Vlastně nás tentokrát k výletu do údolí Robečského potoka vyhecovali přespolní známí, kteří se už koncem února nedočkavě dotazovali, jak je to tam letos s bledulemi. Loni se v Pekle bílá záplava objevila už v půlce března. Jenže loňská zima se s tou letošní nedá srovnat. Však ještě ani úplně neroztál led na rybnících v českolipské Dubici.
Byli jsme si skoro jisti, že na bledule je ještě brzo, ale váhání ukončila manželka, která mínila, že i tak je to podél vody z Karby do Dubice příjemná procházka. A ke stejnému názoru zřejmě došly desítky dalších, které vylákala z domu modrá obloha prosluněné soboty 4. března, takže to na dřevěných chodnících chvílemi vypadalo jako při křižování vlaků na jednokolejce.
Když se o nás cestou do Zahrádek z nádraží v Srní ometl žluťásek řešetlákový, první motýl, kterého jsme letos venku potkali, a když jsme v Karasech narazili na rozkvetlý podběl, napadlo nás, že příroda možná to zpoždění nakonec stihne dohnat. Pravda, bledulí v Pekle sice zatím mnoho není, ale taky je do půli března ještě času habaděj.