl na schůzce k projektu Lanterna Futuri, který bude příští rok slavit deset let. Tím vás nebudu zatěžovat. Aspoň ne v tomto článku. Zůstal jsem o den déle, abych si dopřál také nějakou turistiku. Navštívil jsem opět po roce jezero Berzdorfer See. Nabízím pár informací těm, kteří uvažují, že by si k saskému moři zajeli.
Celé jsem ho obešel. V jednom místě je problém, asi na kilometr je zákaz vstupu. Na první pohled to vypadá, že kvůli ptačí rezervaci, ale ve skutečnosti zde ujíždějí svahy. Nicméně většina návštěvníků zákaz ignoruje a pokračuje po cestě dál, a to včetně Němců, u nichž to překvapí.
Milovníkům bruslení na in-linech přibylo několik kilometrů asfaltu, bohužel ne souvislých, ale i tak je to zážitek, navíc s minimálním převýšením (viz trasa mého včerejšího výletu – zde). Na jihozápadní straně vznikla velká pláž s bílým pískem, restaurací a několika kurty na plážový volejbal. Půjčují zde rovněž kola a segway.
Jestli si dobře pamatuji, tak jsem narazil na čtyři přístaviště a obcházel také velký přístav pro jachty.
Vlezl jsem i do vody. Byla teplá, poměrně čistá, jen v ní stále plavou kousky čehosi, možná lignitu či prostě dřeva. Stahují se sem stovky ptáků, mě nejvíce zaujali morčáci. Z dalších detailů nepotěší třeba vjezd za zhruba stovku, která se vybírá při příjezdové cestě od Zhořelce. Na černá parkoviště je různě zamezen příjezd. Naopak potěší několik záchodů, na kterých jsou zásoby toaletního papíru, či další stánek na straně východní (už jsou dva), u nich půjčují například lehátka a také je před nimi nová pláž s pískem.
Z kultury jsem stihl minulý týden film Elysium. Mám rád dobře udělané střílečky a s manželkou máme v oblibě Jodie Foster. Byl jsem ale trochu zklamaný, dílo je plné klišé, scénář hodně univerzální. Vizuálně poměrně dokonalé. Foster byla krásná, ale hrála jen jednu polohu, moc neměnila výraz, a tak jsem se ani nedivil, když ji hlavní padouch podřízl ještě před finále.
Tradiční otázka: Co příští týden? Můžete si ho udělat hodně hudební. V pondělí třeba vyrazte na dokument o Zuzaně Michnové do ART kina v Crystalu. (Shodou okolností Michnovou zrovna poslouchám, fakt dobrá náhoda.) Ve středu jsou v novoborském kině stále populární Buty. Ve čtvrtek začíná v ZUŠce nová série promítaných koncertů - Sting v Berlíně. A v pátek startuje další ročník festivalu Lípa Musica. V Bazilice Všech svatých vystoupí Václav Hudeček.
Z filmů mě zaujalo nové drama Zdeňka Tyce s názvem Jako nikdy. Ale dopředu vím, že mě na něj nikdo nedostane. Viděl jsem v kině už dvakrát ukázky a měl jsem ze Schmitzerova výkonu dost depku. To už raději Dianu.